Politolog Just: Zvyšování platů politiků je důsledek zákona. Vláda si jen vybrala špatné načasování
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Původní návrh odměňování ve výši 14 procent vyvolal kritiku opozice a odborů. Co si myslet o celé debatě? Proč mají politikům růst platy? A v čem vězí spor o peníze pro první dámu? Politolog Petr Just přibližuje povolební vyjednávání o krajských koalicích a uvažuje, kdo by mohl zachránit Piráty.
„Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. Pokud tedy navážete plat politiků na nějakou veličinu, která se v čase mění, promítne se to i do politické roviny,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just.
„Promítne se to do platu politiků, soudců a dalších ústavních činitelů. Je to důsledek zákona, bohužel pro současnou vládu dost nešťastně načasovaný z hlediska nálady ve společnosti i z hlediska opozice, která tím dostala do ruky perfektní nástroj pro nadcházející kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny,“ říká Just.
Platy politiků
Podle Mariana Jurečky by bylo spravedlivé, kdyby se navyšovaly platy politiků, soudců a státních zástupců tak, jak se zvedají výdělky v ekonomice. Pokud nerostou, nemělo by se upravovat ani odměňování.
Jurečka navrhne růst platů politikům o 6,9 procenta. Chce vést debatu o platu soudců a státních zástupců
Číst článek
„Dává to smysl, i když samozřejmě nevíme, do jaké míry je to hašení mediálního požáru, který vypukl poté, co přišla první informace o tom, že se platy politiků budou navyšovat o 14 procent. Je jasné, že teď přichází snaha zachránit situaci, ale dávalo by to logiku,“ připouští Just.
Jaký by byl objektivní nárůst platů státních činitelů, je však podle něj těžká otázka, vezme-li se v potaz, že mechanismus výpočtu platu tak, jak je upraven v zákoně, není úplně šťastný.
„Řešením by mohla být fixní částka a novelizace zákona, pokud dojde třeba k inflaci. Bylo by to ale zřejmě mnohem komplikovanější než nyní. S koeficientem se totiž zákon novelizovat nemusí.“
Peníze pro první dámu
Další debata, která se současně vede a která souvisí s politikou a s financemi, je financování první dámy.
Eva Pavlová by jako první dáma České republiky měla podle novely zákona dostávat paušální náhradu výdajů ve výši 95 250 korun měsíčně. Podle politologa jde však opět o situaci, kdy se tato otázka vytáhla z mnohem širšího problému, protože je mediálně velmi atraktivní.
„Přitom se jenom ukazuje, že tady řešíme po více než 30 letech existence České republiky zaopatření jednoho konkrétního prvku v rámci našeho ústavního systému. Debata se bohužel zúžila na peníze. Obecně jde ale o to, co má být náplní první dámy. Není žádná formalizovaná úprava a ani organizační zabezpečení těchto činností není nijak trvalé.“
„Vždy záleží na tom, jestli nový kancléř vyčlení útvar, který bude logisticky zabezpečovat působnost první dámy. S tím samozřejmě souvisí i rozdělení rozpočtových prostředků, se kterými by se hospodařilo, a to nejenom na platy lidí útvaru, ale třeba právě i na zabezpečení náhrad pro první dámu.“
Zajímavým momentem, který zazněl vůbec poprvé, je podle Justa to, jak započítávat působení v roli dámy do výpočtu důchodu. Debata se totiž vede pouze o náhradách, nikoli o platu.
„Je tedy jenom dobře, že se o těchto otázkách začíná mluvit, byť samozřejmě někteří politici i někteří novináři namítají, že doteď to tady 30 let fungovalo a nikomu to nevadilo. S tím se ale musí počítat, protože jak jde o peníze, je debata vždycky velmi emotivní a velmi štěpící,“ uzavírá politolog.
