Poté, co v neděli rozvodněné řeky zaplavily například Krnov, Opavu, část Ostravy či Jeseník, se situace na horních tocích uklidňuje. Voda ale odtéká dál a na nižších tocích mohou hladiny ještě stoupat. V noci dorazila záplavová vlna do Litovle na Olomoucku, v pondělí ráno ji očekávají také v Troubkách a v Dluhonicích na Přerovsku. 

Vedení Troubek na Přerovsku v neděli odpoledne rozhodlo o evakuaci obyvatel kvůli extrémnímu ohrožení, 805 lidí ale své domovy opustit odmítlo. Primátor Přerova Petr Vrána (ANO) to řekl České televizi. Troubky jsou symbolem záplav z roku 1997.

„Aktuální model kulminace vychází v Dluhonicích na 5.00, kdy by měla být výška hladiny 710 centimetrů a průtok 692 kubíků za sekundu, což není málo. Při této prognóze ale nepředpokládáme překonání protipovodňové ochrany v centru města a neměl by hrozit ani rozliv vody do ulic Přerova,“ uvedl primátor Přerova. Teprve poté voda z Dluhonic poteče do Troubek.

Vyhlášení evakuace v Troubkách předcházelo podle primátora tříhodinové jednání. „Předpověď pro Troubečáky je velmi špatná, limitní hodnota je pro něj průtok v Dluhonicích 650 kubíků, ten průtok měl být 693, proto jsme se dohodli na okamžité evakuaci,“ vysvětlil přerovský primátor.

Evakuace se týkala všech obyvatel obce Troubky a proběhla v době od 17. hodiny. Město Přerov pro obyvatele Troubek vyčlenilo na lůžkách zhruba sto míst ve sportovní hale, dalších 44 míst v hotelu zimní stadion, v Kojetíně i Tovačově měli připraveny dalších po 50 míst. Obec obyvatele vyzvala, aby si s sebou vzali evakuační zavazadlo.

Zájem byl však minimální, do přistavěných evakuačních autobusů nastoupily během dvou hodin dvě desítky lidí z 2030 obyvatel. Část obyvatel se rozhodla odjet po vlastní ose, ale většina lidí vystěhovala cenné věci do pater a na místě zůstávala.

V Troubkách lidé povodně zažili dvakrát, při katastrofálních záplavách v červenci 1997 rozbouřený vodní živel v obci srovnal se zemí více než polovinu domů. Zbourat se muselo 335 stavení a o střechu nad hlavou přišla polovina ze 2000 troubeckých občanů, o život tehdy přišlo devět lidí.

Dosavadní protipovodňová ochrana je podle starosty Martina Frgala v podobě navýšení v terénu připravena podle projektové dokumentace na dvaceti až padesátiletou vodu.

Článek pokračuje pod online reportáží:

Řeka Bečva v Teplicích nad Bečvou dosahovala v neděli večer podle informací Českého hydrometeorologického ústavu 606 centimetrů, třetí povodňový stupeň je vyhlašován od hladiny čtyř metrů, extrémní povodeň od 634 centimetrů.

Na dotok Bečvy se chystají také v Přerově, kde město v neděli před 17.00 vydalo zákaz vstupu do zahrádkářské kolonie u laguny, zaplavena je také cyklostezka Bečva v úseku pod nemocnicí až do Kozlovic, uzavřena byla i lávku u tenisu. Půda je velmi podmáčená a hrozí pády stromů.

„Informujeme občany o postupném zaplavování zahrádkářské kolonie u laguny spodní vodou. Doporučujeme opustit tuto lokalitu. Opakujeme, že stále trvá zákaz vstupu na břehy řeky Bečvy, které jsou značně podmáčeny, a hrozí pád do rozvodněného toku. Platí obecný zákaz vstupu do všech zapáskovaných oblastí,“ uvedlo město na svých stránkách.

Podívejte se na mapu aktuálních stavů řek a jejich průtoků v Česku.

Stav nebezpečí

Na Frýdlantsku zase hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN) vyhlásil od nedělní 17. hodiny stav nebezpečí. Týká se 18 obcí s dohromady 24 tisíci obyvateli.

„Nyní nemáme k dispozici zřetelnou predikci počasí, která by znamenala pokles toků do dnešních večerních hodin. Hlavním důvodem vyhlášení stavu nebezpečí je možnost evakuovat občany z těch nejohroženějších míst,“ uvedl hejtman, podle kterého se situace na severu republiky nelepší.

„Jsou místa, kde se zvažuje vyhlášení evakuace. Rozhodne se o ní po dalším jednání se starosty obcí na Frýdlantsku,“ doplnil ve vysílání Speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus hejtman Půta.