Ještě před pár měsíci platili Piráti za stranu se stabilní podporou s preferencemi kolem deseti procent, po dvou těžkých volebních porážkách a „vykopnutí“ z vlády jsou na křižovatce. Svůj ztracený protestní apel se pokusí najít v opozici. Jak v analýze odhaluje iROZHLAS.cz a Radiožurnál, pohled do dat sociologických agentur pro ně aktuálně nepřináší dobré zprávy.

Analýza Praha 6:25 1. října 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přehrát

00:00 / 00:00

Piráti přichází o jádro své podpory, oslabovat budou dál, shodují se odborníci. Pokusí se zachránit v opozici

„Nebudu zastírat, že ty výsledky, které jsme utržili v krajských volbách, jsou hluboko, hluboko pod naším očekáváním,“ zhodnotil minulý víkend předseda Pirátů Ivan Bartoš obhajobu pouhých tří krajských zastupitelů z 99.

10:30

Pirátský náměstek: Po odchodu z vlády budeme stejnou opozicí jako v minulém volebním období

Číst článek

Od té doby musel vstřebat ještě řadu dalších hořkých zpráv. Po volebním neúspěchu nejprve rezignovalo celé stranické vedení, následně Bartoše vyhodil premiér Petr Fiala (ODS) z vlády, načež se celá strana v internetovém hlasování shodla na tom, že kabinet úplně opustí.

„Celostátní průzkumy dlouhodobě ukazují Pirátům osm, devět, někdy i 11 procent, což se nám nepodařilo přetavit ve výsledek v krajských volbách,“ zmínil ještě Bartoš. Oslovení odborníci na základě dat sociologických agentur ale upozorňují, že uklidňovat se relativně stabilními preferencemi může být liché.

Nad propastí

Dlouhá léta budovaná podpora se totiž v souvislosti s překotnými politickým vývojem může snadno zhroutit. Ze strany se stabilními preferencemi se najednou může stát subjekt bojující vůbec o překročení pěti procent nutných pro vstup do Sněmovny a de facto tak na hranici propadu do bezvýznamnosti.

Základní otázka, které se nyní Pirátů a jejich voličů týká, zní: Dokážou sérii proher a pád podpory vybrat, nebo už se jim valící sněhovou kouli nabalující další a další problémy zastavit nepodaří? Těžké volební porážky, odchod z vlády i ztráta ministra zahraničí Jana Lipavského… Taková série špatných zpráv může pirátské voliče znejistit.

V úterý odejdeme z vlády, oznámil Ivan Bartoš. Demisi mají podat i zbylí ministři za Piráty

Číst článek

„Už dlouho si myslím, že jsou pirátské celostátní preference nafouknutou bublinou a vycházejí jen z toho, že je tu skupina středových liberálních voličů, kteří marně hledají zastání u nějaké politické strany, proto v sondážích vyjadřují latentní podporu Pirátů,“ říká politolog Lukáš Jelínek.

V delších časových řadách výzkumných agentur je už oslabování Pirátů vidět. Třeba analytický ústav STEM jim v lednu měřil 11,3procentní podporu, v září už ale jen 7,8 procenta.

„Od začátku tohoto roku sledujeme v našich číslech i u jiných agentur klesající Piráty. Tato tendence akcelerovala po eurovolbách a ani před krajskými volbami neoslabila. Ani výsledek krajských voleb nijak nenasvědčuje tomu, že by se Piráti měli vrátit na předchozí úroveň podpory,“ popisuje analytik Martin Kratochvíl ze STEM.

V měření agentury NMS klesli Piráti od června z 12,5procentních preferencí taktéž na 7,8.

„Od evropských voleb jasně sledujeme pirátský pokles. Tento trend se navíc potvrdil i nyní v krajských volbách, kdy lze jejich výsledek označit za debakl,“ komentuje analytička NMS Tereza Friedrichová.

STEM i NMS se shodují v tom, že za letním poklesem Pirátů stojí kromě zpackaných evropských voleb i digitalizace stavebního řízení, tedy důvod, proč nakonec Piráti vládu opouští. „Výsledek Pirátů v evropských volbách byl výrazně za očekáváními a přes léto se jich týkala negativní mediální pozornost kolem digitalizace stavebního řízení,“ uvedl STEM v září.

24:39

V DNA Pirátů je protest, tvrdí marketér. ‚Opoziční role se hraje snáz,‘ dodává komentátor

Číst článek

„Digitalizace je jedním z hlavních pilířů, na kterých byl úspěch Pirátské strany postaven. Neboli my jsme mladí, máme notebooky, my tomu rozumíme, my to zdigitalizujeme a postavíme moderní, digitálně propojenou výkonnou společnost,“ popsal marketér Jakub Horák, který pro Piráty dělal úspěšnou sněmovní kampaň pro volby 2017.

Drolící se jádro

Pohled do dat NMS ukazuje, že se přes léto propadla pirátská podpora i jejich potenciál a přibližují se tak k výsledku, který získali v eurovolbách.

„Piráti si dlouho drželi stabilní podporu díky tomu, že jim narostlo relativně pevné voličské jádro. Zdá se, že ty poslední otřesy tento voličský základ ale postupně začaly drolit,“ popisuje Kratochvíl ze STEM.

V měření Medianu Piráti tolik neoslabili, zatím se stále drží kolem deseti procent. Po evropských volbách ale agentura sleduje velké oslabení pevnosti rozhodnutí pirátských voličů, což souvisí právě se zmenšujícím se jádrem přesvědčených voličů.

Zatímco ještě v červnu si bylo 60 procent jejich podporovatelů přesvědčeno, že k příštím sněmovním volbám jistě půjdou a budou volit Piráty, v červenci už to bylo jen 35 procent. Naopak až na 53procentní podíl vzrostl podíl těch, kteří deklarovali, že by sice k volbám přišli, nebyli by si ale jistí, který lístek by vhodili do urny.

Mladé už netáhnou

Kromě toho Piráti vyklízí pozice u své dominantní voličské skupiny. Všechny agentury se shodují, že Piráti mají vyšší podporu u voličů z větších měst, s vyšším vzděláním a v nejmladší kohortě, tendence volit Piráty pak klesá s rostoucím věkem.

Tahle země není pro mladé. Mezigenerační konflikt je v Česku tikající bomba, říká politoložka Guasti

Číst článek

V červnovém měření STEM uvedl, že i v souvislosti s výsledkem evropských voleb začala klesat i dosud silná pirátská podpora mezi nejmladší věkovou skupinou. V září pak dodal, že tento trend dál pokračuje.

Odklon mladých voličů naznačily i studentské volby nanečisto, které pořádá na školách Člověk v tísni. Vyniklo to právě na eurovolbách. Zatímco před těmi minulými v roce 2019 byli Piráti mezi studenty bezkonkurenčně nejsilnější, před těmi letošními se před ně dostala koalice Spolu i Přísaha s Motoristy.

„Mladí voliči chtějí změny a nové věci, takže tradičně volí nové strany. Kdysi to byli Piráti, dnes zřejmě už mladými voliči nejsou považování za novou, koneckonců jsou ve vládě, takže nejsou protestní. V eurovolbách byli protestním hlasem mladých lidí Motoristé,“ uvedl Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Opozice by mohla pomoci

I na základě těchto zjištění a aktuálního politického vývoje pak Kratochvíl ze STEM usuzuje, že v krátkodobém či střednědobém výhledu bude u Pirátů pokračovat pokles či stagnace podpory.

Překvapivé množství vítězů. ‚Uspěli jsme,‘ oznámili po senátních volbách všichni kromě Pirátů

Číst článek

„Pokud by ale opět zvládli chytit svůj dřívější autentický protestní étos, je možné, že jim odchod z vlády může pomoci. To se ale bavíme o dlouhodobém horizontu,“ řekl Kostelecký.

Otázka, kdo může politicky těžit z odchodu Pirátů z vlády, je pro Kratochvíla v tuto chvíli příliš spekulativní. Nový model bude STEM vydávat až v druhé polovině října a analytik očekává, že u Pirátů bude vidět další pokles preferencí.

Podle marketéra Horáka Pirátům vládní angažmá nesedělo z hlediska jejich voličů a dovede si představit, že v opozici opět naberou část své předchozí podpory.

„V DNA Pirátů je opoziční protest. Když jsme v roce 2017 dělali systémovou analýzu motivací a bariér, tak třeba digitalizace se tam nacházela až na asi sedmém místě. První motivace pro volbu Pirátů byly, že budou hlídat politiky jako hlídací psi demokracie. Že je budou odvolávat, budou vymáhat škodu po úřednících, budou zabraňovat odtoku peněz do daňových rájů. Tohle byl hlavní motiv, proč lidi volili Piráty,“ popsal.

Smutek Pirátů – radost STAN?

Odchodem Pirátů z vlády oslabí v koalici liberální hlasy, o které se celé toto volební období přetahují Piráti se Starosty, jak ukázal i Stranický kompas iROZHLAS.cz. Obě strany se totiž snaží vykreslovat jako hlavní hlas tuzemských proevropských středových liberálů.

NMS uvádí, že o voliče Piráti nejvíce bojují právě se Starosty. Jsou mezi nimi i největší voličské překryvy, což dává vzhledem ke společné kandidatuře v minulých sněmovních volbách smysl.

I v datech STEM se ukazují Starostové jako přirozený uchazeč o zklamané voliče Pirátů. „Jsou jim tematicky přirozeně nejblíž, ze všech ostatních stran jim mají nejvíc co nabídnout. Na všechny pirátské voliče si ale sáhnout nemohou, především na ty tradiční a původní, kteří preferují protest,“ popisuje Kratochvíl.

ANO prolomilo prokletí Senátu, hodnotí Havlíček. ‚STAN roste už třetí volby za sebou,‘ hlásí Rakušan

Číst článek

„Starostové jsou v současnosti konzistentně vystupující strana, která sice má také své problémy, rozhodně jsou ale v lepší kondici než Piráti,“ potvrzuje i politolog Jelínek.

Právě ve sněmovních volbách 2021 také leží začátek pirátského pádu. Kvůli kroužkování tehdy ze společné kandidatury Starostové vytěžili 33 mandátů a Piráti pouze čtyři, koalici s volebním výsledkem 15 procent hlasů ale tehdy zhruba ze dvou třetin volili lidé kvůli Pirátům a třetina kvůli Starostům.

V červnových eurovolbách získaly obě strany v součtu podobná procenta, tentokrát už se ale podíl otočil. Starostové získali bezmála devět procent a Piráti jen lehce přes šest.

„Od sněmovních voleb 2021 se voličské rozdělení těchto dvou stran proměnilo, Starostové od Pirátů dost voličů přebrali. Zejména ty, kterým překáží pirátské radikální křídlo,“ popsal politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci.

Kdo Piráty povede?

Piráti si problémy uvědomují. Místopředsedkyně strany Markéta Gregorová v povolebním rozhovoru zmínila, že strana už po debaklu v evropských volbách začala s radikální reformou řízení kampaní a všech mediálních výstupů.

Nejviditelnější stranické tváře ale o vedení strany po Bartošovi zatím zájem nemají, byť do listopadové volby nového předsednictva je zatím ještě čas. Stávající místopředsedkyně Markéta Gregorová a Jana Holomčík Leitnerová nominace odmítly, Klára Kocmanová své možnosti zatím zvažuje, čtvrtá z nich Dominika Poživilová Michailidu má ve členském hlasování převahu hlasů proti své opětovné kandidatuře na místopředsedkyni.

Členskou nominaci odmítl i předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek i ministr zahraničí Jan Lipavský.

Mezi nominovanými na předsedu vede Lukáš Wagenknecht, který na šéfa Pirátů neúspěšně kandidoval už před dvěma lety a o minulém víkendu neobhájil senátorský post v Praze 8. Pozitivní podíl při nominačním hlasování na předsedu má i končící radní Olomouckého kraje Martin Šmída.

Piráti hledají nového šéfa. Nominaci získali Wagenknecht, Špoták, Šmída, Šípová nebo Leitnerová

Číst článek

Naopak negativně se zatím členové Pirátů staví k nominaci své jediné zbylé senátorky Adély Šípové, která přitom doposud není členkou strany, ani k její senátorské asistentce Martě Martinové.

O post má zájem i dosud jediný pirátský hejtman Rudolf Špoták, který má ale v členském hlasování jasnou převahu těch, kteří jej jako svého předsedu odmítají. Špoták vedl kandidátku v Plzeňském kraji a jen tam Piráti ve volbách těsně překonali pětiprocentní hranici.

Špoták v povolebních rozhovorech navrhl třeba to, že by Piráti vůbec z vlády nemuseli odcházet, nebo že by vypnul Pirátské fórum.

Těmito nápady si mezi členy Pirátů příliš příznivců nezískal, podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka je právě extrémní otevřenost stranické komunikace na internetovém fóru jednou z velkých nevýhod.

„Přednost je to v tom, že každý člen tady může prezentovat svůj názor, což otevírá možnosti pro politickou participaci. Nevýhodou je to proto, že rozhodnutí vedení jsou pod neustálým a viditelným tlakem, což znejišťuje jeho pozici. Může to také poškozovat veřejný obraz strany, která potom působí velmi nejednotně, mnohem víc než u jiných stran,“ popsal politolog.

Problémů se svým fórem jsou si Piráti vědomi, mnohé vnitrostranické diskuse uzavírají do veřejnosti nepřístupných vláken a průběžné hlasování o opuštění vlády také nebylo viditelné.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít