Babiš měl coby veřejný funkcionář vliv na Agrofert, píše se v prvním rozsudku. Soud potvrdil jeho střet
- Tuzemské úřady po něm dlouho volaly, aby se měly po verdiktu Evropské komise o co opřít. Řeč je o rozhodnutí českého soudu ke střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO).
- Nyní takový rozsudek padl. Moravskoslezský kraj neuspěl se žalobou proti ministerstvu, které mu kvůli Babišovu střetu odmítlo proplatit dotaci.
- „A. B. (byl) veřejným funkcionářem a vykonával vliv na právnickou osobu, která vlastnila dodavatele, prostřednictvím svěřenského fondu,“ stojí v dokumentu, který má iROZHLAS.cz k dispozici.
Babiš měl coby veřejný funkcionář vliv na Agrofert, píše se v prvním rozsudku. Soud potvrdil jeho střet
„Stojí proti sobě dva právní názory, mezi kterými by měl rozhodnout jedině nezávislý soud,“ řekla v roce 2021 tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
Tehdy Evropská komise zveřejnila výsledky auditu ke střetu zájmů, v němž auditoři z Bruselu zkoumali především dotace pro společnosti z koncernu. A došli k jednoznačnému závěru, že tehdejší premiér Babiš byl ve střetu a firmy Agrofertu neměly během jeho vládního angažmá na dotace nárok.
První rozsudek k Babišovu střetu zájmů: Kraj prohrál spor s ministerstvem o vrácení dotace na traktor
Číst článek
Hlasy, že je potřeba rozsudek nezávislého soudu, zněly nejen z ministerstva pro místní rozvoj. „O tom totiž nemůže rozhodnout Evropská komise, ale pouze evropský soud,“ prohlásil v roce 2020 v pořadu Českého rozhlasu Plus Interview Plus bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Po rozsudku tehdy volala třeba i ministryně financí Alena Schillerová (ANO), když zvažovala audit zažalovat. Nebo bývalý šéf zemědělského fondu, který rozděluje zemědělské dotace, Martin Šebestyán, když se chtěl s Bruselem soudit kvůli pokutě za střet zájmů.
Nyní český rozsudek konečně padl. A závěry unijních auditorů potvrzuje: „A. B. (byl) veřejným funkcionářem a vykonával vliv na právnickou osobu, která vlastnila dodavatele, prostřednictvím svěřenského fondu,“ stojí v rozsudku, který má iROZHLAS.cz k dispozici.
Neproplacený traktor
Kýžený - byť nemusí být konečný - rozsudek nakonec přinesl spor o dotaci na traktor pro výuku autoškoly, který zemědělské škole v Bruntálu dodala jedna z dceřinek Agrofertu. Jenže ministerstvo pro místní rozvoj v lednu 2023, tehdy už pod vedením pirátského ministra Ivana Bartoše, odmítlo necelý půl milion na traktor proplatit.
„V prostředí ovládání lze vliv uplatňovat přímo i nepřímo, tedy i prostřednictvím jiné osoby či subjektu bez právní osobnosti (svěřenského fondu). Tento závěr připouští též odborná literatura.“
rozsudek (Městský soud v Praze)
Důvod? Porušení paragrafu 4b zákona o střetu zájmů. Moravskoslezský kraj jakožto zřizovatel školy se rozhodl podat na ministerstvo žalobu. Jenže neuspěl. Více si můžete přečíst ZDE.
O rozsudku informoval iROZHLAS.cz už v polovině října. Tehdy mluvčí Moravskoslezského kraje Mirka Chlebounová uvedla, že jejich žalobu soud zamítl a že se vedení kraje rozhodlo podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nebylo ale jasné, s jakým odůvodněním k zamítnutí došlo.
Čestné prohlášení nestačilo
Kraj v žalobě nerozporoval to, zda měl Babiš jakožto člen vlády vliv na koncern Agrofert potažmo firmy, které pod něj spadají. Argumentoval ale právě tím, že v době uzavření kupní smlouvy neexistovalo žádné právně závazné rozhodnutí, podle nějž by firmy z Agrofertu byly „stále fakticky ovládány veřejným funkcionářem“.
§ 4b zákon o střetu zájmů
Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.
„Výklad týkající se vložení majetku do svěřenských fondů v souvislosti s novelou zákona o střetu zájmů přinesl dle žalobce (Moravskoslezský kraj - pozn. red.) až audit Evropské komise z roku 2019, resp. jeho závěrečná zpráva zveřejněná v roce 2021,“ stojí v rozsudku.
Kraj přitom smlouvu na koupi traktoru uzavřel už v roce 2018, tedy ještě před auditem ke střetu zájmů. Žádost o proplacení dotace na traktor pak poslal kraj na ministerstvo v roce 2020.
Jenže soudce Marek Bedřich z Městského soudu v Praze, který případ rozhodoval, takový argument odmítl: „Žalobce jako zadavatel veřejné zakázky a příjemce dotace, má povinnost provést vlastní právní posouzení a je nutné odmítnout argumentaci žalobce, že by on sám nebyl povinen posoudit střet zájmů podle § 4b zákona o střetu zájmů.“
Zjednodušeně tak řekl, že pokud kraj neměl v ruce žádné právně závazné posouzení, zda je Babiš ve střetu zájmů, měl o tom rozhodnout sám.
„Zkoumání naplnění podmínek pro aplikaci § 4b zákona o střetu zájmů je výlučně v kompetenci zadavatelů,“ popsal dále v rozsudku. Ověření by přitom podle něj nemělo být jen formální z veřejné evidence. „Ale je potřeba materiálně zkoumat znaky ovládání,“ dodal.
Kraj podle rozsudku mohl využít například odborníka nebo „konzultaci se zprostředkujícím subjektem“. Jenže se spolehl „bez dalšího“ na čestné prohlášení dceřinky Agfofertu a výpis ze seznamu akcionářů koncernu. To nebylo podle soudu dostatečné.
Ovládající osoba
Když se v minulých letech řešilo, zda je Babiš ve střetu, vždy se řešil výklad pojmů „ovládání“ a „ovládající osoba“. A to ve vztahu k dotacím i veřejným zakázkám.
V paragrafu 4c zákona o střetu zájmů se totiž psalo, že na dotace nemá nárok společnost, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba drží 25 procent.
Paragraf 4b zase zakazoval zadání zakázky malého rozsahu obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 procent. Zákon o střetu zájmů ale tuto „ovládanou osobu“ vůbec nedefinoval.
Podle rozsudku se ale zákaz v tomto paragrafu vztahuje i na svěřenské fondy: „V prostředí ovládání lze vliv uplatňovat přímo i nepřímo, tedy i prostřednictvím jiné osoby či subjektu bez právní osobnosti (svěřenského fondu). Tento závěr připouští též odborná literatura.“
Soudce tak shrnuje, že „v době uzavření smlouvy s dodavatelem byl Ing. A. B. veřejným funkcionářem a vykonával vliv na právnickou osobu, která vlastnila dodavatele prostřednictvím svěřenského fondu.“
„Vzhledem k tomu, že financování operačních programů je závislé na následném financování ze strukturálních a investiční fondů EU, je zřejmé, že závěry unijních orgánů jsou pro žalovaného konečném důsledku určující.“
rozsudek (Městský soud v Praze)
Ačkoliv se aktuální rozsudek zabývá porušením zákona o střetu zájmů u veřejných zakázek a ne dotací, soudce v úplném závěru jasně napsal, že závěr je možné vztáhnout i na ně.
„Jak § 4b tak 4c zákona o střetu zájmů mají stejnou hypotézu, liší se pouze svojí dispoziční částí. Je tak možné závěr o vztahu ovládání aplikovat i na hypotézu střetu zájmů uvedeného v § 4b.“
Andrej Babiš už od zahájení unijního auditu opakovaně řekl, že ve střetu zájmů není a nikdy nebyl a že zákonu přezdívanému lex Babiš vyhověl, když firmy vložil do svěřenských fondů. „Vždy jsem dodržoval a dodržuji všechny právní předpisy,“ řekl v roce 2021 s dovětkem, že považuje za nepřijatelné, aby „nějací úředníci“ z Evropské unie vykládali české zákony.
Na aktuálně zaslané dotazy, co na rozhodnutí soudu říká, ale neodpověděl.
Stejně tak vedení Agrofertu prostřednictvím svého mluvčího opakovaně uvedlo, že podniká v souladu se zákony.
