Pro přehlasování prezidentova veta byly potřeba hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101. Pro novelu zvedlo ruku 101 ze 193 přítomných poslanců, proti jich bylo 91.

Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 kromě Michaela Rataje (STAN), jenž nebyl přihlášený k hlasovacímu zařízení, a omluvených Stanislava Blahy (ODS) a Michaela Kohajdy (KDU-ČSL). Proti hlasovali poslanci opozičních ANO, SPD a Pirátů.

Koalici podržel také bývalý poslanec za ANO Ivo Vondrák. Pro chtěl hlasovat také Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL, kterému se však na tabuli ukázalo něco jiného. Hlasování nicméně nezpochybnil, protože se 101 hlasů našlo.

Pavel se ve zdůvodnění veta neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu, na který vládní novela reagovala, a to zejména v souvislosti se stanovením letošních soudcovských platů. Prezident kritizoval také zpětnou účinnost předlohy, když se podle ní mají počítat platy veřejných představitelů už od začátku letošního roku.

Úpravu pro letošní rok pokládá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) za kompromis. Od příštího roku se do zákona vrací už dříve dohodnutý automatický valorizační mechanismus, poznamenal před poslanci. Po hlasování na sociální síti X napsal, že rozhodnutí Sněmovny odblokovalo nynější situaci. „Místo záloh se budou vyplácet standardní platy ústavních činitelů,“ uvedl.

Pohled opozice

„Dopředu víte, že to soudci znovu napadnou u Ústavního soudu,“ vzkázal vládnímu táboru Patrik Nacher (ANO). Podle jeho kolegyně z hnutí Heleny Válkové je předloha na 99,9 procenta protiústavní.

„Opakovaně se nerespektují nálezy Ústavního soudu,“ řekla. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek kritizoval koalici za to, že nebrala v potaz připomínky soudců. Radovan Vích (SPD) podotkl, že platy politiků nemají razantně růst v době, kdy jiným obyvatelům setrvale klesá životní úroveň.

Debaty o navyšování platů se vedly v obou parlamentních komorách. Opoziční hnutí ANO a SPD při původním sněmovním schvalování neprosadila zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2029. Senát k předloze nepřijal žádné usnesení. Prezidenta k vetování novely vyzvala Soudcovská unie nebo Unie státních zástupců. Kritizovalo ji rovněž justiční grémium.

Výpočet platů

Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. Ústavní soud loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.

Novela vrací do zákona koeficient tři. Pro tento rok ale stanoví platové základny přímo, pro vrcholné politiky a další funkcionáře 101 364 korun a pro soudce 121 685 korun. Soudcům mají platy vzrůst o zhruba 0,6 procenta, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun.

Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce 109 516,5 Kč. Novela dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky, kterou bere z paušální náhrady hlavy státu.

Sněmovna do novely vložila při jejím původním schvalování omezení meziročního růstu platů vrcholných politiků a některých dalších představitelů na nejvýše pět procent. Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nebude.

Poslancům a senátorům se navíc podle sněmovních úprav buidou krátit platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Poslanci v předloze také důsledněji omezili platy politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni.

vto, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít