Hydrolog Daňhelka: Lidem se zdálo, že zbytečně strašíme. Naštěstí jsme včas upustili přehrady
Varování před extrémními srážkami a záplavami vydal Český hydrometeorologický ústav před týdnem. Dalo se připravit lépe? Jak přesné jsou předpovědní modely? Jak účinná byla protipovodňová opatření? A dají se záplavy srovnávat s lety 1997 a 2002? „Platí, že každá povodeň je jiná. Takže ani tato nás na budoucí nepřipraví. Určitě nás ale v lecčem poučí,“ říká pra Radiožurnál ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.
Pokročilé předpovědní modely umožnily připravit se na velkou vodu s předstihem. Přesto to podle hydrologa Jana Daňhelky neznamená, že tomu tak bude vždy.
Host: ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Moderuje Zita Senková
„Modely jsou na vysoké úrovni a predikují velmi přesně. Rozhodně ale neplatí, že budeme schopni každou povodeň předpovědět týden dopředu. Některé jevy v atmosféře, zejména ty, které přispívají ke srážkám, nelze totiž při určitém rozlišení postihnout, navíc ne každá meteorologická situace je dobře předpověditelná. Vždycky budou situace, kdy bude velká nejistota,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí...
Reakce vodohospodářů
Přesto varování před extrémními srážkami ne všichni vyslyšeli. „Lidem se mohlo zdát, že strašíme, že se vlastně ještě nic neděje. Naštěstí včas zareagovali vodohospodáři, kteří začali upouštět přehrady. Průběžně se bude vyhodnocovat, nakolik možnost zvýšit volné objemy nakonec přispěla ke zlepšení a moderování povodňové situace,“ uvádí hydrolog.
Po extrémních deštích se ve středu vyjasní, přeháňky už budou jen ojedinělé. Víkend má být slunečný
Číst článek
Do zachycení povodňového průtoku se totiž zapojily nejenom známé nádrže, které se k řízení povodní používají, ale třeba i Římov na Malši, vodárenská nádrž, u níž se s použitím pro protipovodňovou ochranu nepočítá.
Vedle reakce vodohospodářů se podle Daňhelky povedla i příprava povodňových orgánů. Zejména příprava pytlů, která se vždy dělá na poslední chvíli, nyní začala s neuvěřitelným předstihem.
„Bohužel i přes včasnou výstrahu máme oběti na životech. Každý život zkrátka ochránit nedokážeme. Je to ale spíše problém tzv. poslední vůle, kdy někteří lidé nejsou schopni využít a zpracovat informace tak, aby své chování upravili do podoby, která je samotné zachrání.“
Individuální rozhodnutí
O tom, jak zlepšit naši schopnost rozumět opatřením a reagovat individuálně tak, abychom sami sebe dokázali ochránit co nejlépe, se bude hodně diskutovat.
Opavský primátor Navrátil požádá vládu o odložení voleb kvůli povodním. Obrátí se i na další primátory
Číst článek
„Po velkých povodních se vždycky zpracovával projekt vyhodnocení povodně, který se nezabýval jenom meteorologickými příčinami a hydrologickým průběhem, ale jeho klíčovou součástí bylo i vyhodnocení toho, jak fungoval Integrovaný záchranný systém, povodňové orgány, kde jsou ještě prostory, jak systém zlepšit a eliminovat příště dopady na majetek nebo zpoždění v rozhodování, která často vyplývají i z nastavení našich postupů a právního prostředí,“ vyjmenovává hydrolog.
Odmítnuté evakuace a následná složitá záchrana i třeba za pomoci vrtulníků však není podle něj neobvyklá věc. „Mnohdy se tak lidé rozhodují, protože nemají dostatek informací. Je proto na nás, jak tyto informace příště podávat takovým způsobem, aby byly užitečné, aby se na jejich základě dokázali lidé efektivně rozhodovat. Možná se budeme muset daleko více vrhnout do psychologie toho, jakým způsobem dokážeme v takové krizi podpořit individuální rozhodnutí, která každý z nás dělá,“ dodává Jan Daňhelka.
Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu výše.
