Český šéf převaděčského gangu dostal 5,5 roku vězení. Celkem musí členové zaplatit přes 7 milionů korun
Královéhradečtí soudci odsoudili převaděčský gang devíti tureckých občanů a pěti Ázerbájdžánců. Mezi lety 2021 a 2023 pomohli do evropských zemí více než dvěma tisícům běženců. Zajišťovali jim dopravu, ubytování nebo stravu a operativně s nimi řešili problémy, které je potkaly cestou. Všichni obžalovaní prohlásili vinu, šéf skupiny dostal 5,5letý trest vězení, ostatní 3 roky. Musí také zaplatit peněžité tresty. Rozsudek není pravomocný.
Soudní senát zcela vyhověl obžalobě státního zástupce, protože se všichni obžalovaní k páchání trestných činů přiznali. K tomu, jak to žalobce popsal, navíc neměli již dříve žádné výtky.
Turečtí převaděči migrantů před soudem otočili, uznali vinu. Běženci si mohli část odpracovat v kebabu
Číst článek
Soudce Petr Mráka pak všem uložil tresty na samé spodní hranici, jak je navrhoval státní zástupce. Šéf gangu Imdat Karagül si tak podle rozhodnutí soudu musí odpykat 5,5leté vězení, hrozilo mu přitom až 16 let. „Zohlednili jsme to, že v České republice hrál vůdčí roli,“ zdůvodnil soudce Mráka.
Hlavní obžalovaný podle jeho právního zástupce přijal rozsudek racionálně. „Je to uznávaný člověk s autoritou a v těchto komunitách to tak zpravidla bývá, že se k někomu vzhlíží s větším respektem,“ uvedl obhájce.
Všichni ostatní odešli od soudu s tříletými tresty odnětí svobody. Turečtí občané pak musí zaplatit peněžité tresty v hodnotě celkem 7,8 milionu korun, jednotlivě od 300 tisíc do 3 milionů. Soudce Mráka také rozhodl, že odsouzeným propadne elektronika, auta nebo plynová pistole.
Ázerbájdžánští odsouzení sice peněžité tresty nedostali, ale soudce u všech pěti mužů rozhodl o vyhoštění z republiky na dobu neurčitou. Turecké občany vyhostit nemohl, protože mají v Česku manželky a další rodinné příslušníky. Sám soudce uvedl, že kdyby tomu tak nebylo, i je by nechal vyhostit.
Soudní senát pak v odůvodnění odmítl námitky obhajoby, že někteří členové se podíleli jen na dílčích úkolech. „Všichni obžalovaní byli uznáni vinnými, že se dopouštěli trestných činů ve prospěch organizované skupiny. Charakter této trestné činnosti je, že každý má své úkoly a tyto úkoly jsou dílčí. A to i za situace, kdy jednotliví členové nemusí znát všechny členy skupiny,“ zdůvodnil Mráka s tím, že tresty jsou podle něj mírné.
Rozsudek soudu zatím není u některých obžalovaných pravomocný, protože všichni Ázerbájdžánci si nechali lhůtu na odvolání, turečtí občané i státní zástupce se jí vzdali.
„Akceptuji soudní rozhodnutí jak v otázce viny, tak v potrestání obžalovaných, protože to vystihuje rozsah a podíl každého z nich na trestné činnosti,“ zdůvodnil svůj postup žalobce Milan Šimek. „Bylo zde rozhodující, že většina hlavních pachatelů je v zahraničí. My jsme zde identifikovali a ustanovili českou větev, ale přes tyto osoby šla pouze část běženců,“ řekl.
Z Turecka do kebabu
Trestnou činnost začali obžalovaní páchat na jaře roku 2021. „V Turecku rekrutovali běžence, před nastoupením cesty byla vybírána hotovost podle vzdálenosti, kam chtěla osoba dojet,“ popsal státní zástupce Šimek. Cesty některých běženců totiž končily vedle Česka i v Německu nebo Francii. Organizované partě především tureckých Kurdů pak museli zaplatit od 3 do 8,5 tisíce eur. Do evropských zemí se skupině podařilo převést přes dva tisíce běženců.
Státní zástupce se opřel do převaděčského gangu. ‚Češi taky prchali, ale chovali se legálně,‘ kritizoval Kurdy
Číst článek
Někdo ale mohl zaplatit i méně. Obžalovaní, kteří v Česku provozují i síť stánků s kebabem, jim totiž navrhli, že si u nich mohou část obnosu za cestu odpracovat.
Nejsložitější bylo pro skupinu převaděčů překročit se svými „zákazníky“ maďarsko-srbskou hranici. Když se to ale už povedlo, zamířili s nimi do hlavního maďarského města Budapešti, kde je častokrát na několik dní ukryli.
Převaděči poté koupili migrantům jízdenky na vlaky Českých drah a Regiojetu nebo na autobusy. Tak se uprchlíci dostali do dalšího stanoviště – Prahy. Po celou dobu navíc byli v kontaktu se členy gangu, kteří jim pomocí hlasových zpráv často v kurdském jazyce pomáhali reagovat na situaci, která nastala během cesty. „Vše bylo operativně přizpůsobováno s ohledem na situace, do kterých se běženci dostávali,“ popsal Šimek.
Když organizátoři zvolili tuto variantu, zvládli i několikrát do týdne převést skupinky přesahující deset lidí.
Jindy si obžalovaní objednali taxislužbu nebo sami řídili auta a překročili hranice společně s nimi. Skupina navíc byla podle obžaloby dobře organizovaná a každý člen měl na starost řešení jiných věcí. Někdo kupoval jízdenky, jiný objednával ubytování, další komunikoval se spolupracovníky v Turecku.
Běženci jim celkem zaplatili nejméně dva miliony eur (49,5 milionu korun). Policie pak u jednoho z obžalovaných zajistila hotovost 900 tisíc korun, nemovitosti nebo osobní auta.
