Meteorolog Žák: Klima se mění, povodně budou ničivější. Rozumné by bylo záplavové oblasti opustit
Zářijové záplavy v Česku podle aktuálního odhadu České asociace pojišťoven způsobily pojištěné škody za 16,3 miliardy korun. Tisíce lidí stále nemají elektřinu, plyn nebo vodu. Oprava poničených inženýrských sítí potrvá na mnoha místech několik měsíců. Meteorolog Michal Žák vysvětlil v pořadu Jak to vidí... na Dvojce, že budou povodně v důsledku klimatické změny stále ničivější.
Pomoc postiženým oblastem je velká. Vstřícný krok se rozhodlo udělat i ministerstvo zemědělství, které ve středu informovalo, že obce zasažené povodněmi obdrží pozemky pro výstavbu rodinných a bytových domů mimo záplavové území. Vhodné pozemky ve vlastnictví státu vytipoval Státní pozemkový úřad, který je následně zdarma převede na obce.
„S tím, jak se mění klima a na základě klimatických projekcí, které máme k dispozici, je opravdu nejrozumnější přestěhovat se z nejkritičtějších a nejvíce ohrožených míst do oblastí, kde je riziko záplav zanedbatelné nebo ideálně žádné. I když je to pro mnoho lidí velmi složité a psychicky náročné,“ říká v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.
Kdy opět udeří velká voda, totiž podle něj nelze odhadnout. „Může to být za sto let, ale taky nemusí. I po povodních v roce 1997 jsme si nemysleli, že postižené oblasti budou znovu takto zaplaveny. A ono to teď bylo ještě horší. Proto je nutné udělat maximální možná opatření, aby se už takové škody nemohly opakovat,“ apeluje.
Pomůže více přehrad?
Ničivé povodně mimo jiné otevřely i debatu o potřebě výstavby nových vodních nádrží a přehrad. Podle Žáka je to však složité téma, kdy záleží na každém konkrétním případu.
‚Chceme, aby lidé zůstali.‘ Stát daruje povodněmi zasaženým obcím pozemky mimo záplavová území
Číst článek
„Jsou oblasti a místa, kde přehrada dává smysl, protože má potenciál uchránit oblast před většími povodněmi v rámci daného regionu. Vedle toho jsou ale místa, kde je potenciál menší. V případě tak extrémních srážek, které jsme teď zažili, hraje roli i samotná funkce krajiny vstřebávat srážkovou vodu nad pomyslnou hranici toho, co je schopna zvládnout. A důležitý je i stav lesů, který ovlivňuje to, kolik vody je krajina schopna zachytit,“ popisuje Žák.
Podle Žáka ale velmi záleží i na tom, za jaké situace a za jakých podmínek srážky přijdou. Roli hraje nejenom nasycenost půdy vodou, ale i aktuální průtoky v řekách. „Teď jsme měli štěstí, že deště přišly v době, kdy ještě bylo poměrně sucho a průtoky byly nízké. Pokud by tomu ale tak nebylo a předcházelo by tomu vlhké léto, tak by dopady byly podstatně horší a dramatičtější. Každé opatření tedy má smysl, protože nikdy nevíme, kam se srážky trefí,“ vysvětluje.
Konec výstavby i bydlení
Jiné nástroje ale budou podle odborníka fungovat u povodní velkoprostorových a jiné u povodní lokálních. Obecně by se ale podle Žáka mělo více dbát na zvyšování schopnosti krajiny zadržet vodu.
„Část povodňové vlny v případě extrémních srážek jsou ale schopny zachytit třeba i suché poldry. Tudy by se tedy regiony určitě měly ubírat. A v oblastech, které jsou velmi rizikové z hlediska povodní, by se pak měla do budoucna určitě omezit výstavba, případně by lidé měli tato místa úplně opustit...“ dodává Michal Žák.
