O vlastních platech si podle Výborného nemají rozhodovat politici. Má je určovat systém, do kterého se nebude zasahovat a v němž budou platy navázány ideálně na platy ve veřejné sféře.
„Do konce února budeme chtít situaci řešit tak, že se vyplatí zálohy podle výše platů v minulém roce. O dalším postupu rozhodne Poslanecká sněmovna,“ uvedl Marian Jurečka.
V neděli uplyne Senátu lhůta, ve které se mohl vyjádřit k novele zákona o zvyšování platů veřejných činitelů. Horní komora návrh projednala koncem ledna, žádné usnesení nepřijala.
Aliance daňových poplatníků je sdružení, které chce mluvit za „běžné“ lidi. Argumentuje proti zvyšování tím, že si lidé utahují opasky, protože ceny energií v Británii stále rostou.
K vetování novely vyzval prezidenta ve čtvrtek prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. Podle žalobců je norma v rozporu s nálezem Ústavního soudu a porušuje principy právního státu.
„Jednací den Poslanecké sněmovny stojí daňového poplatníka zhruba 4 miliony korun. Ale to je vizitka daných poslanců, a voliči jim to mohou sečíst ve volbách,“ říká Pekarová Adamová.
Podaří se vládě návrh na zvýšení platů přes dolní komoru protlačit? A dají se očekávat opoziční obstrukce? Server iROZHLAS.cz oslovil v anketě šest politologů.
Sněmovna ve čtvrtek neprojednala předlohu předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše o pětiletém zmrazení platů vrcholných politiků. Výsledek hlasování se předem očekával.
V Česku mluvíme o 2,3 násobku průměrného platu, v Německu a Rakousku je to trojnásobek, podobně v Polsku mají poslanci trojnásobek průměrného platu v zemi. V Dánsku pouze dvojnásobek.
Sněmovna poprvé podpořila novelu, která zvyšuje platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců. Přichází po rozhodnutí Ústavního soudu. Verdiktu nicméně podle Ondřeje Preusse neodpovídá.
Předseda poslanců ODS Marek Benda označil sněmovní jednání o platech za zbytečnou dávku populismu bez návrhu zákona. „Je to nedůstojné této Sněmovny,“ řekl.
Plat prezidenta by příští rok mohl činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď. Platy vrcholných politiků se mají meziročně zvýšit podle funkce mezi zhruba 6,9 a 6,98 procenta.
„Je to chyba, tímhle způsobem jsme postupovat neměli. Ta situace se měla řešit v okamžiku, kdy přišlo to rozhodnutí Ústavního soudu, nemělo se s tím čekat až na poslední chvíli,“ řekl Vystrčil.
„Platy soudců, státních zástupců a politiků jsou vázány na průměrný hrubý příjem v ekonomice. Je tam určitý koeficient a platy se měly valorizovat podle růstu průměrné mzdy bez diskusí,“ říká Klímová.
Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy, vysvětluje politolog Just. Načasování zvýšení je však nešťastné nejen v očích společnosti. Vláda je snadným terčem kritiky opozice.
„Ústavní soud rozhodně neříká, že musí o 14 procent vzrůst plat poslancům, senátorům nebo ministrům,“ řekl Jan Kysela, poradce prezidenta pro Ústavu a právní otázky.
Dezinformační leták, který se nyní masivně šíří hlavně skrze e-maily, v sobě spojuje například nepravdivou interpretaci Zápotockého měnové reformy a pravidelnou valorizaci platů politiků.
Lidem, kteří pracují v obecních a krajských zastupitelstvech, vzrostou odměny. A to o 10 procent, jak rozhodla vláda. Rovnou budou mít vyšší výplatu ti, kteří pro obec přímo pracují.
