Sebevražda velvyslance? Bývalý běloruský ambasador v Berlíně zemřel, Lukašenko mění ministra zahraničí

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko ve čtvrtek vyměnil ministra zahraničí. Sjarhije Alejnika, který se stal šéfem diplomacie na konci roku 2022 po nečekaném úmrtí Uladzimira Makeje, střídá dvaapadesátiletý Maksim Ryžankov, dosavadní první zástupce šéfa prezidentské kanceláře. Jejím šéfem se nově stal dosavadní velvyslanec v Moskvě Dzmitryj Kruty.

Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alexandr Lukašenko

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko mění ministra zahraničí (archivní foto) | Foto: Sergei Karpukhin/TASS | Zdroj: Profimedia

Nezávislý běloruský server Naša Niva informoval o sebevraždě bývalého běloruského velvyslance v Německu, který podle něj vyskočil z okna, protože nevydržel výslechy Lukašenkovy tajné služby KGB poté, co jej Lukašenko z Berlína odvolal.

Represe Lukašenkova režimu jsou masivní, situace je velmi temná, popisuje běloruská antropoložka

Číst článek

Personální změny, které podniká Lukašenko ve špičkách režimu, se jeví součástí manévrování před prezidentskými volbami plánovanými na příští rok. Lukašenko, který vládne už tři desetiletí a nyní usiluje o sedmý mandát za sebou, už dříve vyměnil náčelníka generálního štábu, poznamenala agentura AP.

Podle opozičního politika Pavla Latušky žijícího v exilu má Ryžankov za úkol pokusit se obnovit dialog se Západem, zatímco Kruty má pověst oddaného přívržence pevných vztahů s ruským spojencem.

„Lukašenko doufá, že po jeho znovuzvolení v roce 2025 s ním Západ bude muset obnovit dialog, a Ryžankov má tomu napomoci,“ řekl Latuška. Ryžankov podle něj už sondoval terén u francouzských diplomatů.

Spojenectví s Ruskem

Lukašenko v reakci na masové protesty, které vyvolalo rozhodnutí úřadů vyhlásit jej vítězem prezidentských voleb v srpnu 2020, které opozice a Západ odsoudily jako zmanipulované, s podporou Moskvy razantně rozdrtil veškerý odpor.

Rusko oznámilo druhou fázi cvičení s jadernými zbraněmi, připojilo se Bělorusko

Číst článek

Pořádkové síly zatkly více než 35 000 lidí, tisíce z nich byly ve vazbě zbity. Úřady nechaly zavřít desítky nezávislých médií a spolků na ochranu lidských práv. Spojené státy a Evropská unie reagovaly uvalením sankcí na Minsk.

Lukašenko se spolehl na spojenectví s Ruskem, kterému poskytl svou zemi jako základnu pro invazi na Ukrajinu. Rusko loni také ohlásilo přesun taktických jaderných zbraní do Běloruska.

„Lukašenko před volbami v roce 2025 pokračuje ve svém oblíbeném lavírování mezi Východem a Západem, vysílá signály loajality Moskvě, ale zároveň znervózňuje Kreml vyhlídkou na normalizaci vztahů se Západem,“ řekl Latuška.

Smrt Sidarenka

Běloruský diplomat Dzjanis Sidarenka, který byl od roku 2016 velvyslancem v Německu, než jej letos v březnu Lukašenko odvolal, vyskočil z okna výškové budovy v Minsku. Spáchal sebevraždu, protože nevydržel ustavičné výslechy a zkoušky na detektoru lži, kterými jej od návratu podrobovala tajná služba KGB, napsal na svém webu internetový list Naša Niva s odvoláním na informovaný zdroj.

Podle něj nyní musejí s pečlivým prověřováním počítat všichni diplomaté, kteří se vracejí ze zemí Evropské unie. Tragédie se odehrála v neděli, ale o úmrtí diplomata informovalo běloruské ministerstvo zahraničí až ve středu, dodal deník. Připomněl také, že o sebevraždách se spekulovalo i v případě úmrtí ministrů zahraničí a dopravy Makeje a Aljakseje Auramenky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme