Vědci vrací život do zanedbaných mokřadů na jihu Moravy. ‚Vodní plocha je pro zvířata oáza,‘ říkají
O hmyzu s názvem paralimnus lugens slyšeli pravděpodobně jen odborníci, ale rozhodně ho v Česku neviděli. Tedy pokud se v poslední době nevydali na Břeclavsko. Vědci z Masarykovy univerzity tam totiž obnovují zanedbané mokřady a sledují, jak se do nich vrací život. A to včetně kriticky ohrožených, anebo dokonce v Česku dosud neviděných druhů.
„Právě ta vodní plocha je skutečná oáza, kde žijí nejrůznější druhy vodního hmyzu, obojživelníků a podobně,“ říká vedoucí pracoviště ENVIROP Masarykovy univerzity Marie Kotasová Adámková u mokřadu nedaleko obce Krumvíř na Břeclavsku.
Mokřad vypadá jako menší rybníček, okolo kterého roste rákosí. „Tady tento mokřad ale takhle vždycky nevypadal. A vlastně, jak to vypadalo dříve, se můžeme podívat tady kousek dál,“ pobízí.
Dorazili jsme k tříhektarové ploše zarostlé dvoumetrovým rákosím. Většina toho rákosí je suchá. I toto je mokřad. „O který se ale nikdo dlouhodobě nestará a proto je degradovaný a zarůstá. Žije tady několik druhů rákosinných ptáků, ale kromě těchto druhů ptáků je to pouze minimální množství hmyzu,“ popisuje Kotasová Adámková.
Vědci proto začali mokřady na jižní Moravě obnovovat a u toho pozorují, jak se do nich vrací zvířata. „Abychom věděli, jaká opatření jim svědčí a dokázali jsme se o lokality starat tak, abychom skutečně život vrátili,“ přibližuje vědkyně mezi tím, co jsme se vrátili k obnovenému mokřadu.
Okolo něj je natažená síť a v síti je hlavou dolů chycený ptáček. „Je to rákosník proužkovaný. Já sítě jenom jednoduše otevřu, rákosníka uvolním přes bříško, přes hlavičku a za tři vteřiny je venku. V bezpečí, zdráv a připraven na kroužkování,“ vysvětluje.
S rákosníkem jsme přišli do improvizovaného stanoviště Masarykovy univerzity a na nožičku jsme mu připnuli hliníkový kroužek s unikátním číslem. „Abychom zjistili, kde ptáci zimují, kudy migrují, abychom měli data o jejich hnízdní produktivitě a celkové početnosti,“ říká Kotasová Adámková.
Ptáci i hmyz
U takovýchto obnovených mokřadů ale žije mnohem víc druhů. „Ptákům se tady daří hlavně proto, že zde mají velké množství různého hmyzu jako potravy.“
Co za hmyz v mokřadech žije, zajímá Zdenko Večerika z Masarykovy univerzity. Na vysekané louce asi 10 metrů od mokřadů chodí s velkým vysavačem. „Jednoduše přikládáme vysávač na pár sekund k zemi a odebíráme hmyz 55krát v rámci jedné plochy,“ představuje svou práci.
Ve vysoké trávě pak entomologové chytají hmyz do síťky. Taky ale do země vykopali malou jamku a dali do ní kelímek s vodou. Do toho chytají hmyz, který leze po zemi. Takto tady objevili i druhy, které nečekali.
„Několik druhů křísů, čistě nových pro Českou republiku. Do té skupiny patří cikády,“ popisuje Zdenko Večerik.
Hmyz je také potravou pro obojživelníky, kterým se v takovémto obnoveném mokřadu daří. Marie Kotasová Adámková si oblékla brodicí kalhoty a nejdřív po kolena, pak dokonce po prsa se ponořila do mokřadu. „Máme tady larvy skokanů skřehotavých, skokanů štíhlých a čolka obecného,“ popisuje úlovky.
Jaký je rozdíl mezi obojživelníky, kteří tady žijí teď a kteří tu žili před obnovou mokřadu? „Před zahájením obnovy jsme tady měli pouze nějaké dva druhy obojživelníků a teď už jich tady máme po čtyřech letech devět. A popravdě jsme vůbec neočekávali, že se nám tady usadí blatnice skvrnitá,“ přiznává vědkyně.
Vědci z ENVIROPu Masarykovy univerzity chtějí do roku 2029 vrátit život 506 hektarům mokřadů po celé jižní Moravě. A podle toho, co se jim osvědčilo, pak sepíšou návod, jak mokřady obnovovat jinde.
