„Musíme se ale soustředit na vzájemnou spolupráci. Máme před sebou mnoho výzev, které musíme společně řešit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
Peter Szijjártó míní, že současná vláda nepovažuje dobré maďarsko-české vztahy za důležité. „Musíme s nimi komunikovat,“ míní seniorní výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Tomáš Petříček.
Na Slovensko bylo možné hledět jako na nevyzpytatelného partnera. Poslední týdny ale ukázaly, že i jen standardní vztahy na nejvyšší politické úrovni poškozují zájmy Česka.
Ministr zahraničí Jan Lipavský odsoudil ruský útok na Dnipro experimentální balistickou střelou středního doletu. „Není žádný důvod, aby takováto střela byla vůči Ukrajině použita.“
O tom, že Trump patrně hodlá oslovit Rubia, informoval list The New York Times a televize CNN. Podle obou médií však není zcela jasné, zda je nastávající hlava státu již pevně rozhodnuta.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) oznámil, že neplánuje nastoupit do nového politického subjektu, v médiích ale kolují spekulace, že by mohl ve vládě zůstat jako nestraník.
Běloruský diplomat Dzjanis Sidarenka spáchal sebevraždu, protože nevydržel ustavičné výslechy a zkoušky na detektoru lži, kterými jej od návratu podrobovala tajná služba KGB, napsal list Naša Niva.
Může návštěva Pellegriniho usmířit vztahy mezi Českem a Slovenskem? V pořadu Pro a proti diskutují bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer a bývalý šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.
Omezení pohybu ruských diplomatů prosazuje Česko už od loňského roku. Část členských států se ale staví proti, obávají se odvetných kroků ze strany Ruska proti evropským diplomatům.
„Severoatlantická aliance potřebovala Ukrajině ukázat, že tu stále je vůle garantovat pomoc i nadále,“ říká analytik Ústavu mezinárodních vztahů a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček.
„Je přirozené, že každá země má suverénní postoj k citlivým otázkám, navzdory tomu, že jsme spolu v EU, NATO a v jiných organizacích. A to je třeba respektovat,“ deklaruje slovenský ministr zahraničí.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby Ukrajina potřebuje neomezené dodávky zbraní. Strategie dodávání pomoci ‚po kapkách‘ už podle něj nefunguje, řekl to na návštěvě v Litvě.
Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zároveň ale ubezpečuje, že nejde o zásadní krizi v česko-slovenských vztazích. Spolupráce na ministerské úrovni pokračuje dál.
Islámábád ve středu odvolal z Teheránu svého velvyslance v reakci na íránské vzdušné údery, při nichž v úterý v pákistánské provincii Balúčistán podle pákistánských zdrojů zahynuly dvě děti.
„Neumím si představit a nechci ani mluvit o ničivých důsledcích, které nastanou, pokud by Evropská rada rozhodnutí (o zahájení přístupových rozhovorů) neučinila,“ řekl Kuleba.
Od 12.00 do 17.00 využilo možnosti poklonit se památce zesnulého 2500 lidí. Ti mohli v kostele nechat vzkaz v kondolenční knize nebo na přání zesnulého přispět na obranu Ukrajiny.
Dvakrát byl ministrem zahraničí, založil a vedl politickou stranu TOP 09. Známé jsou především jeho výroky o česko-německých vztazích, kdy třeba o poválečném odsunu mluvil jako o vyhnání.
Zemřel Karel Schwarzenberg, který komentoval tuzemské i zahraniční dění také v rozhovorech Českého rozhlasu. Jeden takový vedl v roce 2018. Mluvil v něm o směřování Ruska i Miloši Zemanovi.
Na záběrech je vidět, jak šéf chorvatské diplomacie potřásá Baerbockové rukou a pak se k ní naklání zřejmě proto, aby ji políbil na ústa. Německá ministryně ale otočí hlavou.
Mezi slovenskými politiky je podle ministra populární svádět problémy na Brusel „Je to zdánlivě jednodušší cesta. Odvede pozornost, ale v konečném důsledku to rozkládá Unii a její fungování,“ uvádí.
Kuleba v projevu řekl, že přestože se ruský prezident Vladimir Putin snaží zhoršit ekonomickou situaci v Evropě a prohloubit problémy, odpovědí není polevit v pomoci, ale naopak ji posílit.
Český sankční seznam podporovatelů Vladimira Putina se rozrostl na šest jmen, mimo jiných přibyl ruský zbrojař Boris Obnosov. Sankcionuje vláda lidi napojené na Putinův režim dostatečně razantně?
Chtěla se setkat také s demokraticky zvoleným a na konci července svrženým prezidentem Mohamedem Bazoumem, což jí ale vojenská junta ale neumožnila. Informují o tom agentury Reuters a AP.
