Soud nařídil změnit přístup k obětem sterilizace. Advokáti doufají ve ‚výrazně příznivější‘ postoj úřadů
Odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci se Vlasta Holubová nedožila. Její případ se ale dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, který nařídil ministerstvu zdravotnictví změnit přístup k obětem protiprávních sterilizací. „I přesto, že došlo k formálnímu uznání, že na našem území docházelo k systematické sterilizaci skupin obyvatel, je pro mnoho obětí do dnešního dne nemožné na odškodnění dosáhnout,“ shrnuje podstatu problému právnička Jana Řepová.
„Udělali to, protože chtěli snížit populaci Romů. Byla to potupa, i v rodině, protože mezi Romy je žena bohatá tím, že rodí, tím, že má děti, a je za to uctívaná,“ vypověděla v únoru roku 2023 pro iROZHLAS.cz Vlasta Holubová, jedna z obětí protiprávní sterilizaci.
Postup odškodňování protiprávní sterilizace se změní. Nejvyšší správní soud odmítl stížnost ministerstva
Číst článek
Paní Holubovou proti její vůli sterilizovali v ostravské nemocnici Fifejdy v roce 1988, když jí bylo 24 let.
Verdiktu se nedožila
Žádost o odškodnění podala na ministerstvo zdravotnictví, které má tuto agendu v gesci, v lednu 2022. Peněz od státu, jednorázové částky 300 00 tisíc korun, se však nedožila. Na konci letošního června ve věku nedožitých 60 let po dlouhé nemoci zemřela. Její rodina však o zadostiučinění za protiprávní lékařský zákrok bojuje dál.
Žádost Věry Holubové ministerstvo zamítlo po dvou a půl měsících. Své rozhodnutí odůvodnilo skartací zdravotní dokumentace, kterou pro přiznání odškodnění vyžaduje, a odmítlo vzít v potaz další důkazy, které paní Holubová předložila.
Věcí se následně zabýval Městský soud v Praze, který případ vrátil ministerstvu zpět k posouzení. Resort se ale odvolal podáním kasační stížnosti. Případ se tak dostal na stůl Nejvyššího správního soudu, který ale opět dal Věře Holubové za pravdu.
Změna v přístupu k obětem
Začátkem července v poměrně přelomovém rozsudku rozhodl, že dosavadní přístup ministerstva zdravotnictví, které po obětech protiprávních sterilizací vyžadovalo, aby samy prokázaly oprávněnost nároku na odškodnění tím, že doloží všechny dokumenty, není v souladu se zákonem.
Přelomový rozsudek. Ústavní soud rozhodl o konci povinných kastrací při úřední změně pohlaví
Číst článek
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál uvedl, že se v posuzování žádostí o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu budou opírat. Zároveň však dodal, že se nedá říci, že ministerstvo bude něco „nově“ akceptovat, protože ministerstvo už akceptuje „všechny relevantní důkazy“.
Podle advokáta Davida Strůpka, který Holubovou a její rodinu před soudem zastupoval, by však ke změnám dojít mělo už jen tím, že celý proces žádosti o odškodnění bude pro oběti výrazně příznivější.
„Nebude se nadále vyžadovat, aby s naprostou jistotou prokázaly, že sterilizace byla nezákonná. Pokud tvrzení žadatelky budou věrohodná a budou opřena o indicie, které nepřipouští jiné racionální vysvětlení, než že k protiprávní sterilizaci došlo, bude na ministerstvu, aby prokázalo opak, tedy že sterilizace proběhla v souladu se zákonem,“ vysvětluje Strůpek.
Desítky soudních sporů
Není to poprvé, kdy se oběti nedobrovolné sterilizace obrátily na soud kvůli postupu ministerstva, podle Řežábka jde o desítky případů.
Advokát Strůpek před soudem zastupoval již šest obětí nedobrovolné sterilizace. „Příběhy, které mi prošly pod rukama, jsou dost podobné v tom, že většina z obětí nemá zdravotní dokumentaci nebo měla k dispozici jen její část,“ popisuje pro iROZHLAS.cz právě s tím, že řada nemocnic, kde byly nezákonné zákroky prováděny, dokumentaci skartovala.
Podle Jany Řepové, advokátky z Ligy lidských práv, která obětem nedobrovolné sterilizace dlouhodobě pomáhá s podáváním žádostí na ministerstvo, se stav vyřizování žádostí nezlepšil, i přesto, že městský soud už dříve opakovaně rozhodl ve prospěch žadatelek. „Ministerstvo svou rozhodovací praxi neupravilo v souladu s těmito rozhodnutími,“ hodnotí Řepová.
2:34
Ministerstvo neodškodní sterilizace bez lékařské dokumentace. Tu už ale nemocnice často skartovaly
Číst článek
„Otázkou je, proč ministerstvo vyvíjí takové úsilí, aby bylo odškodněno co nejméně žen. Osobně se domnívám, že ženy už utrpěly natolik závažný zásah do velmi osobní sféry života, že je lepší jedno nespravedlivé odškodnění než mnoho neodškodněných obětí z důvodu přílišné přísnosti a formalismu na straně ministerstva zdravotnictví,“ myslí si advokátka.
Mluvčí ministerstva kritiku odmítá. „Odškodnili jsme více než 600 žadatelek, žádné úsilí, aby bylo odškodněno co nejméně žen, nevyvíjíme,“ hájí resort Řežábek.
Ministerstvo zdravotnictví ke dni 19. července eviduje celkem 1895 žádostí o odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci, vyřízeno bylo 1242 případů. Odškodnění bylo přiznáno v 609 případech a žádost byla zamítnuta ve 428 případech.
Nedodržování lhůty
S podezřením na nucené sterilizace, především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy.
Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006, ale zákon byl přijat až v roce 2021. Osoby, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohly od ledna 2022 žádat stát o zmíněných 300 tisíc korun.
Podle zákona má ministerstvo zdravotnictví na vyřízení žádosti 60 dnů. Lhůta se však podle Ligy lidských práv nedodržuje, což přiznává i mluvčí ministerstva.
Peníze nepomohou k tomu, abych se cítila normálně, říká poslední známá oběť nucené sterilizace
Číst článek
„Počet nevyřízených žádostí, které jsou u nás déle než 60 dnů, je cca 600. K tomu dodáváme, že se ovšem v daných věcech nemusí jednat o překročení lhůty pro vyřízení 60 dnů. Často je řízení v určité fázi přerušeno,“ vysvětluje Řezábek s tím, že zákonná lhůta 60 dnů je nedostatečná.
Podle Řepové však nejde jen o dlouhé vyřizovací lhůty, ale celkovou neochotu resortu ženám pomoci.
„I přesto, že došlo k formálnímu uznání, že na našem území docházelo k systematické sterilizaci skupin obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové, nepřizpůsobivé či nežádoucí, je pro mnoho obětí do dnešního dne nemožné na odškodnění dosáhnout, protože jejich důkazní pozice byla oslabena dlouhou dobou, která od zákroku uplynula,“ uzavírá.
