První české denáry z 10. století byly podle expertů prakticky z čistého stříbra. Pozdější ražby ale panovníci začaly ředit mědí. Historici předpokládají, že hodnotu denárů si lidé uměli sami ověřit.
Zaměřili se na konkrétní typ, který se teď používá třeba v pleťové kosmetice. Smíchali ho se zeminou a vyseli do ní salát a kukuřici, které vyrostly o poznání hůř než rostliny v normálním substrátu.
Soutěže Staň se superdialektologem pořádá Akademie věd. K účasti stačí studentům chytrý telefon nebo diktafon a návštěva u někoho, kdo mluví hanácky, slovácky, lašsky nebo jiným nářečím.
„Čerstvý stromek má v sobě asi 60 procent vody. Po deseti dnech vidíme, že u smrku zbývá už jen 30 procent, u jedle 48 procent,“ vysvětluje Radek Pokorný z Mendelovy univerzity v Brně.
Vědci zaznamenávali, na jaké potraviny a jak dlouho se na ně děti dívaly. Podle Dany Hübelové z Mendelovy univerzity tak zjistí, co děti na jídlech láká.
Nerovnosti na cestě stále houpou, ale při přejezdu s poloaktivním odpružením si dovolím i šlapat do pedálů. „Jezdec se cítí bezpečněji a pak může jet terénem rychleji,“ říká vědec Zbyněk Strecker.
„Léčivo bez destiček poškozuje i zdravé buňky, zatímco destička je nasměruje k nádorovým buňkám a těm zdravým neublíží,“ říká Ludmila Žárská z Univerzity Palackého.
Z dřevotřísky se už desítky let vyrábí nábytek i stavební materiály. Vědci z Mendelovy univerzity ale teď testují takzvanou konopotřísku. Dřevo je v ní nahrazeno technickým konopím.
Do vodních toků se dostává také fosfor a dusík, ať už z domácností, nebo se zbytky hnojiv z polí. Vědci se proto se svými bioreaktory zaměřili taky na ně.
Experti z Centra dopravního výzkumu jezdí už čtrnáct let k dopravním nehodám a sbírají tam data o stáří anebo ojetí pneumatik. Díky tomu si vytvořili obrázek o stavu obutí aut na českých silnicích.
Klima chránit většinou chtějí, ale na řadu konkrétních otázek nemají názor. Nejistí, jak je identifikoval výzkum Institutu 2050 o postojích Čechů ke změně klimatu.
Přírodu i stabilní klima je podle nich nutné chránit, Zelenou dohodu podporují, ale mají k ní výhrady. Více než pětina Čechů patří podle výzkumu České klima 2024 do skupiny takzvaných Sympatizujících.
Vědci z Masarykovy univerzity byli první, kdo tento proces nafotili. „Použili jsme k tomu kryo-elektronovou mikroskopii, pro kterou je ale potřeba vzorky zmrazit tekutým dusíkem,“ popisuje vědkyně.
Některými houbami se ale můžeme otrávit i prostě jen tak, že se jich dotkneme. „Člověk by si ale musel třeba olíznout ruku, případně tou rukou jíst,“ vysvětluje mykolog Vladimír Antonín.
Peptidy jsou chemikálie složené z aminokyselin, z nichž některé umí ničit bakterie. Nalezneme je v přírodě, ale nové typy peptidů je možné vyrobit i uměle.
„Cíl bylo zjistit, jak se pulec vyvíjí v žábu. Zkoumáme embrya, která pak následně oplodníme a v různých částech jejich vývoje je tzv. umrtvíme a naskenujeme,“ říká Jakub Harnoš pro Český rozhlas.
„Cílem toho všeho je zjistit, zda je možné ovlivnit nárazem trajektorii asteroidu, který by případně ohrožoval Zemi,“ uvedl Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.
Jak samotná voda, tak i bahno, větve, suť nebo odpad, které přinese, můžou být nasáklé zdraví ohrožujícími látkami, jako jsou chemické nečistoty, vylité oleje nebo mikrobiální nečistoty.
Evropská unie, a tedy i Česká republika, se zavázala do roku 2030 snížit plýtvání jídlem na polovinu. A právě podobné výzkumy můžou podle vědců ukázat, na co se zaměřit.
3:53
