Pokud Ukrajině poskytujeme zbraně, neměli bychom jí diktovat, jak je používat, myslí si expert Mičánek

Ukrajina se nevzdá práva na své území. Naše suverenita nemůže být předmětem žádného výměnného obchodu, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dopoledním proslovu k Evropskému parlamentu. „Konflikt na Ukrajině není zamrzlý, ale statický. Snaží se využít maximální výhody pro budoucí diplomatická jednání,“ říká pro Radiožurnál brigádní generál v záloze František Mičánek, výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO.

Rozhovor Moskva/Washington/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letoun General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Neměli bychom Ukrajině diktovat, jak používat zbraně, myslí si expert František Mičánek | Zdroj: Polaris / Profimedia

Evropský parlament se sešel při příležitosti 1000 dnů od 20. února 2022, kdy ruský prezident nařídil zahájení takzvané speciální vojenské operace proti Ukrajině. Můžeme shrnout, kam dospěla ruská agrese a ukrajinské obranné operace za těch 1000 dnů? Jak charakterizovat tento konflikt dnes?
Konflikt můžeme charakterizovat z různých pohledů. Jednak samozřejmě z pohledu vojenského, od prvotní invaze Ruska a úspěšné obrany Kyjeva přes první jižní ofenzivu Ukrajiny, kdy se podařilo znovu získat Cherson, a překvapivou charkovskou ofenzivu, kdy Ukrajina získala zpět poměrně značné území obsazené Ruskem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rusko nesnižuje své aktivity, protože se blíží zima. Chce přenést válečné útrapy na civilní obyvatelstvo, tvrdí expert

V roce 2023 však letní ukrajinská ofenziva proti dobře vybudované ruské obraně nesplnila očekávání, která do ní vkládali západní spojenci.

V roce 2024 vidíme, že se Ukrajina už pouze brání a taktickou iniciativu, nikoli však strategickou, má na své straně Rusko. Teď bude velmi záležet na tom, jak dlouho vydrží jednota Západu, jak dlouho budeme podporovat Ukrajinu v jejím úsilí nevzdat se a co nejvíce naplnit její oprávněné požadavky na udržení územní celistvosti.

Jak moc je konflikt v tuto chvíli zamrzlý? Dá se stále mluvit o takzvaném zamrzlém konfliktu, kdy obě strany v podstatě zůstávají na svých pozicích?
Termín zamrzlý konflikt může odkazovat například na situaci mezi Severní a Jižní Koreou. To znamená patovou situaci, která je dlouhodobě neřešená nebo vyřešená za určitých podmínek, které respektují obě strany, ale kdykoli může znovu propuknout.

Pokud se na to podíváme z vojenského hlediska, konflikt na Ukrajině ještě zamrzlý není, je spíše statický. Pohyby na obou stranách existují. Snaží se využít maximální výhody pro budoucí diplomatická a politická jednání tím, že získají výhodnější situaci na frontě. Pořád je to tedy horký konflikt, který ještě do zamrzlého stadia úplně nespadl.

‚Snaha neeskalovat‘

Jak zásadní by mohlo být, že administrativa prezidenta USA Joea Bidena dala Kyjevu souhlas s nasazováním amerických raket k úderům na ruském území, zatím na Kurskou oblast? Podle posledních informací Ukrajinci tyto rakety již využili ve dvou případech.
Vojenský dopad není nijak velký. Dodávky tanků, raketometů HIMARS, dělostřelecké munice, letadel F-16 a případně další techniky... Vždy se říkalo, že to bude mít nějaký dopad na frontě. Samozřejmě to pomáhá, Ukrajinci se brání proti značné materiální a početní převaze Ruska.

Vývoj války na Ukrajině

Podle dostupných zdrojů si tento konflikt dosud vyžádal statisíce zabitých a zraněných vojáků. Podle Úřadu OSN pro lidská práva přišlo o život téměř 12 000 civilistů a přes 24 000 jich bylo zraněno. Z Ukrajiny, kde byla zpustošena řada měst a celých oblastí, uprchlo více než šest a půl milionu obyvatel.

Prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý poděkoval spojencům za pomoc, kterou poskytují Ukrajině, a svůj videoprojev uzavřel slovy: „Nikdo nemůže žít v klidných vodách, když zuří bouře. Tuto válku musíme ukončit spravedlivě a společně.“ Podle něj je také nutné před jakýmikoli mírovými rozhovory oslabit pozici Ruska ničením vojenských kapacit na jeho území.

Nicméně toto povolení, které já jako voják považuji za bezpředmětné od samého začátku, protože pokud Ukrajině poskytujeme zbraně, neměli bychom jí diktovat, jak je má používat.

Zkrátka jsme jí je dali, i s veškerým rizikem, které pro nás plyne. Rozhodnutí americké administrativy má psychologický aspekt. Říká: „Dobře, můžete používat tyto zbraně kdykoli a jakkoli ve svůj prospěch proti území Ruska.“

A zřejmě nebude dlouho trvat a připojí se i ostatní státy, jako je Francie, Velká Británie, možná i v budoucnu Německo, které také Ukrajině poskytují zbraně dlouhého dosahu.

Někteří komentátoři se v této souvislosti ptali, proč Američané toto povolení oznamovali dopředu? Nepřipravili tím Ukrajinu o důležitý moment překvapení?
Myslím, že ne. Ze strany Spojených států a v podstatě i Severoatlantické aliance je stále evidentní snaha neeskalovat konflikt, dát Rusku šanci, aby si nezavřelo úplně vrátka k jednání s Ukrajinou.

To se ukazuje i na telefonátu, který měl kancléř Scholz s Putinem, případně na diskutovaném telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Snaha o komunikaci existuje.

Rozhodnutí přišlo jako sekundární, v návaznosti na to, že Rusko nesnižuje svou aktivitu, působí velmi intenzivně a určitě proti ukrajinské infrastruktuře bude působit intenzivně i v několika následujících dnech a týdnech, protože se blíží zima. To je osvědčený prostředek Ruska, jak válečné útrapy přenést na civilní obyvatelstvo ve snaze zlomit jeho odhodlání bojovat dál.

Ukrajina poprvé použila americké rakety k útoku v Rusku. ‚Západ chce eskalaci,‘ reaguje Lavrov

Číst článek

Mluvil jste o tom, jak důležitá je pomoc Západu Ukrajině. Dá se odhadnout, do jaké míry jsou už vyčerpány kapacity obou stran konfliktu?
To se samozřejmě těžko odhaduje. V Rusku se jednoznačně rozjela válečná ekonomika, což znamená, že kapacity jsou obrovské, pokud nebereme v úvahu citlivé komponenty jako integrované obvody a speciální elektroniku. Zásoby surovin jsou dostatečné.

Ukrajině samozřejmě ve spoustě těchto oblastí záleží na dodávkách ze Západu, ale nemůžeme pominout to, že na Ukrajině otevřeli nové společné podniky, které už jsou schopny opravovat nebo dokonce vyrábět některé západní komponenty a zbraňové systémy.

Není to tedy jen o tom, že by Ukrajina čekala na dodávky, ale už si dokáže vyrobit dělostřeleckou munici, dělostřelecké systémy, drony s dlouhým dosahem a další. Od západních spojenců potřebuje zejména materiální komponenty a případně finanční příspěvky, aby to zvládala.

Rozhovor si také můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.

Věra Štechrová, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme