Invaze do Kurské oblasti se podle expertů obrátila proti Kyjevu. Nazývají ji ‚strategickou katastrofou‘
Situace na bojišti se nevyvíjí příznivě pro Ukrajinu. Rusko hlavně na východě země postupuje. Jen mezi 1. zářím a 3. listopadem zabralo 1000 kilometrů čtverečních území, což podle BBC ukazuje, že jeho tlak se v posledních měsících zvýšil. Ukrajinští vojáci si podle The New York Times stěžují, že jim dochází munice a lidi. Někteří experti se domnívají, že hrozí zhroucení východní fronty a že akce v Kurské oblasti byla „strategická katastrofa“.
V roce 2023 nedosáhla žádná ze stran na Ukrajině významnějších zisků, Moskva obsadila asi 462 kilometrů čtverečních, a konflikt se dostal do patové situace.
Data Institutu pro studium války ale ukazují, že v roce 2024 je situace jiná. Rusko se mělo zmocnit přibližně 2700 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je šestinásobek ve srovnání s předchozím rokem. Celkem tak Kreml ovládá 110 649 kilometrů čtverečních Ukrajiny. Pro srovnání, na začátku invaze do Kurské oblasti měl Kyjev pod kontrolou 1171 kilometrů čtverečních ruského území.
Pokud by Rusko i nadále pokračovalo v rychlém postupu, existuje podle Mariny Mironové, výzkumné pracovnice v oblasti obrany na Kings College London, možnost, že by se ukrajinská východní fronta „mohla zhroutit“, cituje ji BBC.
Aktuálně kremelské jednotky útočí ve dvou oblastech, a to na Kupjansk v Charkovské oblasti a Kurachove v Doněcké oblasti, což je odrazový můstek ke klíčovému logistickému uzlu – Pokrovsku.
3:11
Vojín Čorny zabil u Avdijivky devět Rusů a má medaili. ‚Měl jsem jen samopal a dva granáty,‘ popisuje
Číst článek
Podle britského ministerstva obrany se aktuálně kremelské jednotky snaží prorazit obranu na severovýchodním okraji Kupjansku. Dokazují to i záběry na sociálních sítích, které BBC analyzovala.
O dobytí Kurachove se mají pokoušet jednotky, které v říjnu obsadily Vuhledar. I když se obráncům podařilo odrazit útoky na jihu a východě města, hrozí, že ho Rusko obklíčí i ze severu a západu. Bývalý šéf strategické komunikace v ukrajinském generálním štábu, plukovník Jevgenij Sasyko popisuje, že nepřítel umísťuje okolo města mocné čelisti, které pomalu drtí obranu, dokud se nezhroutí.
Ruský postup si ale vyžádal obrovské ztráty. Analýza BBC Russian uvádí, že od začátku invaze zemřelo nejméně 78 329 vojáků s tím, že ztráty od září do listopadu letošního roku byly víc než jedenapůlkrát větší než za stejné období v loňském roce.
Na postup nepřítele reagují i ukrajinské jednotky, které se podle vojenského analytika Davida Handelmana na východě země pomalu stahují, aby nedošlo k velkým ztrátám na životech.
Přesila 6 ku 1
Ukrajině na východní frontě chybí munice i lidé. Vojáci a velitelé popsali deníku The New York Times, že na některých úsecích fronty je početní převaha nepřítele více než šest ku jedné a že po letech těžkých bojů trpí nedostatkem pěchoty a stejně tak nedostatkem zkušených velitelů čet a rot, kteří by vedli do boje nezkušené nováčky. „Brigády, které bojují už dlouhou dobu, jsou prostě vyčerpané,“ řekl kapitán Vjačeslav.
Velkým problémem je i nedostatek munice. Řada vojáků si stěžovala, že v posledních dvou týdnech výrazně méně střílí jejich dělostřelectvo, a to včetně raketometu HIMARS.
242 mrtvých a 227 vážně zraněných. Ruští vojáci přinášejí zpátky domů válečné násilí
Číst článek
„HIMARS už skoro vůbec neslyším. Téměř neexistuje,“ popsal hlavní seržant Dmytro, operátor dronů a velitel roty. „Kdybychom měli více munice, mohlo by to nahradit nedostatek lidí.“
Dělostřelectvo tak musely nahradit drony. Podle velitelů způsobují na některých úsecích fronty 80 procent ruských ztrát.
„Jednou z obrněného transportérů vysadili (Rusové) 30 vojáků pěchoty a my jsme je všechny vyřídili na jednom místě,“ popsal hlavní seržant Vasyl. „Hned poté přijel další obrněný transportér a vyložil dalších 30 vojáků. Přestali jsme počítat, kolikrát na stejné místo poslali další vojáky. Za půl dne bojů ztratili Rusové více než 200 mužů.“ Proto se podle Vasyla operátoři dronů stávají primárním cílem bombardování.
Na konci každého střetnutí ale Rusové zaberou další kus země. „Pokud jsou ochotní ztratit tolik mužů jen proto, aby postoupili, nevím, co by je mohlo zastavit,“ podotkl kapitán Vjačeslav.
Samotné drony ale podle vojáků obranné linie nestabilizují. „Nic nemůže nahradit pěchotu,“ řekl kapitán Vjačeslav a dodal, že drony „nemohou nepřítele reálně zastavit“.
Prudké boje
Ukrajinská invaze do Kurské oblasti začala v srpnu a dodnes není jasné, proč Moskvě trvalo tak dlouho zareagovat.
Výzkumnice Mironová se domnívá, že ač ukrajinským motivem k ofenzivě bylo získat páky pro vyjednávání a donutit Kreml přesunout část vojsk z východní fronty, tak se to celé mohlo obrátit proti němu. Ruský generální štáb se totiž snažil udržet Ukrajince na svém území a dosáhnout co největších územních zisků na jiných částech fronty.
Ukrajinci asi odpálili britské rakety Storm Shadow na Kurskou oblast, jejich zbytky našli Rusové
Číst článek
Nyní už je ale Moskva připravená získat své území zpět. V oblasti nasadila na 50 000 vojáků a podle ověřených videí tam dochází k prudkým bojům. Institut pro studium války informuje o tom, že Kyjevem ovládané území se stále zmenšuje. Kreml už získal zpět asi 593 kilometrů čtverečních.
Podle Mironové se tak z počáteční morální vzpruhy pro vojáky stala „strategická katastrofa“, která váže některé nejlepší a nejzkušenější ukrajinské jednotky vybavené nejmodernějšími západními zbraněmi.
Moskva navíc do Kurské oblasti nepřevelela jednotky z východní fronty, ale z částí Ukrajiny, kde neprobíhají tak velké operace. „Podle vojáků z různých částí fronty byly ruské jednotky staženy hlavně z Chersonu a Záporoží,“ popsal analytik Mezinárodního institutu strategických studií Yurri Clavilier.
Podle Mironové má tak nyní silnější vyjednávací pozici Moskva než Kyjev, a to kvůli rychlému postupu i územním ziskům. „Mají mnohem lepší karty než Ukrajinci,“ uvedla.
