Z civilní rozvědky odešli zkušení špioni. Nastoupili do vlivné zbrojařské firmy
- Úřad pro zahraniční styky a informace opustili v posledních měsících dva dlouholetí a zkušení zpravodajci. Ze státních služeb se přesunuli do soukromého sektoru – konkrétně do vlivné zbrojařské firmy Czechoslovak Group.
- Podle zjištění Radiožurnálu se k odchodu z rozvědky chystají další lidé. Důvodem je mimo jiné nespokojenost s tím, jak tato tajná služba funguje a jaké jsou uvnitř ní vztahy.
- Šéfka sněmovní komise pro kontrolu rozvědky Taťána Malá (ANO) chce kvůli aktuální situaci v úřadu svolat mimořádné jednání.
Z civilní rozvědky odešli zkušení špioni. Nastoupili do vlivné zbrojařské firmy
Jednu z klíčových českých zpravodajských služeb – Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) – podle zjištění Radiožurnálu opustili v uplynulých měsících přinejmenším dva dlouholetí a zkušení zpravodajci. A oba po přechodu do civilu našli novou práci ve vlivné zbrojařské skupině Czechoslovak Group (CSG) rodiny Strnadů.
Jména obou bývalých špionů Radiožurnál zná, s ohledem na jejich dřívější působení je ale nebude uvádět. Oba svůj odchod do civilu Radiožurnálu potvrdili. V obou případech přitom rozvědka, která působí jak v Česku, tak v zahraničí, přišla o velmi zkušené zpravodajce. Během dlouholeté práce pro stát získali celou řadu kontaktů a informací.
Skončil šéf operací
První bývalý špion byl před svým odchodem ředitelem operací. V tajné službě jde o jednu z klíčových pozic, u které se sbíhají informace o tom, na čem rozvědka pracuje. A neskončil úplně v dobrém.
Poprvé zasedne orgán pro dohled nad tajnými službami. ‚Uvidíme i do živých kauz,‘ říká jeho šéfka
Číst článek
„Mohu pouze potvrdit, že důvodem mého odchodu bylo rozhodnutí ředitele mě vyměnit,“ reagoval na dotazy Radiožurnálu. Své aktuální angažmá komentovat nechtěl. Připustil, že pro člověka s jeho zaměřením v civilu moc velká nabídka práce není.
Podle bývalého ředitele ÚZSI Karla Randáka je šéf operativy pozice, na kterou zpravidla nastupují už zkušení zpravodajci. „Na takové místo se většinou dostanete nějakým kariérním postupem. Měl by to být člověk, co prošel operativou, ale může to být i třeba analytik,“ vysvětluje Randák.
Druhý bývalý špion, který měl za sebou řadu zkušeností v zahraničí, mimo jiné na Blízkém východě, tvrdí, že za jeho odchodem ze státních služeb byla hlavně touha po změně.
„Dříve jsem již v soukromém sektoru pracoval a připadal mi mnohem dynamičtější než sektor státní. Člověk v něm vidí výsledky a smysl své práce. S tím se nedá nic dělat,“ napsal Radiožurnálu. Popřel, že by na jeho konec v úřadu měly vliv nějaké konflikty uvnitř tajné služby.
6:08
Tresty za špionáž se rozšíří. Nově bude nezákonné také vyzvídání soukromých informací
Číst článek
Podle zjištění Radiožurnálu měly napjaté vztahy v úřadu vést ke konci ještě jednoho z vedoucích zaměstnanců.
Vedení ÚZSI se k dotazům ohledně odchodů svých pracovníků odmítlo vyjádřit. „Úřad pro zahraniční styky a informace se v žádném případě nebude k zaslaným otázkám jakýmkoliv způsobem vyjadřovat,“ napsal kancléř ÚZSI Jaroslav Hrbek.
„Jako zpravodajská služba rozhodně nebudeme, a ani nemůžeme, ve veřejném prostoru komentovat personální záležitosti úřadu,“ doplnil.
Malá: Svolám jednání komise
Za činnost ÚZSI odpovídá prostřednictvím ministra vnitra vláda. Ministerstvo se k situaci v ÚZSI vyjádřit nechtělo. „Ministerstvo vnitra se z podstaty věci nemůže k personálním záležitostem v rámci ÚZSI vyjadřovat a poskytovat informace,“ řekl pouze mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
25:35
Odhalíme jen zlomek toho, co u nás dělají ruští agenti. Podléhají přímo Putinovi, soudí expert Kutěj
Číst článek
Podle poslankyně Taťány Malé (ANO), která předsedá sněmovní komisi pro kontrolu ÚZSI, mohou být odchody zkušených špionů důsledkem většího problému.
„Nepovažuju to vůbec za šťastné. Svědčí to asi o nějakém způsobu fungování ÚZSI v tuto chvíli. Co nejdřív svolám jednání komise, pozveme si pana ředitele a budeme se chtít o té situaci v ÚZSI bavit,“ reagovala na informace Radiožurnálu Malá.
„Stát by měl dělat vše pro to, aby profesionálové zůstávali a neodcházeli do soukromého sektoru,“ dodala Malá s tím, že riziko vidí hlavně v tom, že zpravodajci se během své práce pro stát dostanou k celé řadě utajovaných informací, se kterými pak odchází do soukromého sektoru.
Zbrojařovy úlovky
Dvojice bývalých špionů není prvním personálním úlovkem zbrojařského koncernu CSG ve vodách státních služeb. Už od roku 2017 šéfuje bezpečnosti v CSG někdejší ředitel Finančního analytického útvaru, tedy finanční zpravodajské jednotky, Milan Cícer. Nové angažmá po konci v politice našel u Strnadů také bývalý ministr vnitra Jan Hamáček, který je v CSG ředitelem pro vnější vztahy.
2:54
Chvála obchodníků se zbraněmi. Těch z Česka
Číst článek
Mluvčí CSG Andrej Čírtek na dotaz Radiožurnálu příchod nových zaměstnanců z civilní rozvědky nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.
„Skupina CSG, stejně jako kterákoliv jiná korporace soukromého sektoru, se nijak nebrání zaměstnávání lidí, kteří předtím působili ve státní správě, a to včetně bezpečnostních složek,“ zmínil mluvčí.
„Přesun zaměstnanců z veřejného do soukromého sektoru je v ČR i jiných zemích naprosto běžný, a to i u bývalých příslušníků bezpečnostních sborů. To, že chtějí po letech služby pro stát a dosažení určitých met udělat kariérní změnu, je lidsky pochopitelné,“ doplnil.
Rozvědka hledá lidi
Podle Libora Kutěje, ředitele Ústavu zpravodajských studií na Univerzitě obrany, je potřeba brát zbrojařské firmy jako součást zaměstnaneckého trhu.
„Dnes má každé velké konsorcium strukturu, kterou lze nazvat bezpečnostní oddělení. To má na starosti nejen bezpečnost informačních systémů, ale i ochranu proti průmyslové špionáži ze strany konkurence,“ zmiňuje Kutěj.
3:53
Tajné služby hledají posily, cílí i na studenty. Spíše než typ vzdělání se posuzuje charakter a odhodlání
Číst článek
Zároveň chce mít každá firma přehled o aktivitách své konkurence. „Je to nezbytná činnost v dnešních divokých podmínkách trhu se zbraněmi,“ řekl Kutěj.
Na druhou stranu, zkušené lidi neustále hledá i samotná rozvědka. Svědčí o tom mimo jiné přes 30 inzerátů na volné pozice v ÚZSI. Kromě některých provozních míst shání rozvědka i analytiky, například se zaměřením na postsovětský prostor nebo Dálný východ. A o volné pozice není nouze i v kontrarozvědce BIS.
Podle exředitele ÚZSI Randáka jsou ale obecně odchody zkušených lidí z tajných služeb problém. Už jen proto, že vycvičit a vyškolit dobré zpravodajce stojí stát dost času a také peněz. A riziko Randák vidí také v tom, k jakým informacím se při své práci dostanou.
„Ačkoliv jsou samozřejmě vázáni zákonem o utajovaných skutečnostech a neměli by o tom mluvit, těžko tomu budou odolávat. Znám jenom málo lidí, co odešli ze služby a dokázali si udržet odstup a o informacích, se kterými se setkali ve službě, dokázali nemluvit,“ zmínil Randák.
Spory byly už dřív
Spory a odchody předních špionů provázely civilní rozvědku v minulosti několikrát. Naposledy v roce 2022, když ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jmenoval do čela rozvědky Petra Mlejnka. „Letní ředitel“ vydržel v čele úřadu jenom necelé dva měsíce. Krátce po jeho nástupu přinesly Seznam Zprávy informace, že Mlejnek byl před svým jmenováním v kontaktu s hlavní postavou korupční kauzy Dozimetr Michalem Redlem.
Skandál v rozvědce: tajná služba si nechala vyzradit své důstojníky i krycí firmy
Číst článek
Mlejnek tvrdil, že se s Redlem scházel v minulosti pracovně, ale že nemohl vědět, že bude Redl v budoucnosti stíhán. Schůzky se uskutečnily v době, kdy Mlejnek působil v obchodní společnosti a vyhledával pro ni nové příležitosti. Popřel, že by Redlovi předával informace z bezpečnostního prostředí. Na svou funkci v čele ÚZSI ale nakonec rezignoval a vystřídal ho aktuální ředitel Vladimír Posolda.
Pro zkušeného zpravodajce Posoldu šlo o návrat do tajné služby, kterou opustil v 2021, a to po sporech s tehdejším ředitelem rozvědky Markem Šimandlem. V mezičase působil na ministerstvu zahraničí. Nebyl přitom jediný špion, který ze služby v roce 2021 odešel. Po střetu se Šimandlem skončila i analytička Mlada Princová – aktuálně vedoucí bezpečnostního odboru na Pražském hradě.
Jen o dva roky dřív zacloumal rozvědkou skandál, kdy policie obvinila náměstka ÚZSI Zdeňka Blahuta ze zpronevěry 190 milionů korun. Soud ho ale v roce 2023, zatím nepravomocně, osvobodil.
