Pirátům se úplně rozpadlo voličské jádro, upozorňuje analytička. Rozebírají ho prý vládní strany

Praha 18. února 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Za NMS Market Research jste vydali nový průzkum, podle kterého by se Piráti nedostali do Sněmovny. Jak to?
Myslím, že jejich propad nebo trápení začalo už někdy v roce 2021, když dostali čtyři mandáty, a od té doby se to s nimi tak trochu veze. Do vlády šli jako páté kolo u vozu, nebyli k vládnutí potřeba, ale přesto se rozhodli do toho jít. Dostali na starosti ministerstva, kde je těžké komunikovat úspěch. I přesto, že například Jan Lipavský byl velmi viditelným ministrem, agendu ministerstva zahraničí si pod sebe hodně stahuje premiér. Ve vládě zůstávali i přes skandály, například u ministra Pavla Blažka velmi rezolutně požadovali jeho vyloučení z vlády...

To byl ministr spravedlnosti z ODS.
Ale když se nic nestalo, tak se nic nestalo ani na straně Pirátů. Minulý rok měli dvoje neúspěšné volby. První ranou byly volby do Evropského parlamentu, pak přišly volby krajské, kde by se to ještě dalo prominout, ale hned poté navázali vyloučením z vlády, problémem na ministerstvu místního rozvoje ohledně digitalizace stavebního řízení. Myslím, že to byl poslední zásek. Na podzim už jen zvolili nového předsedu, kterým se stal Zdeněk Hřib, a ten měl do tohoto víkendu takové bezvládí. Piráti nějak plavali, Hřib to z mého pohledu uchopil komunikačně špatně. Je náměstek pro dopravu v Praze, takže na jeho Instagramu se objevovaly tramvaje, autobusy a metro, ale nic o Pirátech, navíc dlouho ani nechtěl být volebním lídrem. 

To se změnilo teď na víkendovém sjezdu.
Myslím si, že to je dobře a že se jim teď bude líp nastavovat komunikační strategie. Ale do této chvíle to bylo takové bezvládí. Jejich nejsilnější téma, tedy dostupné bydlení, stále komunikoval Ivan Bartoš, který stále má ve straně nějakou pozici, ale už není silná, takže to bylo chaotické a podle mě to voliči nečetli dobře.

Začala jste takovým průřezem od roku 2021, na druhou stranu Piráti už ve vládě nejsou, mají nové vedení, ale pokles preferenci je setrvalý, že? To se nezměnilo.
Nezměnilo, ale myslím si, že to je tím, že od změny vedení nedošlo ze strany Pirátů k žádné snaze ukotvit si témata, se kterými půjdou do voleb. To se ještě dá zachránit, protože je relativně brzo, volební kampaně se ještě nerozběhly, takže Piráti stále mají čas. Myslím, že se to teď změní, když Zdeněk Hřib potvrdil, že bude volebním lídrem. Řekla bych, že do toho začnou víc šlapat a začnou se více soustředit na témata i na konzistentní komunikaci směrem k voličům.

Znamená to, že je reálný dvouciferný výsledek v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny, který si slibuje Zdeněk Hřib?
Není pravděpodobný, ale mohlo by se to stát, protože situace je teď všelijaká, což vidíme i v modelech politické podpory. Jen Spolu a Andrej Babiš mají silnější jádro, ostatní strany mají velmi omezenou podporu. Po posledním volebním modelu vidíme u Pirátů úplný rozpad volebního jádra. Ani 1 % voličů není přesvědčených, že by ve volbách volili Piráty, jsou na úrovni tříprocentních stran.

Proto se na to ptám. Zdeněk Hřib chce 10 % a víc, ale vám v průzkumu vychází, že se Piráti nedostanou ani do Sněmovny.
Ale potenciál mají pořád zhruba kolem 12 %. Kdyby se jim podařila skvělá kampaň, kdyby odhadli ta témata, kdyby se jim podařilo skvěle zacílit na voliče, tak v nejdivočejším snu by mohli dostat 12 %. To se pravděpodobně nestane, protože tady máme STAN, Spolu a další strany, které jim z toho budou ukusovat. Máme hodně voličů, kteří jsou zklamaní vládou a konkrétně s přístupem Pirátů k vládnutí. Je to tedy hodně divoké, není to nemožné, ale...

Hledá se levicová alternativa

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib říká, že chce stranu vycentrovat. O jaké voliče tedy přicházejí Piráti nejvíce, když jste mluvila o rozpadu jejich voličského jádra?
Piráti ve volbách v roce 2021 hodně brali ze segmentu, kterému říkáme liberálně levicový. To jsou voliči, kteří preferují, aby stát byl otevřenější do světa, jsou víc proevropští, prozápadní, podporují manželství pro všechny a zároveň mají nějaké levicové preference, například dostupné bydlení, další sociální politiky a tak dále. Z tohoto segmentu Piráti brali svoji největší podporu. To je tak stále, ale voličská základna se jim hrozně zmenšila a tito voliči hledají alternativu. Nejbližší možnou je pro ně STAN, protože pro tento typ liberálně levicových voličů není až tak důležitá levicová složka, ale je pro ně extrémně důležitá ta liberální, tedy abychom se orientovali na Západ, abychom byli v Evropské unii, abychom podporovali práva menšin a tak dále. To tyto voliče táhne právě ke STAN spíš než někam k levici.

To znamená, že Piráti teď neztrácejí voliče ve prospěch STAN jenom křížky, ale už i reálně. 
Už i reálně a podle mě hodně voličů zvažuje, že k volbám vůbec nepřijde, protože pro mnohé je důležitá i ta levicová složka, kterou STAN nenabízí.

Nemají alternativu?
Můžou volit například Zelené, někteří asi půjdou k SOCDEM. Myslím si, že se různě rozkouskují, ale Stačilo! pro ně asi není alternativa a myslím, že ani SOCDEM.

Stačilo! ale i ve vašem průzkumu uspělo a poslední dobou to vypadá, že toto uskupení Kateřiny Konečné by potřebných 5 % překročit mohlo. Když se bavíme o levicovosti, tak jsem si vzpomněl na to, jak Jana Maláčová, šefka SOCDEM, prováděla s Kateřinou Konečnou takové námluvy, že by možná mohly jít dohromady do nadcházejících voleb. Nakonec to ztroskotalo mimo jiné na tom, že Maláčová tvrdí, že Stačilo! nechce prosazovat levicová témata. Kde tedy Stačilo! bere voliče a voličky, když prostor je právě na levicové straně spektra, ve které už nejsou například Piráti, pokud zůstaneme u větších stran?
Myslím, že to je od Jany Maláčové správná analýza, protože KSČM, respektive Stačilo! má teď dvě větve.

Je to KSČM plus dvě další vlastenecké strany.
A to je velmi důležité, protože jedna část uskupení je levicová, to jsou ti staří komunisté, kteří tam zůstávají, ale kvůli generační obměně už nemají takový hlas ve straně, jako mívali dříve. Druhá složka je autoritativní, antisystémová, pro kterou jsou levicová témata na druhé koleji. Levicový program jim píšou pozůstalí z KSČM a tato část strany se soustředí na antisystémovost proti Evropské unii, migraci a tak dále. Možná bychom si je mohli představit něco jako levicovější voliče SPD. Směřují teď do antisystémového, autoritářského, autoritativního segmentu.

Když se vrátím k námluvám Maláčové a Konečné, tak komu víc prospěje, že nebudou spolu?
Myslím, že Konečné. SOCDEM opět nemá kam jít pro voliče. Na autoritativním levicovém spektru je už obsazeno, dvě třetiny tohoto segmentu bere Andrej Babiš. Přestože jeho ANO není levicová strana, tak čerpá velkou podporu z tohoto segmentu. Zbývá tam tedy jedna třetina, kterou na levicovějším konci bere Kateřina Konečná a na autoritativnějším Tomio Okamura, takže pro SOCDEM tam není místo. Prostor je do nějaké míry na liberální straně, ale tam SOCDEM evidentně nechce, i když se to nabízelo. Jana Maláčová studovala na západních univerzitách, je podle mě prototypem západní sociálně demokratické političky, ale SOCDEM se stále z nějakého důvodu upíná k autoritativnějším voličům, kteří jsou proti Evropské unii, globalizaci. Jsou to vlastně poražení posledních třiceti let a nesoustředí se na segment, který je volnější, což jsou liberální voliči.

Chápu správně, že liberální levice teď nemá koho volit a je tam prostor pro vznik nové strany?
Myslím si, že ano, protože Piráti, vyhlásili, že půjdou zpátky do středu. Jsou tam Zelení, ale těm se nedaří získat podporu, je tam SOCDEM, která ale nevypadá, že by o tyto voliče měla zájem, a nikdo jiný tam není. Ti voliči, jak už jsem říkala, hodně směřují za liberálními stranami, v tomto případě je to STAN, ale pořád tam jsou voliči, pro které je levicovost hodně důležitá, a ti nemají koho volit.

Ještě se vrátím ke Stačilo!, protože se bavíme o pětiprocentní hranici, která je nutná pro vstup do Sněmovny pro jednotlivé strany, ale Stačilo! je uskupení tří stran. Kateřina Konečná buď musí transformovat uskupení do jedné strany, nebo musí překročit volební klauzuli nutnou pro koalice, která je mnohem vyšší.
Je to tak.

Zaznamenal jsem reakce, že chce na jednu kandidátku napsat kandidáty z několika stran.
Nejsem schopná říct, co preferují.

Takovou transformací by definitivně skončili komunisté, KSČM jako strana.
Ano, ale myslím, že jenom ve jméně, protože jejich politika, jak jsem říkala, už není zaměřena tak silně na levicová témata, ale směřuje k těm antisystémovým, nacionálním, proti Evropské unii. Myslím si, že na Západě žádná taková strana není. Existuje tam autoritativně levicový segment, je daleko menší než u nás, ale všechny postkomunistické strany na Západě se transformovaly v, řekněme eurokomunisty. Jejich ideologií je sociální demokracie, místy trochu radikálnější, ale transformovaly se, přizpůsobily se novému systému. U nás se to nestalo. Nemyslím, že na levicově autoritativním spektru je místo pro stranu takto radikálně levicovou, proto se posouvají nahoru za Tomiem Okamurou.

Se Stačilo! se může spojit i další strana, uvažuje o tom Robert Šlachta s Přísahou. Pak už by to nebylo uskupení tří stran, ale čtyř a může jich být ve výsledku mnohem víc. Když se vrátím k průzkumu, který jste tento týden vydávali, vypadá to, že Přísaha nakonec ostrouhala po rozkolu s Motoristy a je teď v průzkumech pod nimi? Robert Šlachta říká, že vynesli Motoristy do nějaké popularity, a poukazuje na to, jak se jim Petr Macinka odvděčil.
Má trochu pravdu.

To byla parafráze, ale Robert Šlachta využívá podobná slova, když hodnotí situaci.
Motoristé vyjeli po zádech Přísahy, teď se osamostatnili a docela se jim daří, i když nemají nic jistého. Kromě ANO a Spolu jsou strany hodně fragmentované, nemají žádné jisté voliče, takže teď se to všechno přelívá a záleží, komu se podaří lépe uchopit téma, až se rozběhne volební kampaň. Klidně by to mohla být Přísaha. Zatím to tak nevypadá, ale proč ne? Jde o to, že voliči Přísahy teď pravděpodobně zvažují Motoristy, Přísahu, Kateřinu Konečnou, možná SOCDEM, možná ještě někoho dalšího, například Trikoloru, to se nám tam pořád občas objevuje. Paleta je pestrá a záleží, jakým obsahem ji strany naplní.

Rozdrobené hlasy a silní hráči

Může tato atomizace, kterou popisujete, nakonec nahrát větším hráčům? Čím víc bude rozdrobeno kolem pětiprocentní hranice, tím víc ukousnou velcí hráči, jako je ANO, koalice Spolu, SPD, STAN?
Pokud se budeme bavit o mimoparlamentních stranách, tak například Spolu se podle mě velcí modlí, ať se stane to, co se odehrálo ve volbách v roce 2021, a tyto strany propadnou, dostanou 4,8 % a zůstanou před branami Sněmovny. To je pro ně jediná šance. U Andreje Babiše je to ošemetné, protože může mít několik strategií. Někde jsem četla, že začíná být nervózní, protože se jim moc daří a do voleb je ještě daleko. To je správný postřeh, protože jeho cílem nebo první nejlepší možností je, že sestaví jednobarevnou vládu sám bez nutnosti podpory od nějaké další politické strany. Ale může se taky stát, že si ukousne tak velké sousto, že cíleně potopí menší subjekty, které se teď pohybují okolo 5 %, jako jsou Stačilo!, Přísaha nebo Motoristé, a nezbyde mu tam žádný koaliční partner. Jeho voliči si řeknou, že ANO to má v kapse, nemusí k volbám přijít v tak velkých počtech a zůstanou doma, ale to může být ta past. Andrej Babiš se musí dobře rozhodnout, co bude jeho strategie. Jestli chce, aby tam měl jednoho, dva koaliční partnery, anebo jestli se pokusí to celé spolknout sám a uhrát to na jednobarevnou vládu.

Ale nějaká čísla z volebních průzkumů nasvědčují, že by to tak mohlo dopadnout. U vás má necelých 35 %, ale například u Kantaru už skoro 40 %.
Někde jsem četla, myslím, že to bylo v Deníku N, že každý druhý volič zvažuje, že by volil ANO. Je to možné, mohlo by se to stát, ale je to hodně fragmentované. Ještě nezačala volební kampaň a stát se může cokoliv za těch pár měsíců do voleb, které zbývají. S tím musí Andrej Babiš počítat. 

Ale hnutí ANO taky přemýšlí i o tom, že by možná šlo do vlády s tolerancí SPD. Stačilo by to podle čísel, která máte k dispozici, hnutí ANO k tomu, aby dokázalo vládnout samo s tolerancí uskupení Tomia Okamury? 
Stačilo, to by určitě šlo. Myslím si, že druhá nejlepší alternativa po té, že ANO složí vládu samostatně, je mít menšinovou vládu s podporou.

SPD má stabilní podporu kolem 10 až 12 %.
U nás to je o něco méně, ale dokáže si dobře držet podporu na stabilní hranici. Myslím si, že to je jediná strana, která se teď vyhýbá výrazným výkyvům v podpoře.

Volby chce vyhrát také premiér Petr Fiala z ODS. Průzkumům moc nevěří. Je reálné, že koalice Spolu ten rozdíl, který je teď asi 15 nebo 16 % procent, nakonec dožene?
Spolu měříme od prosince, takže zatím ten trend u nás není silný.

Předtím jste měřili jednotlivé strany a čekalo se na to, než oznámí, jestli půjdou i v nadcházejících volbách spolu.
Teď sledujeme, že se pohybují kolem 18 až 19 %. Pokud se na to budeme dívat v kontextu koalice Spolu, tak je možné, že by mohli získat 25 %.

To ale pořád není 34 %. 
Přesně tak. Hlavně by museli vyčerpat STAN a všechny voliče Pirátů, kteří by si na poslední chvíli řekli, že Piráti asi nepřekročí pětiprocentní hranici, tak to radši hodí Petru Fialovi a zajistí, aby současná vláda měla nějakou kontinuitu a k vládě se nedostal Andrej Babiš. To by ale bylo k ničemu, protože voliči se přelévají uvnitř segmentů, takže když Petr Fiala získá všechny voliče Pirátů a většinu voličů STAN, tak by mu to možná stejně nevyšlo. Myslím, že existuje konsenzus v rámci vládních stran, že voliči Pirátů jsou tady pro ně, aby si je nějak rozebrali, o což se asi snaží, ale to nebude stačit. Potřebují oslovit voliče, které oslovili před čtyřmi lety na základě tématu Antibabiš, a myslím, že to už není tak silné. Navíc za sebou mají čtyři neúspěšné roky ve vládě, která má teď podporu asi pětiny populace, takže opravdu není populární.

Je tedy neúspěšná v očích lidí? 
I v očích vlastních voličů. 

Mluvila jste o tom, že pirátští voliči jsou tu teď pro ostatní bývalé koaliční partnery k tomu, aby si je rozebrali. Nejvíc roste podpora STAN právě díky voličům Pirátů, pokud to chápu správně. Mají u vás přes 12 %. Jak moc se budou Starostové vymezovat vůči vládě a může to být ještě nějaké drama ve volební kampani, kdyby se do sebe pustili tito vládní partneři?
Myslím, že hnutí STAN by se nemělo příliš vymezovat, protože voliči vládní koalice už jsou tak dost naštvaní a další rozepře v rámci koalice by možná byla poslední kapka. Hodně voličů váha, zda vůbec přijdou k volbám, a v případě, že by se tato dvě uskupení začala ještě handrkovat o druhé místo, tak by to asi vůbec nebylo dobré ani pro jedno z nich. Hnutí STAN může dělat, co dělá doteď. Poměrně aktivně komunikují, docela si jim to daří, Vít Rakušan je mezi voliči vládní koalice a Piráty oblíbený politik, takže myslím, že nemusí nic zásadně měnit a jenom počkat, až k nim voliči přijdou. Můžou trochu nahrávat voličům Pirátů a snažit se to uhrát ne neaktivitou, ale neměli by dělat žádná dramatická nebo neočekávaná rozhodnutí.

Pro Piráty jsou nadcházející měsíce klíčové v tom, že můžou mít potenciálně až 12 %, ale zároveň aktuálně nemají ani 5 %. Rozhodne se tedy o tom, zda budou mít 12 %, anebo je vysosají koaliční partneři.
Přesně tak. Bude záležet na následujících dvou třech měsících, jak se jim podaří zahájit kampaň a jak uvěřitelný příběh si ke svému neúspěchu ve vládě vytvoří. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: You Tube kanály Piráti, XTV, e15, Facebook Jana Maláčové, ČTK.