‚Pokud houbaři sbírají do nepropustných obalů, tak se houba zapaří.‘ I jedlé houby mohou člověka otrávit

Houby jsou podle mykologů plné vlákniny nebo látek podporujících imunitu. Češi i proto s vlhkým počasím vyrazili do lesů. Podle mykologů by ale při sběru měli pamatovat na několik zásad. Závažnou otravu totiž nemusí způsobit jen jedovaté houby. I pravý hřib totiž někdy může mít na svědomí to samé co zkažené maso.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

houbaření, houba, hřib (ilustrační foto)

houbaření, houba, hřib (ilustrační foto) | Foto: Marie Starostová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Houbařka Markéta Sedláková v lese nedaleko Křižínkova v okrese Brno venkov našla dva hříbky a hned jsme si vytáhli nožík. „Ten už nejspíš nebudeme ani schovávat, protože půjdeme zase od hříbku k hříbku.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Podle mykologů by houbaři měli sbírat jen to, co znají. A v přípravě i jedlých hub by se měli řídit několika základními pravidly.

Na rozpoznání jedlých hub od těch jedovatých žádnou strategii nemá. „Sbírám opravdu jenom to, co znám, takže to je na jistotu,“ vysvětluje Sedláková. Opravdovou jistotu ale zaručí houbařské poradny. Jedna taková je i v Moravském zemském muzeu, kde mají ve vitríně vystaveno několik desítek nejčastějších českých hub.

„Bohužel nějaký obecný znak, jak poznat jedovatou houbu, nemáme. Je potřeba, aby se houbaři naučili znát houby, které sbírají, stejně jako některé houby, které jsou jejich velice podobnými dvojníky,“ popisuje mykolog Vladimír Antonín.

Houby se můžou lišit jen v drobných detailech. Češi si podle mykologů často pletou třeba jedlou muchomůrku růžovku neboli masáka s jedovatou muchomůrkou tygrovanou. Různé jedovaté houby v sobě navíc mají různé jedy.

Policisté na Karlovarsku zahájili preventivní akce v lesích kvůli ztraceným houbařům. Rozdávají letáky

Číst článek

„Muchomůrka zelená má hlavně třeba amanitiny, které poškozují jaterní buňky. Jaterní buňky ztrácí funkčnost a játra nekrotizují. V Pavučincích jsou orelaniny, které napadají ledviny. Pak jsou takové ‚běžnější jedovaté houby‘, jako je závojenka olovová, pečárka zápašná, které dráždí trávicí soustavu a způsobují gastrointestinální problémy,“ přibližuje mykolog.

Některými houbami se ale můžeme otrávit i prostě jen tak, že se jich dotkneme. „V tomto ohledu se mluví zejména o muchomůrce zelené, ale člověk by si musel třeba olíznout ruku, případně tou rukou jíst, a pak dojde k nějakým zdravotním problémům, ale ne tak vážným, jako kdyby to byla klasická otrava pozřením houby,“ doplňuje Antonín.

Zapaření nebo promrznutí

Houbaři si ale někdy vytvoří jedovatou houbu i z té jedlé, třeba špatným skladováním nebo špatnou přípravou. „Možnou příčinou dosti vážné otravy jedlými houbami je, když jsou například houby zapařeny. Pokud houbaři sbírají do nepropustných obalů, to znamená igelitové sáčky nebo něco podobného, tak se houba zapaří,“ varuje mykolog.

Plodnice totiž i po utrhnutí stále dýchá. Když ji ale uzavřeme třeba právě do sáčku, začnou se v ní rozkládat bílkoviny. „Když máte uzavřenou malou místnost, kde je víc lidí a dýchají, tak se tam začnete potit, ‚zapařovat‘. Kdežto když máte otevřená okna, tak je tam vzduch příjemný,“ ilustruje.

OVĚŘOVNA: Houbaření od léta jen s povolenkou? Pouze kreativní nesmysl, reagují Piráti

Číst článek

Houby můžou být zkažené i proto, že přejdou mrazem – hlavně ty letní anebo podzimní. „Plodnice, které přemrznou, se okamžitě rozloží a houby přestanou růst. Zatímco houby, které známe jako typicky podzimní či pozdě podzimní, například známá hlíva ústřičná, snáší i mírnější mrazy a to rozmrznutí nemá vliv na její konzistenci a jedlost,“ říká Antonín, podle kterého pozření promrzlé huby teoreticky může způsobit zdravotní problémy.

„Ale tam už to okamžitě poznáte, že houba je ve stavu, kdy se nedá sebrat. Je taková mazlavá, slizká, měkká. To už houbaři poznají,“ uklidňuje mykolog.

Houby v sobě mohou koncentrovat i radioaktivitu nebo těžké kovy: „Radioaktivita v houbách byla významná zvlášť prvních x let po výbuchu Černobylu, teď se jí bát už nemusíme. Teď jsou spíš důležitější místa třeba podél frekventovaných silnic, případně místa na polích a v lesích po chemických postřicích, protože škodlivé látky se ukládají v půdě a houby si je vytáhnou z půdy.“

Houby jsou ale podle Vladislava Antonína především zdravé. Mají v sobě látky podporující imunitu a také plno vlákniny, která je dobrá pro trávicí systém.

Celou reportáž si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.

Michal Šafařík, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme