Ochránci přírody volají po speciální policejní jednotce. Slováci i Němci ji mají, v Česku zatím nevznikne
Ochránci přírody a zvířat po ní volají dlouhé roky, česká policie přesto nezřídí speciální jednotku, která by řešila případy otrávených dravých ptáků nebo pytláctví. Takových kauz přitom v Česku meziročně přibylo. Policisté v Česku ale mají na objasňování takzvané environmentální kriminality jinou taktiku.
Klára Hlubocká vede retrívry k řece, je jedinou psovodkou České ornitologické společnosti.
Ochránci přírody volají po speciální policejní jednotce. Česká policie se vydala jiným směrem. Téma pro Marii Veselou
„Našim hlavním posláním je vyhledávání otrávených zvířat a návnad,“ vysvětluje svoji roli. „Ve většině případů bohužel přijdu, až když už je po všem. Je vidět, že ta zvířata před smrtí trpěla, protože jsou nalezená v různých křečovitých polohách. Není to pěkný,“ podotýká.
Hlavní příčinou bývá jed karbofuran. Za posledních pět let jím lidé otrávili 30 orlů nebo 35 káňat.
„Případy předáváme policii, policie se snaží vyšetřovat, a když se zadaří, tak soudce odsoudí,“ shrnuje.
Ornitologové, včetně Kláry Hlubocké, s policií spolupracují. Předali jim celkem 150 případů. Zatím jen ve třech padly rozsudky.
Bujón z tygrů
Trávení zvířat je podle Pavly Říhové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jenom malá část environmentální kriminality. „Může to být například nelegální nakládání s odpady, těžba dřeva, nelegální nakládání s chráněnými druhy živočichů. To spektrum je poměrně široké a vyžaduje rozsáhlou odbornost,“ vysvětluje.
Říhová vzpomíná i na odhalení výroby a prodeje produktů z tygrů. Dosud je to pro ní prý jeden z nejzajímavějších případů.
„Když si představíte, že ve střední Evropě vaříte tygry na bujón, tak vám to přijde neuvěřitelné. Ale souvisí to samozřejmě s preferencemi vietnamské komunity s pověrami, které se k tomu vážou. A také s tím, že my jako jedna z mála zemí v Evropě stále ještě povolujeme privátní chovy kočkovitých šelem,“ upozorňuje Říhová.
Policista-specialista
Kriminalisté podle ní takové případy řeší třeba i ve spolupráci s celníky. Policistů-specialistů, kteří se tímto typem kriminality zabývají, je ale u nás málo, podotýká Říhová.
Přelomový rozsudek o otravě orlů: hlavním důkazem bylo nalezení zakázaných jedů ve sklepě pachatele
Číst článek
„U nás je tato forma kriminality ze strany státních orgánů hodně podceňovaná. Protože pořád dokola slyšíme, že těch případů je málo, tím pádem je to zanedbatelné, že máme důležitější věci,“ nastiňuje podle ní pohled státu.
Případů přitom přibývá. Loni policisté prověřovali 270 kauz, meziročně o dvacet víc. Slovenská nebo německá policie má vlastní, samostatnou environmentální jednotku. Čeští policisté se ale vydali jinou cestou.
„U Policie ČR toto funguje, ale ne v rámci samostatného útvaru. Máme odborníky jak na útvarech s celostátní působností, tak specialisty na krajských ředitelstvích a územních odborech,“ říká policejní mluvčí Jakub Vinčálek.
Podle něj je to lepší řešení. „Tímto způsobem pokryjeme celé území České republiky. Tím, že by vznikla nějaká speciální jednotka, tak by se soustředila do nějakého centra a nebyla by pokrytá celá plocha České republiky,“ vysvětluje, proč policie zvolila tuto cestu.
Policistů, kteří se environmentální kriminalitě věnují, jsou podle mluvčího Vinčálka v Česku desítky. Většina jejich případů ale skončí neobjasněná. Najít viníka se daří asi u čtvrtiny kauz.
„V případě, že někdo takovou věc spáchá, tak je to většinou mimo dosah běžných lidí, a ty stopy, které po sobě zanechá, jsou velmi často znehodnoceny právě tím, že se o nich policie dozví s časovým odstupem, nebo proto, že jsou na odlehlých místech,“ přibližuje proč je pro policii těžké případy vyšetřit.
S tím, že je objasňování náročné, ochránci zvířat souhlasí. Policejní prezidium se ve své koncepci rozvoje zavázalo, že bude kriminalisty v této oblasti dál vzdělávat.
