Lhůta na odškodnění po nezákonných sterilizacích vypršela. Očekávalo se 400 žádostí, přišlo jich 2266
Oběti nezákonných sterilizací už nemohou žádat o odškodnění. Začátkem roku vypršela tříletá zákonná lhůta. Šlo většinou o romské ženy, kterým lékaři od sedmdesátých let minulého století provedli úkon, po kterém už nemohly mít děti. Často ale ani nevěděly, o jaký zákrok jde. Nezákonné sterilizace se ale u nás dělaly i v novém tisíciletí. V Poslanecké sněmovně teď leží dva návrhy na to, aby oběti mohly o odškodnění žádat další dva roky.
„Doktoři mi to neřekli. Dozvěděla jsem se to jednou od noční sestry, ona mi řekla: ‚Holčičko, tak ti udělali tu sterilizaci.‘ A já se ptala: ‚Jakou sterilizaci? Co to je?‘ A ona mi to vysvětlila. Byl to pro mě šok,“ vyprávěla skoro před dvěma lety Vlasta Holubová.
Lhůta na odškodnění po nezákonných sterilizacích vypršela. Téma pro Evu Soukeníkovou
Bylo jí 24 let, když jí lékaři v ostravské nemocnici v roce 1989 provedli sterilizaci. Její žádost o odškodnění ministerstvo zdravotnictví zamítlo, soud jí dal ale loni za pravdu. Verdiktu, ani 300 tisíc korun odškodného se ale nedožila.
Právě kvůli průtahům s několika soudními řízeními, ale i kvůli neočekávaně velkému počtu žadatelek tři roky zákonné lhůty pro vyřízení žádostí nestačily.
„Zákonodárce původně předpokládal, že těch žádostí může být zhruba 400. Do konce letošního roku, do té lhůty, jsme jich obdrželi 2266. A nejspíš to není konečné číslo,“ vysvětluje pro Radiožurnál náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník z KDU-ČSL.
Popsal také, co se s žádostmi děje teď: „V tuhle chvíli, a bude to nejspíš celý tento rok, budeme zpracovávat žádosti, které přišly v termínu, tedy do 2. ledna. Nicméně všechny žádosti, které přišly a přijdou po tomto termínu, ze zákona nemůžeme vyřizovat, ale evidujeme je. A v případě, že by nabyl účinnosti ten návrh, který leží v Poslanecké sněmovně, tak budeme řádně vyřizovat i ty došlé.“
Přesný počet žen, které žádost nepodaly, ale mají na odškodnění právo, není lehké odhadnout. „Řekla bych, že může jít o desítky až nižší stovky. Neumím úplně odhadnout, jak dobrá ta informovanost o odškodňovacím zákoně nakonec mezi cílovou skupinou byla,“ podotýká Anna Indra Štefanides z Ligy lidských práv.
Prodloužení o dva roky?
Po tlaku neziskových organizací, ale i Rady Evropy, podali ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS a jeho stranická kolegyně, poslankyně Eva Decroix pozměňující návrh, který prodlužuje lhůtu o dva roky. Návrh je součástí novely zákoníku práce, který je v Poslanecké sněmovně před druhým čtením.
Soudila se s ministerstvem o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Zadostiučinění se nedožila
Číst článek
„Když jsem ten pozměňovací návrh podávala, i po konzultaci s veřejným ochráncem práv, ale i s některými ministry, je zřejmé, že mezi ukončením té původní lhůty a vstupem v účinnost té prodloužené lhůty nastane jakýsi časový lapsus. S tímto časovým bílým okýnkem se počítalo,“ vysvětluje Decroix.
Návrh podporuje i Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. „Některé žadatelky nedostaly rozhodnutí do konce roku. To znamená, že ženy, které nyní dostanou negativní rozhodnutí, nemají možnost si podat žádost znovu. Ženy, které měly rozhodnutí před tímto termínem, tu možnost měly,“ zdůrazňuje.
Poslankyně Decroix odhadovala, že by novela mohla projít schvalováním v první polovině tohoto roku. Ve Sněmovně leží i návrh novely poslankyně Heleny Válkové z opozičního hnutí ANO, který prosazuje de facto totéž. Vzhledem ke koaliční většině v Parlamentu má ale větší šanci návrh politiků ODS.
