Jde o jeden z hlavních sporů mezi vládními stranami Hlas a SNS, premiér Robert Fico (Směr) ale říká, že nejde o jeho prioritu a že si spor mají vyřešit jeho koaliční partneři sami.
Podle serveru Štandard nejvíce proruský slovenský politik Ľuboš Blaha, europoslanec za Směr-SD, v Moskvě označil některé rezoluce Evropského parlamentu za „válečné, nenávistné a doslova fašistické“.
„Očekávání slibů byla velmi silná, teď ale volič Směru může dopady konsolidace pocítit velmi negativně, víc než voliči jiných stran,“ říká Grigorij Mesežnikov a komentuje dění na Slovensku.
Opozice i někteří komentátoři nyní viní koalici, že ostřelování opozičního předáka Michala Šimečky v posledních týdnech bylo jen kouřovou clonou, která měla zakrýt plánovanou konsolidaci.
Opoziční strany předem oznámily, že jejich poslanci hlasovat nebudou. Vládní koalice se ve 150členném parlamentu opírá o 79 poslanců, hlasování o Šimečkovi se jich zúčastnilo 77.
Na Slovensku podle agentury Bloomberg Komisi nejvíc vadí zrušení finanční prokuratury a změna v trestním zákoníku, kde došlo ke zmírnění trestu za drobné krádeže, nově jsou jen přestupkem.
Premiér Robert Fico útočí na rodinu šéfa Progresivního Slovenska Michala Šimečky. A to přestože Ficovi dříve velmi vadilo, pokud jeho političtí soupeři zmiňovali jeho rodinu.
„Mnozí jednoduše sklopí uši, jako se to stalo v roce 1969. Řeknou si, že jim to za to nestojí, a poddají se. Nese to znaky normalizace,“ konstatuje Michal Vašečka.
„Ficův Směr se jednoznačně posunul ke krajní pravici,“ říká v rozhovoru pro iROZHAS.cz a Radiožurnál bývalý dlouholetý politik a následně slovenský velvyslanec v Maďarsku i Česku Peter Weiss.
„Jestli chcete vyhrát volby, musíte lidi přesvědčit, ne označit za nepřítele,“ říká bývalý ministr financí a viceguvernér Evropské národní banky Ivan Pilip.
Trojice slovenských vládních stran ve společném prohlášení tvrdí, že lidé skandovali štvavá hesla a že za případný další útok na představitele vládní koalice bude nést odpovědnost politická opozice.
Ředitel tajné služby je jedním z nejvlivnějších funkcionářů v zemi. Opozice proto vyčítala premiérovi, že se Gašpar junior nikdy nevěnoval bezpečnostním otázkám.
Po atentátu v půlce května byl Robert Fico (Směr) na pokraji smrti, teď je však zpět v čele slovenské vlády a opět pevně řídí zemi. Ve smířlivé náladě se nevrátil, je spíš v bojovném naladění.
Odsouzený bývalý šéf již zrušeného elitního útvaru slovenské prokuratury ÚSP Dušan Kováčik byl ve středu propuštěn z vězení před odpykáním osmiletého trestu za korupci a vynášení důvěrných informací.
Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že po červnových volbách do Evropského parlamentu Směr dostal návrh, zda se do Strany evropských socialistů nechce vrátit.
Slovensko nemá už čtvrt roku obsazený post předsedy parlamentu. Šéf nejmenší vládní strany SNS Andrej Danko si na tuto svou oblíbenou pozici dál dělá zálusk a trvá na přerozdělení mocenských pozic.
Vládní návrh změn zákonů ohledně trestního práva dříve kritizovaly instituce Evropské unie a také například slovenská opozice a již bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Výsledek Směru je pozoruhodný i proto, že pravděpodobně nezafungoval efekt, který očekávali mnozí analytici – a sice že voliči na Slovensku se budou solidarizovat se zraněným premiérem.
„Řeší se jiná témata než při posledních volbách v roce 2019. Zejména to jsou dopady energetické krize a války na Ukrajině, spojené s problematikou obrany a bezpečnosti,“ hodnotí Lubomír Kopeček.
Progresivní Slovensko (PS) získalo 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Směr-sociální demokracie premiéra Fica s podporou 24,76 procenta. PS bude mít šest europoslanců. Směr-SD obsadí pět křesel.
Současný ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok neměl v souboji o předsednický post strany Hlas-SD protikandidáta. Podle politologa Samuela Abraháma mu ale chybí charisma a popularita Petera Pellegriniho.
Atentát na premiéra Roberta Fica zcela jistě změní slovenskou společnost a bude mít i politické důsledky. První čísla naznačují, že útok vedl ke změně podpory mezi vládními stranami.
První plán na politický smír po atentátu na Roberta Fica ztroskotal. Rozdílné postoje k nastalé krizi a chybějící premiér mohou znamenat pro zemi, kde vládne křehká většina, těžké časy.
Vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák od atentátu na premiéra Roberta Fica informuje o jeho zdravotním stavu, naznačuje další vládní kroky a bude místo něj řídit zasedání kabinetu.