„Do ulic vyšlou lidi se samopaly, snaží se utajit jména členů volebních komisí či zastrašují státní zaměstnance, aby volili v předtermínu. Těžko tomu lze říkat volby," zdůrazňuje Kriscyna Šyjanoková.
Sedmdesátiletý vůdce během svého šestého funkčního období zcela potlačil jakoukoli opozici poté, co se proti němu v roce 2020 zvedly dosud nevídané protesty.
„Dneska je den, kdy Lukašenko už pošesté falzifikuje volby, takže je to příležitost pozvat lidi na akci," říká pro iROZHLAS.cz organizátor Aliaksandr Parshankou.
„Otec říkal, že se drží. Je pro nás téměř po 4,5 letech vězení důležité slyšet, že je, i psychicky, relativně v pořádku, ale bylo vidět, jak moc je bledá a ubyla na váze,“ říká Tacjana Chomičová.
„Režim zlikvidoval 11 politických stran. To byly všechny opoziční strany, které stály proti Lukašenkovi. Zůstaly jen prorežimní strany,“ upozorňuje bývalá politická vězenkyně novinářka Iryna Ščasnaja.
Nemálo pozorovatelů podotýká, že za Lukašenkovými represemi a utužováním moci stojí strach ze ztráty postavení, a to hlavně kvůli traumatu z opakování protestů. I proto volbám přikládá takovou váhu.
„Poprvé v historii Lukašenko nedovolil ani falešným opozičním kandidátům figurovat na hlasovacích lístcích. Poprvé lze tedy už rovnou dopředu volby označit za zfalšované,“ upozorňuje Franak Viačorka.
Někdejšího kandidáta Viktara Babaryku mu však kandidaturu znemožnily a zatkly ho. V červenci 2021 ho soud uznal vinným z korupce a poslal ho na 14 let do vězení.
Za urážku a pomlouvání hlavy státu a za vyvolávání nenávisti si má komik Vjačeslav Komissarenko odpykat šest let za mřížemi, informovaly v pondělí tiskové agentury.
Kalesnikavová se s otcem naposledy viděla předloni v prosinci, setkání tehdy trvalo deset minut. Poslední dopis od ní příbuzní dostali loni v únoru. Úřady k ní nepouštějí ani jejího právního zástupce.
Opoziční exilová vůdkyně Svjatlana Cichanouská vyzvala Západ, aby reagoval na novou vlnu zatýkání, a Bělorusy, aby ve volbách nehlasovali pro žádného ze schválených kandidátů
„Jak znám jeho povahu, (ruský prezident Vladimir) Putin by se nikdy nepokusil přesvědčit jinou zemi, aby zapojila svou armádu do ruské speciální operace na Ukrajině,“ prohlásil Lukašenko.
Bez Putinových jaderných náznaků „by nás rakety Západu už bombardovaly, obzvlášť Rusko,“ poznamenal Lukašenko. Minulý rok se s Putinem domluvil na umístění jaderných zbraní v Bělorusku.
Vysoký plot, nárazníková zóna a stále přítomné násilí. Více než tři roky trvající napětí na polsko-běloruské hranici se v posledních týdnech opět zvyšuje a počet pokusů o ilegální přechod roste.
Tlak na polsko-běloruskou hranici v posledních týdnech vzrostl, řekl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle tiskové agentury PAP.
Bělorusko shromažďuje na hranicích s Ukrajinou své vojáky. „Nemají válečné schopnosti. Armádě nevěří ani sám diktátor Lukašenko,“ vyvrací otevření další fronty analytik Havlíček pro iROZHLAS.cz.
Ukrajina také varovala, že vojenská cvičení v pohraniční oblasti představují hrozbu pro globální bezpečnost kvůli blízkosti černobylské jaderné elektrárny.
„Bělorusové jsou zvyklí žít s vědomím, že pro jakoukoli pozitivní změnu je potřeba něco dělat a čekat. Nejen roky, ale i desetiletí,“ říká běloruský občanský aktivista Sjarhej Kastrama.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko se rozhodl udělit milost německému občanovi Ricovi Kriegerovi, nad nímž běloruský soud nedávno vynesl trest smrti.
„Ne všichni svůj osud zpracovali a je pro ně těžké poslouchat o situaci jiných. Někdy při arteterapii přijdou i slzy,“ popisuje arteterpeutka, která se účastní letního tábora.
Je to přesně 30 let, co Bělorusko vede Alexandr Lukašenko. „Byl tenkrát relativně mladý a našel si cestu k srdci prostému lidu,“ přibližuje pro Radiožurnál Ladislav Jandjuk.
V Bělorusku propustili na svobodu opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 poslal na 10 let za mříže. Zprávy přišly den poté, co prezident Lukašenko podepsal zákon o amnestii.
Bělorusko při výměně zajatců vrátilo na Ukrajinu Mykolu Švece zadrženého za poškození ruského letounu včasné výstrahy a řízení A-50 na běloruské letecké základně.
Běloruský diplomat Dzjanis Sidarenka spáchal sebevraždu, protože nevydržel ustavičné výslechy a zkoušky na detektoru lži, kterými jej od návratu podrobovala tajná služba KGB, napsal list Naša Niva.
