Být volby teď, Piráti by možná odpluli ze Sněmovny. Kam jim odcházejí voliči a voličky? A komu vyhovuje, že je kolem pětiprocentní hranice pro zvolení tak těsno?
Únorový model NMS Market Research přinesl v podpoře některých stran zásadní změny. Poprvé po dlouhých letech by se v měření relevantní výzkumné agentury Piráti propadli pod pětiprocentní hranici.
Pro vládní strany bude ve sněmovních volbách obtížné dostat své voliče k urnám. „Vadí jim, že nepřinesli avizovanou kompetentnost,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz politolog Jakub Lysek.
„Motoristé nabírají jak voliče ANO, tak ODS a částečně i dřívější nevoliče. Pro mnoho lidí se jedná o novou politickou sílu a jednoznačným důvodem pro jejich volbu je Filip Turek,“ uvádí výzkum.
U SPD panuje optimismus, že se domluví na co možná nejširším postupu. Blízko je dohoda s PRO a Trikolorou, Přísaha ale vyjednává i se Stačilo! nebo SOCDEM a alternativy mají i Svobodní.
Druhá koalice Spolu by získala 20,5 procenta a třetí hnutí STAN 12 procent. Nad pětiprocentní hranicí by těsně bylo i hnutí SPD, koalice Stačilo! a také Motoristé. Na hranici zvolení jsou Piráti.
Klíčovou bitvu budou sehrávat menší strany kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny. Server iROZHLAS.cz zahajuje sérii analýz voličských preferencí, které bude publikovat každý měsíc.
Šéf SPD Tomio Okamura odmítl, že by strana měla zájem jako v minulosti pouze podporovat vládu z pozice mimo kabinet. „SPD chce být součástí vlády,“ zdůraznil.
Volby do Sněmovny by jednoznačně vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,1 procenta hlasů. Druhá by s velkým odstupem skončila koalice Spolu, pro kterou by se rozhodlo 18,8 procenta voličů.
„Třeba v otázce členství v NATO a EU mají obě strany mezi sebou nepřekonatelnou hráz,“ popisuje v rozhovoru Jan Charvát z Institutu politologických studií FSV UK.
Pod vedením Kateřiny Konečné mají být na kandidátce lidé z KSČM, ČSNS a SD-SN. Zákon ale to, jestli na jedné kandidátce mohou být členové různých stran, neupravuje.
Češi v osmi zemích, kde nepůjde volit korespondenčně, budou moct zřejmě hlasovat postaru, tedy prezenčně na zastupitelských úřadech. Podle odhadu v takových regionech žijí desítky Čechů.
Komunisté se sněmovních voleb zúčastní na kandidátce hnutí Stačilo! To však nebude bránit zejména vládním pravicovým politikům označovat tento subjekt za „přebarvené“ či „skryté komunisty“.
V úterý Hřib řekl, že se rozhodl nominaci přijmout, protože cítí podporu mnoha lidí uvnitř strany i mimo ni a vnímá zájem o spolupráci od celé řady odborníků.
Do konce září, kdy budou volby, je ještě daleko. I když v české společnosti rozhodují socioekonomická témata, může se odehrát něco mimořádného, co ovlivní chování voličů, vysvětluje politolog.
Lednový volební model agentury NMS Market Research ukazuje malé změny, zároveň ale potvrzení některých trendů. Volby do Poslanecké sněmovny by vyhrálo hnutí ANO, byť meziměsíčně mírně oslabilo.
„Tento příklon by byl podle nás završen, pokud by měli kandidáti SOCDEM kandidovat na kandidátce politického hnutí Stačilo!“ stojí v prohlášení nazvaném Hrdá SOCDEM.
Předsedkyně Sociální demokracie Jana Maláčová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál kritizuje vládní politiku a mluví i o tom, koho by chtěla ve Sněmovně reprezentovat.
Politolog Aleš Michal považuje žádost policie o vydání Okamury za dobrou zprávu pro SPD, Jakub Lysek z Univerzity Palackého se ale domnívá, že ani poloha mučedníka nemusí podporu SPD zachránit.
Druhá polovina bilančního rozhovoru s politologem Vladimírem Naxerou se věnuje opozici, která už si brousí zuby na převzetí moci po sněmovních volbách v příštím roce.
„Spolu stavělo na kontrastu mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem, kdy byl Fiala jako klidná síla a důstojný profesor oproštěný od velkých emocí. To se vytrácí,“ říká politolog Vladimír Naxera.