Majitelé lesů musí znát nejméně 500 různých rostlin. Proč je to důležité? Jak poznat, jestli je les zdravý? A jaké květiny rostou v Praze? Odpovídá Petr Karlík z České zemědělské univerzity v Praze.
Ornitologové tak nyní spekulují, jestli nešlo během všech případů o jednoho konkrétního ptáka. A to i přesto, že se incidenty staly stovky kilometrů od sebe.
Česká vláda chce s Českou ornitologickou společností vybrat národního ptáka. „Navrhuji, aby to byla kukačka. Objevuje se často v lidové slovesnosti a její povaha mi sedí k Čechům,“ říká Tomáš Grim.
„Hlavním impulzem pro vydání bylo jeho přání, aby knížka byla zrenovována, doplněna o současné znalosti,“ říká Ondřej Sedláček, ornitolog a odborník na praktickou ochranu přírody.
„Papoušek je společenský tvor, není žádný solitér, žije v páru nebo v hejnech. A když žije doma sám, tak doporučuji, aby měl ptačího kamaráda,“ říká Heleny Vaidlová.
Studie zjistila, že v těle těchto ptáků koluje širší škála bakteriálních kmenů a až třikrát více genů AMR (bakterie odolné vůči antibiotikům), než u ptáků žijících v izolovanějším prostředí.
Na Mlýnském rybníku u Lednice letos zahnízdil rekordní počet tenkozobců. Díky snížené hladině rybníka na mělčinách vyrostly rostliny, které přilákaly ptáky, kteří tyto podmínky potřebují k zahnízdění.
Policisté v Česku mají na objasňování takzvané environmentální kriminality jinou taktiku. Loni policisté prověřovali 270 takových kauz, meziročně o dvacet víc.
Stella, Duo a Luna jsou tři buvolí samice. Pasou se v ohradě na pětihekratovém podmáčeném pozemku u soutoku řek Jihlavy a Svratky. V mokřadech se vodním buvolům dobře daří a prospívají krajině.
„Podezřelý asi ptačí vejce hledal v přírodě a do zahraničí prodával vejce vysoce ohrožených australských ptáků,“ uvedlo australské ministerstvo pro změnu klimatu, energetiku, životní prostředí a vodu.
Vědci z Masarykovy univerzity chtějí do roku 2029 vrátit život 506 hektarům mokřadů po celé jižní Moravě. A podle toho, co se jim osvědčilo, pak sepíšou návod, jak mokřady obnovovat jinde.
Ornitologové varují před volným pouštěním psů v lokalitě mezi Pístovem a Znojemskou ulicí v Jihlavě. V mokřinách tam totiž na zemi hnízdí čejky chocholaté.
„Když jsme sem dávali sítě poprvé, tak to popudilo spoustu lidí. A začali se ptát, proč sem dáváme takové hnusné sítě,“ říká jeden ze strážců přírody parku Michal Skalka.
„Pokud jsou ptáčata plně opeřená a zkouší popolétnout, ale nejde jim to, tak jsou takzvaně polovzletná. V určitém věku opustí hnízdo, učí se létat a rodiče je krmí,“ říká šéfka záchranné stanice.
Po několikaměsíčních debatách proběhlo v malém městě v Hesensku kontroverzní referendum o holubí populaci. Jeho výsledkem je odhlasování zabití přibližně 700 holubů.
Silný tropický cyklon Ilsa, který loni zasáhl ostrov Bedout v západní Austrálii, měl na svědomí pokles počtu jedinců v několika tamních populacích mořských ptáků. A to až o alarmujících 90 procent.
Majitelé hrobů si na ptáky stěžovali. Někteří požadovali podle vedení radnice vykácení aleje. Zástupci města ale zvolili šetrnější způsob boje s hejny špačků.
Inspektoři potvrdili, že rorýsi skutečně paneláky, kde se začalo se zateplováním, využívají k hnízdění. „K zmaření životů nedošlo, ale došlo by, pokud by stavba dále pokračovala,“ uvedl ornitolog.
Vědci se domnívají, že se orli vyhýbají nebezpečím vyplývajícím z války, mimo jiné dělostřelecké palbě, pohybu stíhaček a tanků i koncentraci pozemních vojsk.
Za historii sledování této lokality se vytvořil seznam asi 200 druhů, které tu byly pozorovány. Jsou to hlavně druhy, které z naší krajiny obecně mizí.
Ornitologové se obávají kolize ptáků s nosnými lany i skleněnými plochami. Podle nich je poslední velké zimní nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě přímo v trase plánované lanovky.
„Ptačí chřipka – vypadá to, že tato hysterie je záměrně vyvolaná, aby byl náš národ co nejméně soběstačný a muselo se všechno dovážet,“ tvrdí dezinformační e-mail, který na pravou míru uvádí OVĚŘOVNA!
Wahl byl všímavý pozorovatel a při svých procházkách kromě druhového rozložení zvládl vysledovat i specifika jednotlivých ptačích skupin. Wahlova práce položila základy ekologie.
„Rád pozoruji ptáky v jejich přirozeném prostředí. Teď se dívám na tenhle pár čápů. Slyšíte to charakteristické klapání zobáku?“ naznačuje atmosféru Jean-Pierre z východní Francie.
Každý den namaluje jednoho a obrázky posílá lidem, kteří finančně podporují Ukrajinu. Za dva roky namalovala přes sedm set opeřenců a získala pro Ukrajinu více než dva miliony korun.