Před čtyřmi lety vedly ODS, TOP 09 a lidovce ke spojení do koalice Spolu tlak občanské společnosti i vědomí, že samostatně vedoucí Babišovo ANO neporazí. Nyní je ale leccos jinak, do příštích sněmovních voleb za necelý rok míří v čele nepopulární vlády a vzhledem k tomu, že řadu podporovatelů Spolu zklamalo, dle výzkumných agentur by koalici volil jen každý pátý. Špičky tří stran ale opakují, že mají plán na opětovné vítězství.

Analýza Praha 5:00 19. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přehrát

00:00 / 00:00

Ambice mají nejvyšší, podporu jen pětinovou. Aby se Spolu udrželo u moci, musí zabrat a potřebuje Piráty

Necelý rok před sněmovními volbami je jasné, že středopravicové trio opět bude kandidovat společně.

Hlavními trendy preferencí v poslední době jsou mírné oslabování podpory ODS, která se u různých agentur pohybuje v rozmezí mezi 10 a 15procentními preferencemi.

Samostatní lidovci se trápí zhruba mezi dvou až tříprocentní podporou a TOP 09 se pohybuje kolem pětiprocentní hranice, v poslední době těsně pod ní. Prostým součtem to pro strany koalice Spolu dává zhruba 20 procent.

Preference Spolu dlouhodobě měří z českých výzkumných agentur jen Kantar CZ, kde podpora právě kolem hranice 20 procent v posledním roce stagnuje.

25:00

Do vlády se vrací papalášství. Politici jsou odtržení od reality a tím lidi uráží, říká politoložka

Číst článek

„Koalice Spolu není v úplně dobré formě,“ hodnotí analytička agentury NMS Market Research Tereza Friedrichová. V tuto chvíli to vypadá, že se multiplikační efekt spojení tří stran vytratil a na volební zisk ze sněmovních voleb 2021 aktuálně Spolu ztrácí přibližně osm procentních bodů.

„Žádné ze stran koalice Spolu vyloženě neprospívá, samostatně by každá z těch tří stran získala možná trochu více hlasů než společně, protože některým voličům to spojení vadí. Jenže šance, že by se samostatně všechny tři dostaly do Sněmovny, je velmi malá,“ popisuje politoložka Vladimíra Dvořáková.

Nakonec je tak Spolu řešením, které vyhovuje všem zúčastněným. „ODS potřebuje partnery, a pokud se TOP 09 a KDU-ČSL pohybují pod pětiprocentní hranicí, zhoršuje to podmínky pro vytvoření možné příští vládní koalice,“ doplnila.

Část zklamaných voličů se daří lákat rostoucímu hnutí STAN, jiní dřívější podporovatelé Spolu jsou dnes demobilizovaní, neplánují jít k volbám nebo lavírují, kterou ze stran nakonec podpořit.

„Voliči stran vládní koalice z roku 2021 rozhodně nechtějí volit Andreje Babiše (ANO) nebo Tomia Okamuru (SPD). Svoji nespokojenost spíš vyjádří tak, že nepůjdou volit vůbec. To se projevilo i v krajských volbách, které nepovažují za tak zásadní, takže nepřišli,“ popsal šéf analytického ústavu STEM Martin Buchtík.

ANO rok před volbami v klíčových otázkách mlží. Ohledně možných koaličních partnerů čelí dilematu

Číst článek

To potvrdila i data agentury Median za září. „Pokles volební účasti je sycen do velké míry skupinou voličů Spolu z voleb 2021, kteří by se ve 31 procentech určitě voleb nezúčastnili,“ popsali výzkumníci Medianu. Právě tuto zklamanou třetinu musí koalice Spolu získat zpět, pokud chce volebně znovu uspět.

Před čtyřmi lety, když koalice Spolu vznikla, byly preference jednotlivých stran podobné. V součtu všechny tři strany jen mírně přesahovaly 20 procent.

„Nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky. Když ODS, TOP 09 a KDU-ČSL podepsaly memorandum o společné kandidatuře ve sněmovních volbách před čtyřmi lety, mohly se opírat o nespokojenost spousty občanů s vládou hnutí ANO a sociální demokracie podporovanou komunisty i o poptávku po modernizaci Česka. Dnes je tmel mnohem přízemnější,“ upozorňuje politolog Lukáš Jelínek.

Velkou změnou oproti podzimu 2020 je to, že nyní bude Spolu výsledek obhajovat z vládních pozic a kabinet Petra Fialy (ODS) se dle čísel CVVM těší důvěře jen 23 procent populace.

„Vládní strany bývají obvykle nejméně populární v polovině volebního cyklu. Současnému kabinetu ale chybí do sněmovních voleb poslední rok a jeho podpora je níž, než byla před rokem,“ upozornil na úskalí sociolog z PAQ Research Michael Škvrňák.

Jak z toho?

Lídři Spolu již postupně odhalují a naznačují, jakými recepty se nelichotivou situaci pokusí zvrátit.

Na jedné straně půjde o varování před slovenským scénářem nebo vymezování se vůči „sestavě z Hluboké“, na druhé ale i o pozitivní komunikaci plnění vládního programu.

„Musíme být přesvědčivější, jednodušší a srozumitelnější. (…) Vím, že dneska všichni říkají: ‚Najměte si lepší marketéry, dělejte to jinak, poskakujte na TikToku.‘ To podle mě není cesta. Cesta je ukázat opravdu výsledky a nepodléhat malověrnosti v průběhu volebního období,“ popsal premiér Fiala ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Na TikTok se Fiala přece jen vydal, chová se tam ale daleko civilněji než politická konkurence. O „poskakování“ se skutečně nejedná.

29:16

Jsem připraven i s těmi, kdo na mě nadávají, ve prospěch Česka spolupracovat, tvrdí Fiala

Číst článek

O Petru Fialovi v dnešní době výrazných lídrů mluvil v říjnu na Českém rozhlase Plus spoluzakladatel ODS Petr Havlík: „Dnešní lídři jsou takoví hřmotní hulváti, kteří ukřičí ty ostatní. Petr Fiala proti tomu nasadil tu svoji profesorskou klidnou sílu. Jenomže nemůžete vstoupit do ringu proti soupeři, který má boxerské rukavice a vy máte holé ruce. To nemáte šanci.“

O změně svého obrazu přemýšlí i KDU-ČSL. Nový lidovecký předseda Marek Výborný chce využít jihomoravského úspěchu Jana Grolicha a jeho marketingového umu i pro celostátní úroveň.

„Jsem s Honzou Grolichem a jeho týmem domluven, že bude velmi úzkou součástí našeho týmu. Poučení z toho, jak to dělá, budeme chtít překlopit i na celostátní úroveň,“ popsal.

Spojenci, nebo nepřátelé?

Po odchodu Pirátů z vlády, který následoval poté, co premiér odvolal vicepremiéra Ivana Bartoše, se navíc celá politická matematika pro Fialu a spol. překlopila do ještě negativnějších čísel.

„Chci pro koalici Spolu kolem třiceti procent, a když bude mít STAN 15, vyjde nám to,“ začal vyhlašovat premiér.

Jenže na této úrovni bylo Spolu naposledy po prezidentských volbách zkraje roku 2023, od té doby postupně doklesalo až k nynějším 20 procentům, jak ukazují čísla Kantaru.

Varianta, že by za rok po volbách dokázali většinovou koalici složit jen Spolu a STAN, je ale v tuto chvíli mimořádně nepravděpodobná. Piráty z tohoto tábora tak jednoduše nemohou vylučovat, což si velmi rychle začali zástupci Spolu uvědomovat.

„Jediná šance, aby se Fialova vláda udržela, je paradoxně to, že se Piráti dostanou přes pět procent. Je totiž naivní myslet si, že pokud koalice Spolu a STAN půjdou proti Pirátům a budou se snažit přebrat liberální voliče, tak přeberou úplně celý tento elektorát,“ popsal ve Vinohradské 12 politolog Jakub Lysek s tím, že pokud zůstanou Piráti těsně pod pětiprocentní hranicí, naprosto padá šance sestavit pro tento tábor i příští vládu.

Fiala i proto začal postupně nataženou ruku směrem k Pirátům vracet. „Jsem připraven i s těmi, kdo na mě nadávají, ve prospěch České republiky dál spolupracovat,“ řekl.

A po zvolení Zdeňka Hřiba novým předsedou mu Fiala vzkázal: „Věřím, že rychle najdeme cestu, jak spolupracovat ve prospěch naší země.“

Už na dubnovém kongresu ODS zmiňoval šéf poslanců Marek Benda, že musí občanští demokraté Piráty v příští Sněmovně „argumentačně převálcovávat“. Pro iROZHLAS.cz ale poté ke svým tvrdým slovům doplnil, že Piráti jsou pro ODS spojenci proti populistům. „Však jsme s nimi ve vládě a chceme být i po roce 2025,“ vysvětlil Benda.

Strašák nových stran

Na nespokojené a zklamané pravicové voliče vládní koalice apelují už vzniklé strany jako Motoristé a lze čekat, že na ně budou svou kampaň směřovat i nové partaje, které jsou nyní v různé fázi vzniku.

V této souvislosti se nejčastěji skloňuje jméno Miroslava Kalouska, který nedávno opustil TOP 09, již před patnácti lety založil a sám se označuje za zklamaného voliče Spolu. „Ten prostor je evidentně někde mezi říjnem a lednem,“ řekl v létě ve vysílání Českého rozhlasu Plus k tomu, kdy je ideální čas na oznámení vzniku nové strany.

„U Kalouska těžko říct. Úspěšný příběh TOP 09 se odehrával v jiném prostředí. Možná tu je skupina voličů, která by volila stranu, která by se z hlediska programu tvářila jako vládní, ale nebyla by za vládnutí zodpovědná. Je ale otázka, jestli na něčem, jako je rozpočtová odpovědnost, dokážeme postavit celonárodní úspěšnou stranu,“ říká k tomu politolog z Masarykovy univerzity Vít Hloušek.

A doplňuje, že dalším velkým problémem je nedostatek výrazných osobností. Sázka na známé tváře je ostatně i jedním ze způsobů, jak chce koalice Spolu za rok voliče přilákat zpět.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít