Do bývalých mokřadů a rašelinišť v Krkonoších se vrací voda. Park už investoval 50 milionů
Správa Krkonošského národního parku pokračuje v obnově mokřadů a rašelinišť. V Krkonoších bývaly běžné, intenzivní hospodaření ale krajinu proměnilo. Voda do smrčin na hřebenech našich nejvyšších hor přitom podle ochranářů přirozeně patří. Za nápravu škod a obnovu původního stavu už správa parku zaplatila 50 milionů korun.
„Smyslem toho projektu je, abychom obnovili ohrožené biotopy. Jsou to zejména podmáčené a rašelinné smrčiny, které jsou v rámci evropského prostoru jedním z nejohroženějších biotopů,“ říká Viera Horáková, vedoucí oddělení ochrany přírody Správy KRNAP.
Do bývalých mokřadů a rašelinišť se v Krkonoších vrací voda. Ta do smrčin našich nejvyšších hor patří
Nejde přitom jen o míru ohrožení - mokřady zadržují vodu v krajině a pomáhají mírnit případné povodně. Všechno se začalo měnit k horšímu v polovině 19. století, největší škody ale způsobilo hospodaření ve 20. století.
„To odvodňování bylo velmi masivní. Protože se v druhé polovině 20. století používaly sofistikované technické metody odvodňování, kde se kopaly příkopy projektované dopředu. Ty příkopy měly někdy hloubku až do dvou metrů a způsobovaly jak trvalé snížení hladiny spodní vody, tak zásadní odnos materiálu, substrátu a živin,“ upřesňuje vedoucí odboru péče o národní park a druhý z garantů projektu Václav Jansa.
Teď je tedy zjednodušeně řečeno nutné příkopy přehradit, aby se voda dokázala dostat zpátky do okolí. Nebo zahrnout, ale to nejde vždy, říká Václav Jansa. „Je to to nejlepší, co se dá udělat. Ale závisí to na tom, jestli je v místě dostatek materiálu vedle toho původního příkopu na to zahrnutí. Tam, kde byly ty kanály dělány pyrotechnicky, normálně střílením, tak ten materiál dnes nenajdete. Protože ten je rozmetaný úplně všude.“
3:39
Vědci vrací život do zanedbaných mokřadů na jihu Moravy. ‚Vodní plocha je pro zvířata oáza,‘ říkají
Číst článek
Pracovníci Správy Krkonošského národního parku už pracovali na obnově mokřadů v 35 lokalitách z celkem 58 vytipovaných, o rozloze kolem dvou tisíc hektarů. A díky evropským penězům budou moci pokračovat, tentokrát už i ve spolupráci s polskými ochránci přírody.
„Dostali jsme peníze opět na pětiletý projekt. Bude se to týkat alpinského bezlesí,“ vysvětluje Viera Horáková.
Správa parku zároveň pracuje na monitoringu a dlouhodobém pozorování situace. Výsledky jsou vidět.
„Některé lokality, které jsme revitalizovali ve skončeném projektu, už rok poté, co jsme skončili s prací, se vrátily do původního stavu. A nepoznal byste, že tam byla technika, že se tam dělaly poměrně zásadní zásahy do terénu. Druhý rok tam okamžitě přibydou vajíčka žab a obojživelníků, vodní hmyz se tam objeví. A celkově se příroda velmi rychle regeneruje,“ říká Viera Horáková.
Projekty nejsou levné - návrat mokřadů do Krkonoš stojí desítky milionů korun.
„Náklady na první dva projekty byly řádově 50 milionů korun. Jsou to věci, které jsou pochopitelně relativně drahé. Protože jsme v terénu, v obrovských rozlohách, v cenných lokalitách, to znamená, že tam nemůžeme pustit úplně každou těžkou techniku,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
