Otrávenému Ficovi začínají po třetině volebního období ubývat věrní koaliční poslanci i podpora voličů
Čtvrtá vláda Roberta Fica má někdy pohodlnou většinu, jindy ale počet poslušných poslanců klesne hluboko pod potřebné počty. Koalici Směr, Hlas a SNS sráží vnitřní spory, které vyústily ve vznik dvou vzbouřeneckých skupinek, které čas od času potápí koaliční návrhy. I v důsledku toho tak podpora vládních stran oslabuje a na premiéru Ficovi je dle slovenských politologů a komentátorů vidět, že už zdaleka není v takové formě jako dříve.
„Jakmile se objeví problém, který by jej mohl v preferencích oslabit, tak hledá nějakého viníka. Když to nemůže být opozice nebo bývalá vláda, tak hledá viníky mezi koaličními partnery. To je teď jeho taktika,“ popsal politolog Radoslav Štefančík.
Ruská duše je neporazitelná, řekl Fico. Ukrajinu nechce pozvat do Severoatlantické aliance
Číst článek
Například když 3300 lékařů z celé země podalo výpovědi kvůli nepřijatelným pracovním podmínkám, Fico dlouho situaci odmítal řešit se slovy, že „zdravotnictví není premiérské téma“. Nechal tak v problému vykoupat nejprve ministryni Zuzanu Dolinkovou i jejího nástupce Kamila Šaška (oba Hlas) a doufá, že krize oslabí jejich stranu a ne Směr.
Tato taktika ale nefunguje. „Klesá podpora Hlasu i Směru i samotného Fica,“ poukázal Štefančík. „Když se běžný občan dívá na to, jak premiér ignoruje problémy země, tak se ani voličům nedivím, že se od vládních stran odklání,“ podotkl politolog.
V tomto týdnu se z řešení této situace Fico snažil zase vyvázat vysvětlením, že je po atentátu „v hlubokém konfliktu zájmů“ vůči zdravotníkům. „Jsem příliš subjektivní a emotivní. Nerad bych se dostal do rozhovorů s lidmi, kteří mi zachránili život,“ uvedl. V pátek pak oznámil ministr zdravotnictví Šaško, že se s lékařskými odbory dohodl.
Někdy většina, jindy menšina
V podobném naladění Fico přistupuje i ke drolící se vládní většině, která začínala po volbách se 79 křesly ze 150. Za rok a čtvrt u moci ale animozity uvnitř koalice vyústily dokonce v to, že se z původní poměrně pohodlné většiny na některá hlasování stala jen menšina 72 zákonodárců.
Místo jednání o krizi ve zdravotnictví jel slovenský ministr vnitra do Abú Dhabí. Sledoval závod formule 1
Číst článek
Již od konce léta rebeluje trio poslanců okolo Rudolfa Huliaka, které bylo zvoleno na kandidátce nejmenší vládní strany SNS. Kromě hlasování o rozpočtu se tito tři poslanci nezúčastňují téměř žádných důležitých hlasování a trucují tak ve snaze zajistit si lepší postavení v rámci koalice.
Nejenže se spor s touto skupinkou nepodařilo zahladit, vypovídat občasnou koaliční věrnost začala postupně i čtveřice poslanců Hlasu: Samuel Migaľ, Roman Malatinec, Radomír Šalitroš a Ján Ferenčák. Říkají o sobě, že chtějí být „morálním kompasem“ vládní koalice a blokují projednání některých zákonů. Šlo třeba o volbu členů Rady STVR, snahu omezit působení mimovládních organizací, zákon o sportu nebo politické usnesení proti opozičním protestům. To vše tak koalice musela odložit až na únor.
„Stal se nám tu takový nešvar, že se nám někdy stává, že jsme neusnášeníschopní,“ glosoval minulou středu situaci na začátku hlasovacího bloku slovenského parlamentu jeho zastupující předseda Peter Žiga (Hlas). Zmínění rebelové totiž nehlasují proti konkrétním zákonům, ale vytáhnou své karty a koalice tak nemá většinu na jejich prosazení.
Vše dospělo až k tomu, že dnes vícero politiků z vládní koalice, která je ve třetině svého mandátu, otevřeně mluví o předčasných volbách jako o reálné možnosti, která by tento marasmus vyřešila.
„Přeji si, abychom vydrželi do roku 2027. Současně buďme realisty a připravujme se i na jiné alternativy politického vývoje na Slovensku, než jsou parlamentní volby v řádném termínu,“ řekl dokonce i Fico před měsícem na oslavách 25. výročí vzniku strany Směr.
Slovenský parlament schválil ‚bič na lékaře‘, který je má přes výpovědi udržet v práci
Číst článek
Dle šéfredaktora konzervativního deníku Postoj Martina Hanuse se po většinu prvního roku vládnutí Ficova čtvrtého kabinetu mohlo zdát, že po „kobercovém náletu na instituce je v ohrožení nejen charakter právního státu, ale otřesou se i demokratické základy země“, jak popsal. Nyní ale dle něj vláda už nepředstavuje parní válec, nýbrž parní hrnec těsně před vypěněním.
PS v čele, Směr druhý
V kontextu toho tak v čele průzkumů a modelů všech slovenských výzkumných agentur během posledních měření vystřídal dosud vedoucí Směr jeho největší soupeř Progresivní Slovensko (PS). Zatímco Ficova partaj po letním nárůstu po atentátu klesá, nejsilnější opoziční strana pozvolna nabaluje podporu.
„Rozhodně to není výkyv, růst PS už začíná být trendem. Naopak podpora celé vládní trojkoalice v čele se Směrem v posledních dvou třech měsících klesá,“ popsal šéf agentury Ipsos Jakub Hankovský.
„Od Směru voliči k jiným stranám příliš neutíkají. Jejich pokles je do velké míry o tom, že část jejich elektorátu není spokojena s jejich politikou, ale nemají moc koho volit jiného, proto přechází částečně do nevoličů,“ doplnil Hankovský.
Podle Václava Hřícha je sice na slovenské politické scéně dynamická doba, v preferencích jeho agentury AKO je jinak celkem klid. „PS pobralo část voličů od SaS či od bývalého OĽaNO, ale velké změny přijdou až v příštím roce, kdy lidé pocítí vládní ekonomickou konsolidaci,“ upozornil.
Nutné úspory ve veřejných financích se vládním stranám zdá se zatím vysvětlit většinově podařilo. Jak ukázal podzimní průzkum Ipsosu pro Denník N, většina voličů vládních stran si myslí, že koalice připravila konsolidační balíček dobře. Jeho dopady ale teprve přijdou, navíc už jej teď nezanedbatelná část vládního elektorátu odmítá.
Síla opozice
Vládní krize, oslabení koaličních stran a řeči o předčasných volbách ale automaticky neznamenají povel pro opozici, aby se začala chystat k vládnutí.
PS je sice v čele preferencí, jeho potenciální koaliční partneři se však pohybují kolem pětiprocentní hranice a v případě společné vlády by šlo o silně ideologicky rozrůzněné spojenectví progresivistů i hodnotových konzervativců.
„Těžko věřit tomu, že kdyby byly do půl roku předčasné volby, tak by dnešní opozice dokázala postavit udržitelnou vládu,“ domnívá se Lukáš Krivošík z Postoje.