Běloruským disidentským rodinám může pomoct arteterapie. Vyzkouší si ji na speciálním letním táboře

Režim Alexandra Lukašenka v Bělorusku stále vězní stovky lidí z politických důvodů. Jejich rodiny často kvůli bezpečnosti utekly do zahraničí. O svých příbuzných ve vězení nemají v některých případech žádné zprávy. Vyrovnat se s nelehkou situací jim může pomoct i arteterapie, třeba na letním táboře. Takový ve slovenské Trnavě letos uspořádaly běloruské organizace působící v Česku a Polsku společně s místním kulturním centrem.

Trnava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Je nás tu celkem sedmnáct. Deset dětí různého věku, pět dospělých – přijela i babička s vnuky nebo mámy. A dvě arteterapeutky – já Volha a ještě Anna,“ popisuje koordinátorka tábora Volha Solarová. Akci uspořádaly běloruské organizace působící v Česku a Polsku společně s trnavským nezávislým kulturním centrem Malý Berlín.

„Rodiny, které jsme pozvali, jsou lidi, kteří byli donucení odjet z Běloruska. Nemůžou se vrátit, to by pro ně bylo velmi nebezpečné,“ vysvětluje výběr účastníků Volha. „Některé rodiny mají táty ve vězeních s dlouhými tresty. Tak dlouhými, že až je pustí, tak už děti budou dospělé.“

6:05

Lukašenko je ukrutný člověk. Jeho nenávist vůči vlastnímu lidu je velká, míní běloruský exulant

Číst článek

Hlavní část programu se odehrává v sále. Na dlouhém stole jsou rozloženy různé výtvarné potřeby i díla. A po několika dnech tábora už taky spoustu výtvarných děl. „Včera jsme dělali takové obrázky z písku,“ ukazuje arteterapeutka Anna.

Účastníci tábora si také mohou hrát s modelínou. „Děti baví ji jen mnout v rukách. Pomáhá jim to uklidnit se a uvolnit emoční napětí,“ sděluje Volha.

Důležitá je také týmová práce. „Dává dětem příležitost vzájemně se poznávat a komunikovat spolu. Navíc jim to dává příležitost se vyjádřit po kreativní stránce, je to hodně práce s představivostí.“

Na zemi leží taky tři příšery sestavené ze tří částí. Každou kreslil někdo jiný. Hlavu, trup a nohy.  „To je týmová práce a to dává dětem příležitost vzájemně se poznávat a komunikovat spolu,“ vysvětluje záměr aktivity Anna a dodává: „Navíc jim to dává příležitost se vyjádřit po kreativní stránce, je to hodně práce s představivostí.“

O rodičích, kteří jsou teď ve vězení, se na táboře záměrně nemluví, aby děti přišly i na jiné myšlenky. „Ne všichni svůj osud zpracovali a je pro ně těžké poslouchat o situaci jiných. Někdy při arteterapii přijdou i slzy. To pak můžeme jít do vedlejšího pokoje a promluvit si samostatně,“ vysvětluje arteterapuetka.

‚Chtěli nám odebrat děti‘

Kvůli bezpečnosti většina lidí ani nemůže mluvit o svých příbězích. Sdílet ten svůj příběh je ochotná Světa, která na tábor přijela se třemi dětmi. Společně utekly z Běloruska před třemi lety do Polska. S manželem organizovali cyklojízdy solidárnosti v běloruském hlavním městě Minsku.

„Ještě ani nezačaly volby a muž už byl dvakrát zadržený. 9. srpna byly volby a už sedmého jsme se začali skrývat, protože jsme byli na seznamech a pronásledovali nás,“ vzpomíná.

Represe Lukašenkova režimu jsou masivní, situace je velmi temná, popisuje běloruská antropoložka

Číst článek

Po zmanipulovaných volbách se za vítěze prohlásil diktátorský prezident Alexandr Lukašenko. Jeho protikandidátka Světlana Cichanouská se ve volbách stala tváří demokracie v Bělorusku. A po útěku za hranice taky vůdkyní běloruské opozice v exilu.

Světa s rodinou se snažila skrývat, zatímco Lukašenkův režim postupně zatýkal další lidi z politických důvodů. „Rok jsme to vydrželi, ale pak nás odhalili,“ popisuje Světa. „Poslední kapka byla škola, které chtěla, aby nám odebrali děti. Museli jsme nakonec z Běloruska rychle utéct.“ Nový domov našli v Polsku.

Ale ani tam to rodina neměla lehké. S manželem se nakonec rozvedla a pro děti se snažila najít vhodnou školu, které by vyšli vstříc jejich speciálním vzdělávacím potřebám. Letní tábor s programem a podporou tak Světa vítá.

„Každý si tu vyzkoušel něco nového. Můj prostřední je takový tajnůstkář, ale tady odkryl nějaké emoce a vidím, že se cítí lépe. Jak jsme začali kreslit, tak jsem pak večer více vnímala své emoce. Některé se odlehčily, jiné jsem více prožila. A taky mi prospěla změna prostředí a lidé, kteří jsou tady,“ uvádí Světa.

Běloruský soud odsoudil za terorismus k trestu smrti německého občana. Ve vazbě je od loňského listopadu

Číst článek

A vidí ji i na sobě. „Jak jsme začali kreslit, tak jsem pak večer více vnímala své emoce. Některé se odlehčily, jiné jsem více prožila. A taky mi prospěla změna prostředí a lidé, kteří jsou tu,“ říká Světa a vrací se k tvoření své plátěné tašky, rozhodla se na ní nakreslit komiksového kocoura. Její dcera zase kreslí pavouka.

Arteterapie budou moct bývalí političtí vězni a vězeňkyně z Běloruska přes léto využít i v Praze. Na kurzu se stejně jako na táboře podílí Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice. „Jen naší Kanceláří prošlo po roce 2020 až 8 bývalých politických vězňů a vězeňkyň z Běloruska. Je jich ale na území více,“ vypočítává ředitelka kanceláře ředitelka Kryscina Šyjanoková.

„Jsou to lidé různého věku, od studenstva, které si ještě buduje budoucnost, až po dospělé, kteří nechali v Bělorusku celý život. Chceme, aby našli cestu k sobě samým a pocítili vnitřní oporu. Proto arteterapie,“ zdůvodňuje Šyjanoková.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme