Válka na Ukrajině nemá vojenské řešení. I přes odlišné názory ale musíme spolupracovat, říká Blanár

Česko a Slovensko naráží na rozdíly svých zahraničních politik. Slovenský premiér Robert Fico například před nedávnem zkritizoval to, že si francouzský prezident Emmanuel Macron zve zástupce pouze vybraných evropských států k jednání do Paříže. „Musíme se ale soustředit na vzájemnou spolupráci. Máme před sebou mnoho výzev, které musíme společně řešit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha/Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na úvod musím říct, že vás v Černínském paláci přijal váš český protějšek Jan Lipavský. Na čem jste se dohodli?
Byli jsme v podstatě už dohodnutí. Například dnes (v úterý) jsme podepsali dohodu o takzvaných plánovaných konzultacích – což vychází z dohody, kterou jsme podepsali už v roce 2014.

Mluvili jsme ale i o další spolupráci, konkrétněji například o podpisu dohody o poskytování rychlé zdravotnické pomoci v příhraniční oblasti mezi Slovenskem a Českem, kterou jsme mimochodem už podepsali i s Rakouskem.

K tomu přijede i váš ministr zdravotnictví?
Ano, a bude pokračovat v jednání. Mluvili jsme také o připravované dohodě mezi policejními složkami Slovenské republiky a České republiky. Vím totiž, že se potýkáte s obrovským nedostatkem policistů, stejně jako na Slovensku.

Také jsme mluvili například o akci, která by se konala v Topoľčiankách, což bylo v podstatě letní sídlo prezidenta Masaryka nebo prvních československých prezidentů, kde bychom chtěli uspořádat společné slovensko-české fórum.

Psychologům na Slovensku hrozí zákaz politických projevů. Návrh podala sestra premiéra Fica

Číst článek

Tam bychom chtěli přivést historiky jak z české strany, tak ze slovenské skrz třeba Slovenskou akademii věd, abychom se trochu přiblížili historii, která nás spojuje. Abychom ji přiblížili i mladším generacím. Protože ti, kteří se narodili v samostatné Slovenské nebo České republice, nevědí, jaké bylo soužití v Československu.

Přerušená jednání

Chtěl bych se vrátit k plánu konzultací – ten byl někdy v březnu loňského roku přerušen. Jaký význam mu přikládáte?
Abychom to trochu odlišili: teď jsme hovořili o konzultačním plánu, který jsme podepsali mezi resorty zahraničních věcí Slovenské a České republiky, kde si budeme vyměňovat informace v rámci našeho resortu a stejně tak budeme zapojovat mladé diplomaty.

Máte ale asi na mysli konzultační plán konzultací na úrovni vlád, který jsme mimochodem zavedli za našich vlád, když jsme nastoupili v roce 2012, 2013 – ten byl přerušen a byla to taková nadstavba naší spolupráce, která není běžná v bilaterálních vztazích.

S odstupem času na to hledíme jako na něco, co v našich bilaterálních vztazích nehraje významnou roli, protože si myslíme, že v případě, že máme v některých oblastech rozdílný názor než Česko – řekněme třeba v zahraniční politice – se musíme vzájemně respektovat.

Svým proruským výrokům Fico skutečně věří, většina Slováků ale rusofilní není, míní politolog

Číst článek

Nechceme se tím už víc zabývat, protože to, co bylo předmětem přerušení konzultací, byla Ukrajina. A my naopak máme s Ukrajinou velmi časté konzultace a především jednání na úrovni společných vlád, což nedělá žádná jiná země Evropské unie. Teď chystáme další, už čtvrté zasedání společné ukrajinsko-slovenské vlády, kde řešíme praktické problémy.

Stále totiž platí, že chceme Ukrajině pomoci jak v humanitární oblasti, tak v odminovacích systémech, tak v projektech, které jsou důležité, jeden projekt jsme už například zahájili, a to je přímé železniční spojení z Kyjeva na jediné mezinárodní letiště – buď v Košicích, nebo v Bratislavě – které dosud neměli.

Neformálně jste se setkal s naším ministrem před čtrnácti dny. Dnes (v úterý) jste měli mimo jiné společný oběd. Jaká byste řekl, je mezi vámi osobní chemie? Je to důležité?
Myslím, že ano. Víte, pane redaktore, my jsme především lidé – pak až jsme Slováci, Češi, možná křesťané, katolíci, evangelíci a pak až možná Piráti a směráci. A já nevím, co ještě.

Jan Lipavský už je nestraník…
Já vím, tomu rozumím. Myslím si ale, že je velmi důležité, abychom se z tohoto hlediska vzájemně respektovali. Oceňuji přístup pana ministra Lipavského, protože si uděláme čas na ta neformální setkání. Byl jsem tu i na společném československém plese, který má opravdu velkou tradici.

Účastnil jsem se ho, když jsem byl starostou Žilinského samosprávného kraje, a když jsme se tam potkali, tak jsme si měli co říct. Myslím si, že dnešní (úterní) setkání, které bylo na pozvání kolegy Jana Lipavského, kde jsem mu oplatil návštěvu, kterou měl loni v červnu na Slovensku, bylo jenom navázání na to, o čem jsme mluvili už předtím.

Radikál Huliak jako vítěz slovenské koaliční krize? Chce podíl na moci, Fico bez něj nemá většinu

Číst článek

Myslím, že můžeme jenom potvrdit, že v praktické rovině, pro lidi, probíhají ty vztahy naprosto korektně. Řekl bych třeba jednu věc, kterou možná ani čtenáři nevědí. Zatím jsme neměli zcela vyjasněné například uznávání takzvaných úředních dokladů – ať už je to rodný list, oddací list a tak dále.

I to jsme dořešili a od prvního letošního roku tyto doklady uznáváme, což je výrazné zjednodušení pro běžný život všech Slováků nebo Čechů, kteří žijí na jedné nebo druhé straně řeky Moravy.

Jedinečné vztahy 

Mimochodem, Jan Lipavský nám nedávno ve vysílání řekl, že slovenské a české vztahy jsou na dobré úrovni, rozhodně ne tak napjaté, jak by se mohlo zdát z médií. Abychom ale nelakovali věci na růžovo: Koncem ledna premiér Fico obvinil české politiky a novináře, že se vměšují do vnitřních záležitostí Slovenska. Obvinil přímo českého velvyslance v Bratislavě. Mluvili jste o tom s Janem Lipavským?
Samozřejmě jsme o tom mluvili. Ještě jednou chci ocenit přístup pana ministra Jana Lipavského a myslím, že jsme na stejné vlnové délce. Naším úkolem jako diplomatů je takové rozpory nebo šumy, které vznikají i působením emocí, vyvážit.

Staly se samozřejmě některé věci, ke kterým jsme se museli vyjádřit. Nerad bych to teď rozebíral a říkal, co bylo nejzávaznější nebo méně závažné.

Myslím, že posluchači stejně vědí, že padly nějaké výroky a že ať už byly správné, nebo ne, tak bychom se měli navzájem respektovat. A na tom jsme se s Janem Lipavským shodli a snažíme se navázat a pokračovat ve vztazích, které jsou prospěšné pro obě strany.

9:37

Předčasné volby má pod kontrolou Fico. Je malá šance, že dovládne až do řádného konce, říká novinář

Číst článek

Ty vztahy jsou jedinečné, propletené přátelstvím, manželskými svazky, obchodem – protože Česká republika je pro nás druhým největším obchodním partnerem. Vztahy jsou tak silné, že je žádná politická reprezentace nemůže narušit.

Takže to už je minulost – je to vyřešené. Máte pocit, že už je to za námi?
Domnívám se, že to trošku souvisí i s tím, že vás čekají někdy na začátku října parlamentní volby a že leckdo může mít tendenci některé věci spojovat. Nedokáži zaručit, že nebudou nějaké výroky vadit jedné nebo druhé straně.

Určitě si ale myslím, že nás nemohou rušit, pokud nepřekročí nějakou míru. Musíme se ale soustředit na vzájemnou spolupráci. Máme před sebou tolik výzev, které musíme společně řešit, že je třeba se na to soustředit.

Možná by si zmínka o parlamentních volbách zasloužila nějaké vysvětlení. Jak by je mohly ovlivnit události nebo komentáře například ze Slovenska?
Vždycky jsme říkali, a za tím si stojíme, že se nikdy nebudeme vměšovat do vnitřních záležitostí jiných zemí, protože koho si zvolí ve volbách, je jejich suverénní rozhodnutí jako občanů České republiky nebo kterékoli jiné země.

Je úplně něco jiného, když někomu vyjádříte podporu – čistě podporu. Protože tam fungují nějaké vztahy, například my jsme měli dobré vztahy s ČSSD (nyní SOCDEM, pozn. red.), tak jsme se samozřejmě ve volbách podpořili, ale nekomentovali jsme to víc, než že je podporujeme, protože máme nějakou společnou politickou vizi.

Česko-slovenské vztahy nejsou tak špatné, míní Lipavský. Sešel se s ministrem Blanárem

Číst článek

Myslím, že by se to mělo zachovat a ta hranice by se neměla překračovat. Komentovat to, co se stane, když někdo vyhraje a jaký to bude mít dopad na naše vztahy – to už si myslíme, že je zbytečná nadstavba a zásah do vztahů.

‚Žádné válečné řešení‘

Na konci roku jste potvrdil připravenost Slovenska hostit mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, s čímž prý předběžně souhlasil Vladimir Putin. Překvapuje vás nyní neochota Američanů a Rusů vůbec přizvat Evropany k jednacímu stolu?
To je řečeno dost ve zkratce. Omlouvám se, ale zkusím to dát do nějakého kontextu. Slovenská republika navrhla jednání na nižší úrovni, nějaké předpřípravné, protože dobře víte, že ta mírová jednání budou mít více vrstev a budou se táhnout poměrně dlouho, dokud se nedojde k nějakému kompromisu.

To všechno ze slovenské strany platí. Pokud ale jde o samotné zapojení Spojených států amerických a nového prezidenta Donalda Trumpa – to je jiná kategorie. Protože on jedná podle toho, co říkal ještě před volbami, že jakmile bude zvolen prezidentem, tak v nadsázce řekl, že do čtyřiadvaceti hodin udělá na Ukrajině mír – to se samozřejmě nedá naplnit, ale postupuje.

A to například tím, že jmenoval generála Kellogga jako zplnomocněnce, který má 100 dní na to, aby zahájil jednání o míru.

To vítáme, protože pro naši vládu je klíčové mírové urovnání. Myslíme, že tento konflikt nemá vojenské řešení, a proto ho (mírové jednání) podporujeme. A teď k tomu, co jste říkal, jestli si někdo pozval nebo nepozval.

5:58

Fico na Ukrajinu tlačí kvůli plynu a Moskva se raduje, říká o přestřelkách novinářka Procházková

Číst článek

Je potřeba k tomu přistupovat s chladnou hlavu, není potřeba dělat ukvapené závěry a přistupovat k tomu hystericky. Když posloucháte ta prohlášení, tak je dodávají i se stranou B – to znamená, že když teď v Rijádu sešli zástupci jmenovaní panem prezidentem Putinem a panem prezidentem Donaldem Trumpem.

To bylo nějaké první seznamování, ale ještě předtím byly informace, například od ministra zahraničí Rubia, že u jednacího stolu samozřejmě musí být také Ukrajina, bez toho to prostě nejde.

Stejně tak Evropská unie, protože Evropská unie vyhlásila řadu balíčků sankcí proti Ruské federaci, a o tom se bude samozřejmě také jednat, jako o řadě dalších věcí. Je tedy potřeba pokračovat v těch mírových jednáních, zastavit zbytečné zabíjení, protože za skoro tři roky se podstatě nic nezměnilo. Je jenom víc obětí.

Váš premiér byl velmi kritický ke včerejší (pondělní) pařížské schůzce, kterou narychlo svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Co je špatného na jednání evropských partnerů o Ukrajině?
Dovolím si vás trochu opravit. Premiér Robert Fico totiž nekritizoval prezidenta Macrona. Protože je jeho výsostné právo pozvat si na jednání, koho chce. Nám vadilo, proč na to jednání byl pozván předseda Evropské rady António Costa, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo dokonce generální tajemník NATO?

Slovensko vyhostí Ukrajince kvůli hrozbě převratu. Opozice mluví o možném vykonstruovaném obvinění

Číst článek

Protože když je tam zastoupen například Costa, který v podstatě zastupuje Evropskou radu, která má nějaké rozhodovací pravomoci, a on neměl žádný mandát se toho zúčastnit, tak se pana Costy předem telefonicky zeptal, s jakým mandátem tam jde.

To jsou věci, které nám trošku vadí, protože my máme nějaká definovaná pravidla a měli bychom je ctít.

Prohlášení, které vydali společně předsedkyně Evropské komise s předsedou Evropské rady, o kterém jsem už mluvil na platformě X, bylo, že Evropa plně zajistí svou roli ve vojenské pomoci Ukrajině výzvou k posílení obrany Evropské unie jako takové a také, že Evropská unie v podstatě převezme finanční závazky ve vztahu k Ukrajině.

O tom musí rozhodnout všechny hlavy států. Podle našeho názoru k tomu neměli mandát a myslíme si, že to byla trochu chyba.

Vysílání slovenských vojáků

Rozumím. Ale premiér Fico vylučuje, že by Slovensko v rámci mírového řešení poslalo na Ukrajinu své vojáky, jak víme, Británie nebo třeba Švédsko k tomu ochotné jsou. Proč je Slovensko tak rezolutně proti? 
Víte, otázka by měla znít, proč jsou i jiné země, které se zúčastnily například jednání v Paříži, proti?

Já se ptám ministra Slovenska.
Předsedkyně vlády Itálie také něco zpochybnila. Dokonce i Poláci. Vyjádření prezidenta a pana premiéra Tuska bylo úplně jasné. Také nepočítají s vysláním vojáků. Je k tomu potřeba přistupovat s chladnou hlavou, protože my zatím vůbec neznáme podmínky. Ale řeknu teď za naši vládu náš postoj.

Blíží se rozuzlení slovenské vládní krize. Ve hře jsou přesuny i rozpůlení jednoho ministerstva

Číst článek

My říkáme jednoznačně, že nebudeme dodávat zbraně, ani je nedodáváme do těchto bojů, protože náš názor je jasný, konflikt nemá vojenské řešení. Vyzýváme k mírovým jednáním a vylučujeme, že by armáda Slovenské republiky nebo voják Slovenské republiky jel na Ukrajinu, aby se jakýmkoliv způsobem zapojil do celého konfliktu.

Kdo by měl v případě míru na Ukrajině dohlížet na to, aby Rusko znovu nepřekročilo stanovené hranice, stejně jako v roce 2014 a 2022?
To už ale mluvíme o další fázi, protože si všichni uvědomujeme, že pokud se dohodne mír, musí být tento mír nějakým způsobem zaručen a měly by ho zaručit mocnosti a země, které se na něm budou podílet, aby byl udržitelný, protože o to nám jde.

A proto bude velmi důležité, jaký to bude mandát. My si například myslíme, že by bylo ideální, kdyby to bylo pod záštitou Rady bezpečnosti OSN, aby to byla rezoluce, která dá mandát našim jednotkám, pro případ, že by k něčemu takovému došlo, aby tam mohly být. My máme řadu našich vojáků v mírových misích.

Ale to je až druhá etapa, o které nemluvíme. Teď mluvíme o tom, že se naši vojáci do tohoto konfliktu nijak nezapojí, ani nebudou zapojeni. To je naše jasné stanovisko, které jsme jasně deklarovali.

Opakovaně jste jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, považujete ho za spolehlivého partnera?
V tomto případě otázka spíše zní: Považuje prezident Trump nebo ministr zahraničí Rubio pana Lavrova za důvěryhodného.

Slovenský soud přikázal likvidaci odposlechů v kauze Gorila. Podle advokátů byly nelegální

Číst článek

Já se ptám i proto, že se to úplně nesetkalo s pochopením partnerů v Evropské unii.
Víte, stejně tak by mě zajímalo, jak se teď všichni kolegové, kteří mě za toto setkání kritizovali, budou dívat na setkání Marca Rubia, amerického ministra zahraničí, s Lavrovem. Diplomacie je o tom, že se setkáváte i s někým, s kým třeba ve všem nesouhlasíte.

A naše setkání byla motivována především tím, abychom Ruské federaci dali najevo náš postoj, že jde o porušení mezinárodního práva a že jsme jednoduše proti takovému způsobu řešení konfliktu. Ale zároveň jsme museli řešit i naše národně-státní zájmy, které se týkají především energetických zdrojů.

Protože jsme na tom velmi závislí. Ať už se jedná o jaderné palivo, ropu anebo je to plyn. A to bylo předmětem jednání, které jsem i já vedl s panem ministrem zahraničích věcí Lavrovem. Protože vidíte, že se to dynamicky vyvíjí.

Ukrajina, která nám nejdříve slíbila prostřednictvím předsedy vlády Ukrajiny Šmyhala, že bude tranzitovat další plyn, ázerbajdžánský plyn, od toho nakonec odstoupila a my jsme byli v pozici, že jsme museli něco řešit, takže jsme museli jednat s ruskou stranou.

A dneska máme takový výsledek i ve spolupráci s našimi partnery v Turecku, prezident Erdogan nám hodně pomohl, že přes Turkstream proudí ruský plyn na slovenské území v omezeném množství, ale přesto proudí. A to nám umožňuje se zásobit a zvládnout tranzici, kterou potřebujme udělat i my. Ale to nejde ze dne na den.

Kauza Jana Černochová

Dynamický vývoj má i náš rozhovor. Já bych se ještě vrátil k dnešnímu setkání s ministrem zahraničí. Vy jste na společné tiskovce jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o Slovenské televizi. Podle vás bylo za čarou. A nevím, jestli už to víte, jestli máte tu informaci. Ministryně obrany Jana Černochová vás žádá, abyste sdělil, kde pronesla ten výrok, za který jste ji kritizoval, případně byste se prý měl omluvit.
To je právě to, čemu se snažím vyhnout. Když pan redaktor na tiskové konferenci chtěl vědět, co může být příkladem, tak jsem uvedl informaci, která byla medializována v souvislosti s vyjádřením paní ministryně.

Student podezřelý z útoku ve škole na Slovensku zůstane ve vazbě, rozhodl soud. Hrozí mu doživotí

Číst článek

Na druhou stranu hodnotím paní ministryni velmi příznivě, například ve spolupráci, kterou máme, co se týče ochrany našeho nebe. Anebo vztahy, které má s panem ministrem obrany. Byl jenom příklad toho, že vláda vzejde ze svobodných voleb.

Lidé si ve svobodných volbách zvolí parlament, který legitimně přijme novelu zákona o Slovenské televizi, tak by nám nikdo neměl říkat, co se stane, když takový zákon bude přijat. Podle informací, které mám, to vyjádření bylo v tom smyslu, že pokud tento zákon projde, tak to bude v podstatě nástroj Roberta Fica, jak ovlivňovat dění. Což absolutně není pravda.

Problém je v tom, že paní ministryně tvrdí, že ten výrok nikdy nepronesla, takže asi o to jde, jestli ty informace byly správné a podložené.
Já vycházím z toho, co mám podkladech, a to vyjádření jednoduše zaznělo.

A kde vidíte hranici svobody slova, co se ještě smí a co už se nesmí kritizovat nebo komentovat?
To je ale něco jiného, protože svoboda slova by měla být absolutně garantovaná každému. O tom se vůbec nedebatuje a myslím, že přesně to by dnes měli říkat ti, kteří se snaží ostatní označit za ty či ony. Mohou mít názor, jaký chtějí, pokud nepřekračuje rámec zákona.

Do té doby je svoboda slova naprosto ctěna. Tady jde o něco jiného. Pokud se řekne něco, co zazní v nějakých mezistátních vztazích a může to zasahovat do vnitřních záležitostí té konkrétní země, tak tam bychom měli být opatrní. 

‚Informace mi dává plukovník Shakespeare.‘ Slovenští herci ironicky reagují na slova Šimkovičové

Číst článek

Snad si to vyjasníte, jestli to skutečně zaznělo a kdy a kde. Váš rezort v nedávné době propustil na 50 zaměstnanců. Mezi nimi zkušené diplomaty. Mnozí, například bývalý ministr úřednické vlády Miroslav Wlachovský, říkají, že současné propouštění se podobá čistkám. Proč se to děje?
Máte o tom podrobnější informace? Nebo se odvoláváte jen na pana Wlachovského?

Četl jsem to ve slovenském tisku.
Protože to není pravda.

Není to pravda?
Samozřejmě, že to není pravda.

Takže těch 50 zaměstnanců neodešlo?
To vůbec není pravda z hlediska propouštění diplomatů, abyste věděli. Protože my jsme museli přijmout konsolidaci, protože jsme Slovenskou republiku dostali ve špatném ekonomickém stavu po předchozích vládách Matoviče, Hegera a Ódora. A měli jsme deficit, který se blížil šesti procentům.

A proto musíme šetřit i ve státní správě, tedy v resortech. A z tohoto pohledu jsem v podstatě po roce dostal za úkol, že musíme propustit určité procento lidí. Celkově to bylo 10 procent.

Na našem resortu pracuje nejenom v Bratislavě, ale i v zahraničí zhruba 1100 pracovníků. Já jsem dokonce vyjednal výjimku, že se to bude vztahovat jenom na propouštění na Slovensku na ministerstvu. Takže celkový počet pracovníků, ne diplomatů, ale i pracovníků na různých úrovních, byl 47.

3:17

Je vystoupení Slovenska z EU a NATO reálné?

Číst článek

Z toho jenom 20 bylo těch, kteří dostali výpověď, protože zbytek odešel po dohodě. A z těch byste mi musel říct, kdo byl ten propuštěný diplomat, o kterém mluví pan Wlachovský.

Na druhou stranu, nevím, jestli je to správná informace, ale prý jste zároveň přijali na 150 nových zaměstnanců.
Ale opět to není pravda, protože výměna pracovníků v jakémkoli resortu je v průběhu roku vždy vysoká. A nám za jeden rok, co jsem nastoupil, odešlo z rezortu 164 lidí. A zároveň jsme přijali 150 lidí. Vidíte ten obrovský rozdíl, přijali jsme ještě méně lidí, než odešlo.

Takže to je obměna, která normálně probíhá. Oni se snaží vytvořit atmosféru, že se propouštějí diplomaté. Ani jeden diplomat vysokého postavení v nějaké pozici nebyl propuštěn.

Nový velvyslanec v Praze

Vy jste už dnes (v úterý) oznámil, že velvyslankyně tady v Česku Ingrid Brocková by měl do půldruhého měsíce skončit. Má ji nahradit, pokud mám správné informace, Martin Muránsky podle (slovenského) Denníku N má prý kontakty s konspirátory, proruskými analytiky. To vás neznepokojuje?
Víte, že ne, protože Denník N je zaujatý proti naší vládě i proti naší straně. Není to objektivní deník, takže ho nepovažuji za deník, který bych měl jakkoliv komentovat.

Takže ani to vyzrazení není pravda?
Rozhodně. Nebudu o tom ani diskutovat, protože Denník N je svým způsobem zaujatý a předpojatý vůči naší vládě a vůči straně Směr. Já vám řeknu, kdo to bude. Pan profesor Muránsky je uznávaný politolog, který se v této oblasti pohybuje mnoho let.

24:12

Nejsme rodina, ale sousedé, říká k ochlazení vztahů s Bratislavou Beitl. ‚Chybí komunikace,‘ tvrdí Vondráček

Číst článek

Dokonce pracoval i v našem think tanku, v takzvané ASE, kterou jsme měli a máme dodnes jako strana Směr - sociální demokracie. Je to člověk, který má v České republice velmi dobré vztahy. A to je pro nás zásadní.

Máme to tady dokonce definováno v programovém prohlášení naší vlády, které je nadstandardní, kde píšeme, že vztahy mezi Slovenskem a Českou republikou jsou pro nás tak cenné, že uděláme všechno pro to, abychom je rozvíjeli.

A to i na nižší úrovni a také mezi mládeží. A proto padlo rozhodnutí, že pan profesor Muránsky nahradí paní velvyslankyni Brockovou, které chci opravdu poděkovat za její vystoupení, za všechno, co udělala.

My si vážíme její práce a pan profesor by na to měl navázat a možná se pokusí trošku rozptýlit ten šum, o kterém mluvíte, protože všechny tyto věci vznikají i v tom prostředí, kam se musí chodit a trošku diskutovat. A pan profesor Muránsky je na to, myslím, připraven

Vladimír Kroc, jar, kce Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme