Zmrazení platů politiků? Pokud se na to přistoupí, současná debata se jen o pár let odsune, míní Klímová
Po kritice původního plánu na růst platů politiků o 13,7 procenta vláda schválila zvýšení o 6,9 procenta. Hnutí ANO ale navrhuje zmrazení pro příštích pět let, SPD chce zmrazit platy politiků do konce volebního období na jejich letošní výši. „Pokud se na to přistoupí, tak se tato debata jen posune o pár let dál, než se budou platy opět rozmrazovat,“ říká analytička Českého rozhlasu Jana Klímová v pořadu Život k nezaplacení.
Proč je kolem toho zvyšování platů politiků, soudců a dalších takové halo?
Protože politika je především o symbolech. Jestliže se dohadujete celý rok s odbory, které zastupují zaměstnance státu, o tom, že jim nezvýšíte platy, které v některých případech začínají na 12 až 15 tisících, a potom přijdete s tím, že politikům zvýšíte platy o 15 procent, tak to pochopitelně vyvolá humbuk. Je to prostě nešťastné vyjádření.
Valorizovat i rentu exprezidentů? Mohou sice těžit ze jména, ale také propadnout různým skupinám. Klausův institut platí PPF, u Zemana nevíme, nastiňuje analytička Jana Klímová
Vkládají se do toho i další. Třeba úřednické odbory, které kabinet vyzývají, aby politici dostali přidáno od ledna 1400 korun jako zaměstnanci státu z veřejného sektoru. V čem se liší konstrukce platů státních zaměstnanců a ústavních činitelů, soudců a další?
Liší se poměrně významně. Státní zaměstnanci jsou placeni nějakých platových tabulek, kde je, když to teď přeženu, miliarda tarifů. Ministr financí Zbyněk Stanjura má pravdu, když říká, že je to absolutně nepřehledný a zkostnatělý systém. Jednotlivé tarify v jednotlivých tabulkách se odvíjejí, především podle dálky praxe. Jsou tam prostě velké rozdíly, ale tabulky jsou dané.
Státní zaměstnanci to mají garantované. Potom si každý rok buď vyjednají zvýšení tarifů nebo třeba navýšení balíku na osobní ohodnocení a odměny. Je to vlastně třísložková změť a o každé se vyjednává. Není tam garantováno, že něco dostanete každý rok.
V rámci konsolidačního balíčku se dokonce vláda usnesla, že se v rámci šetření státních peněz o dvě procenta se snižoval objem na platy v roce 2024. Čili tam může dojít i k poklesu. Platy soudců, státních zástupců a představitelů státní moci jsou vázány na průměrný hrubý příjem v ekonomice. Je tam určitý koeficient a platy se měly valorizovat podle růstu průměrné mzdy bez diskuzí.
A také se to váže k přepočteným počtům zaměstnanců…
Objem hrubé mzdy před zdaněním a odvody sociálního pojištění se podělí počtem zaměstnanců, kteří jsou evidovaní v ekonomice. Z toho vyjde nějaké číslo, které se například v případě soudců má vynásobit koeficientem tři. Tudíž vlastně trojnásobek hrubé mzdy z předloňského roku.
26:19
Politolog Just: Zvyšování platů politiků je důsledek zákona. Vláda si jen vybrala špatné načasování
Číst článek
To je takzvaná platová základna, které se přidávají třeba různé odměny. Státním zástupcům se trojnásobek platové základny ale snižuje dalším koeficientem 0,83. Takže mají méně. A politikům také.
No a pak nastane situace, že na nejnižší platy ve státní správě není, ale třeba na platy poslanců ano.
Tak na nejnižší platy samozřejmě je. Vláda se nakonec dohodla. Ale chtěli přidat původně 15 procent, pak 10, pak 7…byly o tom dohady. Já takové debaty a požadavky naprosto chápu, protože základní platy jsou opravdu nízké. Třeba v platové skupině jedna, což jsou kuchaři, uklízeči, ale také lidé v některých příspěvkových organizacích nebo nezdravotnický personál v některých zdravotnických organizacích, je nástupní plat bez praxe třeba 12 tisíc měsíčně. Později samozřejmě stoupá, třeba až na 47 tisíc, ale to už musíte mít třeba 32 let praxe.
U takových platů je opravdu hodně znát pokles reálné mzdy. Ten byl přes 30 procent kvůli vysoké inflaci. Lidé se pak dostávají do existenčních problémů a odbory správně upozorňují, že si potom chodí ke státu pro dávky, což asi není úplně rozumné. U politiků také pochopitelně inflace působí, ale když přijdete o 30 procent ze 150 tisíc, tak vás to samozřejmě také bolí, ale nemusíte si jít pro dávky.
Když přijdete jako vrcholný politik s návrhem na zvýšení svých platů o 13,7 procenta, tak trochu dráždíte hada bosou nohou a nahráváte opozici, která samozřejmě řekne, že žádné zvyšování nechce. Jak se v tomhle vyznat?
Je to tak, proto se zavedl systém, že tam bude automatický mechanismus. Tedy koeficient, kterým se násobí předloňský průměrný plat. Vypočítává to Český statistický úřad. 13,7 procent byl prostý výpočet.
Babiš požaduje zmrazení platů politiků na následujících pět let. Návrh předložil Sněmovně
Číst článek
Průměrný plat za rok 2023 se vynásobí koeficientem 3 a u politiků se pak poníží koeficientem 0,83. To vycházelo na navýšení o 13,7 procenta. Když teď platy zmrazíte a po pěti letech se vrátíte k tomuto propočtu, tak vám vznikne velké procento, protože průměrný plat v ekonomice se zvedá.
Z toho vznikne politická diskuze, se kterou se vezou zaměstnanci soudů a státních zastupitelství, protože tyto složky jsou provázané. Andrej Babiš (ANO) řekl, že by tyto složky rozpojil.
Soudců a stáních zástupců by se tedy zmrazení netýkalo. Pokud se na to přistoupí, tak se tato debata jen posune o pár let dál, než se budou platy opět rozmrazovat. Politici mají v něčem pravdu. Proč by oni měli mít nižší koeficient než ostatní dvě nohy státní moci.
Plat pro první dámu?
A aby toho nebylo málo, tak je tu ještě epizoda s platem, respektive náhradami, pro manželku prezidenta. Jak se v tom orientujete?
Já si myslím, že základ toho požadavku je fér. Manželka prezidenta, když budeme mluvit o současné situaci, má nějaké povinnosti reprezentovat. Faktem je, že se jí hradí nějaké náklady z rozpočtu kanceláře prezidenta republiky, ale ona nemá svůj plat. Nikdo za ní neplatí zdravotní a sociální pojištění.
Doba, kdy je první dámou se jí nezapočítává do důchodu, a asi to není úplně fér. Prezident navrhl, že se vezme 30 procent z jeho náhrad. On má svůj plat učený nějakým koeficientem a dále má ještě nezdanitelné paušální náhrady, které jsou vysoké, asi 300 tisíc.
Z těch by se vzalo 30 procent a legálně by se přiřkly jeho manželce. Čily by to nebyly žádné peníze navíc. Tady asi došlo k nějakému nepochopení. Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí, to vysvětloval tak, že do toho vstoupila prezidentská kancelář a peníze navíc. Tam už se informace trochu různí.
Jurečka navrhne růst platů politikům o 6,9 procenta. Chce vést debatu o platu soudců a státních zástupců
Číst článek
Podle výroku Mariana Jurečky by se do novely o platech ústavních činitelů mohla přidat i valorizace renty pro prezidenta. Ta je 50 tisíc korun. Což není na nějaké vyskakování, když se vezmeme, kolik stojí pro nájem třeba kancelářských prostor v hlavním městě.
Je to taková principiální otázka, jestli se má renta automaticky valorizovat a co má vlastně zajišťovat. Bývalý prezident, tak jak to známe ze zahraničí, si může vydělávat přednáškami a těžit z toho, čím byl. Na druhou stranu je tady velké riziko, že ti lidé zůstanou plavat v prostoru s 50 tisíci, za což si nezaplatí ani tu kancelář. A budou mít tendenci pracovat třeba pro lidi, kteří se už v průběhu jejich funkce připravovali na to, že najednou spadnou s tím platem na 50 tisíc. Mohou to být lidé, pro které nechceme, aby bývalý prezident pracoval.
Všichni předchozí prezidenti řešili, co dál. Václav Havel měl knihovnu, kterou platil zpočátku Zdeněk Bakala, velký byznysmen, který měl své zájmy v politice. Václav Klaus má institut, který platí PPF, také jako jedna z nejbohatších skupin v České republice, která také měla samozřejmě svoje zájmy. A u Miloše Zemana nevíme.
