Oběti a jejich výzva konkrétně žádají, aby rezignovali biskupové, „kteří nezabránili sexuálním predátorům z řad kněží v jejich působení“, konkrétně Graubner. Druhým bodem výzvy je také odkrytí archivů různých církevních společenství, čemuž by podle ní zabránilo přijetí česko-vatikánské smlouvy a také ustavení nezávislé vyšetřovací komise.

Zástupce obětí Jan Rozek řekl, že žádostem o setkání dosud nevyšel vstříc ani Graubner, ani jeho předchůdce kardinál Dominik Duka. Proto se oběti obrátily na apoštolského nuncia. Setkání s oběťmi zneužívání v církvi nicméně už dříve uspořádal například nynější olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, například v září 2023 na Velehradě a loni v březnu v Kroměříži.

Česká biskupská konference společně s konferencemi vyšších řeholních představených také už v roce 2019 zřídila kontaktní místo pro ochranu nezletilých a zranitelných, jehož cílem je zprostředkovat péči a pomoc obětem zneužití duchovním či laikem v rámci činnosti církve.

Jednání trvalo asi hodinu a půl, nuncius se po něm nevyjádřil. Rozek poté řekl, že nuncius projevil zájem o řešení situace.

Obětem nabídl určitý postup, ale obhajoval smlouvu s Vatikánem. „Řekl, že nám chce pomoci, že vidí cestu po vzoru Irska. Šli tam cestou takzvané tripartity složené ze zástupce Svatého stolce, irské biskupské konference a zástupce ministerstva spravedlnosti,“ uvedl Rozek, člen iniciativy Pro čistou církev a odborník na kanonické právo. Podle něho lze podle statistik odhadovat, že obětí sexuálního zneužívání v církvi jsou v Česku tisíce.

Běla Svobodová z odboru komunikace Arcibiskupství pražského v pátek v reakci na požadavek Graubnerovy rezignace řekla, že arcibiskup už rezignaci podal při dovršení 75. roku věku. „Nyní se vlastně čeká na arcibiskupa nového,“ uvedla.

Své příběhy a zkušenosti s postupem v církvi po oznámení sexuálního zneužívání popsalo šest lidí, tři ženy a tři muži. Učinili tak v dopisu prezidentovi, vládě, senátorům a poslancům ve věci smlouvy s Vatikánem. Obávají se toho, že smlouva znepřístupní církevní archivy. Některé z obětí také v únoru vystoupily v pořadu Reportéři ČT Tajemství zpovědnice.

Podle vyjádření představitelů církve v reportáži ČT se mají na policii obracet například představení jednotlivých řádů. „My si nehrajeme na vyšetřovatele,“ řekl ČT Graubner.

Kritici Graubnerovi, který byl dříve olomouckým arcibiskupem, vyčítají to, že pachatele sexuálního násilí na dětech, později odsouzeného kněze Františka Mertu, aktivně na konci 90. let vysílal na další místa olomoucké diecéze. O zneužívání z jeho strany podle nich věděl a neudělal nic. Graubner svá pochybení v souvislosti s Mertou odmítl.

Čeští a moravští biskupové tento týden ve společném prohlášení, které bez uvedení konkrétních jmen zveřejnila Čeká biskupská konference, připustili chyby. Podle prohlášení si uvědomují, že „naše reakce neodpovídaly vždy vysokým standardům, jež na nás společnost oprávněně klade. Pokud se tak stalo, tak nikoliv ze zlé vůle či snahy zametat věci pod koberec, ale spíše z nedostatků zkušeností, jak s tímto novým jevem nakládat“.

Podle jedné z obětí a signatářek výzvy, členky řádu boromejek Jiřiny Kočí církev ohlásila Vatikánu případ kněze, který ji tři roky zneužíval. Jí jako oběti zaplatila terapii. Čin je podle Kočí dnes promlčen, kněz sice veřejně nepůsobí, ale není nijak kontrolován a nelze ho donutit k sebereflexi pomocí terapie.

„Užívá si tedy důchodu a je možné, že v činnosti sexuálního predátora bude dál pokračovat. Moje rozhodnutí celou kauzu zmapovat a zveřejnit bylo vedené pouze snahou ukázat, že oběti jsou reálné a že se to skutečně děje. Udělala jsem to se zveřejněním svého jména a identity. Byla jsem první ženou, která nevystoupila anonymně,“ uvedla v dopise Kočí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít