Ministerstvo neodškodní sterilizace bez lékařské dokumentace. Tu už ale nemocnice často skartovaly
Od letošního roku mohou ženy, kterým v nemocnicích provedli protiprávně sterilizaci, žádat o odškodnění ve výši 300 tisíc korun. Zatím jich ale uspělo jen 35. Důvodem, proč jich je tak málo, je například to, že ministerstvo zdravotnictví požaduje lékařskou dokumentaci o zákrocích. Ty ale ženy podstoupily před řadou let, a záznamy tak nemocnice už často skartovaly. Postup ministerstva kritizují neziskové organizace.
Eleně Gorolové provedli lékaři nechtěnou sterilizaci, když jí bylo 21 let a rodila císařským řezem. „Byla jsem žena, která mohla rodit děti, ale teď už jí nejsem. Na porodním sále mi řekli, ať to podepíšu, já jsem to podepsala a vůbec jsem nevěděla, co mi provedou.“
Ministerstvo neodškodní sterilizace bez lékařské dokumentace. Natáčela Andrea Brtníková
Od letošního roku pomáhá dalším romským ženám s vyřizováním odškodnění za tyto zákroky. Úspěšné ale zatím příliš nejsou.
„Vůbec se mi ten postup, jak je nastavený, nelíbí. Protože pokud má žena jenom nějaký papír od nemocnice, že jí byla provedena sterilizace, ale lékařskou dokumentaci nemocnice skartovala, tak ministerstvo na to vůbec nehledí a nechce to brát jako důkazy,“ popisuje jádro problému Gorolová.
Počet žen, které s žádostí uspěly, by spočítala na prstech jedné ruky: „V Ostravě jsou dvě ženy. Měly to štěstí, že dokumentace v nemocnici ve Vítkovicích byla. Tam a třeba i v Porubě ji uchovávají 40 let. Některé to ale skartují už po 10 letech.“
Jednou z neziskovek, která s přístupem ministerstva zdravotnictví není spokojena, je sdružení Vzájemné soužití. Podle ředitele sdružení Kumara Viswanathana by ministerstvo v případě, že ženy nemohou doložit skartovanou dokumentaci, mělo uznávat i svědectví příbuzných, známých nebo sousedů.
‚Odškodnění za sterilizace jen pro někoho? To přece není fér,‘ říkají sterilizované ženy
Číst článek
„Zákon o tom mluví, že může být i svědectví. Podle nás ta svědectví jsou často důležitý důkazem a to ministerstvo zatím neuznává,“ říká ředitel neziskové organizace Vishwanathan a dodává: „Zbývá jenom dva a půl roku, aby ženy byly odškodněny.“
Mluvčí ministra zdravotnictví Eliška Machová kritiku odmítá: „Jedná se o řízení na žádost. Je tedy především povinností žadatelek potvrdit a prokázat označením podkladů a důkazů, že jejich nárok je oprávněný. Ministerstvo v případě vyhovění žádosti vyplácí veřejné prostředky, a proto musí být řízení prokázáno, že se jedná o oprávněný nárok. Zákon neumožňuje k prokázání nároku čestným prohlášením.“
Podle Ligy lidských práv bylo ke konci května podáno 261 žádostí. Uspělo jen 35 žen.
