Stále víc českých politiků se objevuje na sociální síti TikTok. A to přesto, že před jejím používáním dál varuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Oběti nezákonných sterilizací už nemohou žádat o odškodnění. Začátkem roku vypršela tříletá zákonná lhůta. Ve Sněmovně teď leží dva návrhy na to, aby oběti mohly o odškodnění žádat další dva roky.
„Je potřeba se ptát, jestli právo svobodného vyjádření má mít kdejaký robot v kremelské fabrice – to v tuto chvíli nemáme úplně dořešené,“ říká ministr Dvořák v podcastu Bruselské chlebíčky.
Dlouhá jednání, i do noci, obstrukce a nepředvídatelnost. Tak v tomhle volebním období nezřídka vypadají schůze Poslanecké sněmovny. I proto někteří poslanci nebudou ve volbách mandát neobhajovat.
„Byl to náročný rok, i politicky, ale myslím si, že i pro lidi v České republice. Série propadů a negativních zpráv není jenom osobní příběh jednoho politika,“ bilancuje Bartoš právě končící rok.
V posledních týdnech vystoupila některá oblastní sdružení ODS, kterým se nelíbí směřování strany. Veřejně se vymezila ta v Berouně, Praze 8 či v Moravskoslezském kraji.
Až Věře Jourové vyprší eurokomisařský mandát, tedy pravděpodobně v listopadu, vrátí se do Česka a chce učit. Úplně odejít z veřejného života nechce, ale zatím pro sebe hledá vhodnou cestu.
Česko chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) odsunout zavedení druhého typu emisních povolenek. A to přesto, že se na jejich parametrech aktivně podílelo při předsednictví v Radě EU před dvěma lety.
„Strana se včera (v sobotu) vydala směrem, který mi není vlastní, a proto se naše cesty rozdělují,“ napsal v neděli Kolaja. Podobně jako on oznámili odchod na pirátském fóru i další.
Bývalému pražskému primátorovi a nynějšímu náměstkovi Zdeňku Hřibovi se podařilo prosadit i změnu stranických stanov, kterou podmiňoval své setrvání v čele Pirátů.
Piráti si zvolí nové vedení. O předsednický post se hlásí celkem šest kandidátů, mezi nimi už ale není dosavadní předseda Ivan Bartoš. Ten stranu s přestávkami vedl od roku 2009.
Přijetí nominací na místo předsedy nebo předsedkyně se konalo na pirátském online fóru, přičemž pomyslnou rukavici zvedlo celkem šest kandidátů. Největšími favority klání jsou Hřib a Wagenknecht.
Bývalý pražský primátor a nynější náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib se uchází o post nového šéfa Pirátů. Spolustraníkům nabídne svou reformu vnitřního fungování strany a vizi, jak nalákat zpět voliče.
V září neuspěl s obhajobou senátního křesla, nyní se Lukáš Wagenknecht podruhé pokusí stát předsedou Pirátů. V lednu 2022 proti Ivanu Bartošovi neuspěl, nyní si věří více.
„Předseda by měl být někdo, kdo bude vnímat, že ve straně jsou různé proudy a bude s nimi hovořit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál senátorka a uchazečka o vedení Pirátů Adéla Šípová.
Poslanec hnutí ANO se v Číně setkal s představiteli firmy Huawei, která je považována za bezpečnostní hrozbu. Ve Sněmovně navíc kritizuje kybernetický zákon, který by na ni mohl dopadnout.
Nominace na řadové místopředsedy mělo 19 kandidátů, devět jich návrh přijalo. O funkci se ve finále ucházelo osm lidí, jelikož Jan Bartošek se nakonec rozhodl do volby nejít.
Volba 1. místopředsedy se zkomplikovala, byť byl jediným kandidátem, nebyl nejprve zvolen ministr životního prostředí Petr Hladík. V nové volbě se stal druhým mužem strany expředseda Pavel Bělobrádek
V Olomouci v pátek začíná dvoudenní sjezd KDU-ČSL. A na rozdíl od jiných vládních stran se zatím dá jen těžko odhadnout, koho si lidovci zvolí za předsedu pro další dva roky.