Místo zpřísnění přišlo uvolnění pravidel pro dohodáře. Letos mohou vydělat víc, hlásit nic nemusí
Pokud pracujete na dohodu o provedení práce, můžete si oddechnout. Místo zpřísnění a omezení možnosti vydělat si malé částky u více zaměstnavatelů nastal od Nového roku vlastně opak: maximální částka nepodléhající sociálnímu a zdravotnímu pojištění se zvýšila a žádné omezení pro další dohody není.
Nakonec se od 1. ledna pro dohodáře změnilo velmi málo. Nejdůležitější změna je v maximální částce, kterou si můžete na jednu dohodu o provedení práce vydělat, abyste z ní nemuseli odvádět sociální a zdravotní pojištění. Původní limit 10 tisíc korun se nově zvýšil. „Pro rok 2025 bude tento limit činit 11 500 korun na dohodu,“ říká daňový poradce ze společnosti BDO Jakub Klíma.
Část firem bude lidi tlačit do živnostenských listů, říká ke změně pravidel dohod zástupce podnikatelů
Číst článek
Z této částky se odvádí jenom patnáctiprocentní srážková daň. Novinkou je také to, že se limit pro dohody bude každoročně valorizovat. Je totiž nastavený na 25 procent průměrné mzdy.
Od prvního ledna měl původně začít platit režim takzvané oznámené dohody. Ten měl zamezit zneužívání dohod. Mluvilo se například o tom, že někteří pracovníci si takhle mohli vydělat třeba i 70 tisíc měsíčně a neodvádět nic na sociálním a zdravotním pojištění.
Změnu ale nakonec zrušil pozměňovací návrhem sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle Jiřího Nesrovnala z Komory daňových poradců se totiž nepotvrdilo původní podezření na masivní podvádění s dohodami. „My jsme se podívali a zjistili jsme, že lidé tolik nekradou, kdybych to parafrázoval,“ popisuje. Co se ani od 1. ledna nezměnilo, je povinnost zaměstnavatelů veškeré dohody o provedení práce hlásit Správě sociálního zabezpečení.
Přípravy na změnu
Firmy musely dopředu měnit účetní software i některé interní systémy, protože nemohly čekat, jestli pozměňovací návrh v prosinci projde. „Teď se ukazuje, že to bylo vlastně k ničemu. Všichni dělali štábní cvičení, které skončilo tím, že se to vrátilo zpátky na značky,“ říká Jiří Nesrovnal.
Firmy to stálo peníze, ale přesto zrušení novinky vítají. Související administrativa by pro ně byla ještě náročnější a nákladnější. Podle členky představenstva Asociace malých a středních podniků Gabriely Hrbáčkové by navíc nastal chaos.
Povinné odvody z dohod o provedení práce se posunou. Jurečka navrhne odložení na leden 2025
Číst článek
„Součástí toho, aby to vůbec mohlo začít platit, byl systém hlídání a software, které měl fungovat. A ten, jak vím, připravený není,“ míní Hrbáčková. Hrbáčková nicméně připouští, že debaty kolem DPP neskončily.
Na letošní rok se žádné konkrétní změny zatím nechystají. Ale do budoucna to téma pravděpodobně bude. V rámci Evropy jsou dohody o provedení práce česká zvláštnost. Užitečné jsou hlavně na sezonní práce a na studentské brigády, ale podle Gabriely Hrbáčkové se někdy skutečně zneužívají.
„Jsou firmy, které dohody zneužívají tím, že mají několik IČ a akumulují jeden zaměstnanecký poměr třeba na tři IČA a vyplácejí zaměstnance takto,“ popisuje. Dohodáři tak podle Hrbáčkové sice bezprostředně dostanou víc peněz, ale nemají nárok na dovolenou a nezapočítává se jim to do důchodu.
Na druhou stranu ale má Česko jedno z nejvyšších efektivních zdanění v Evropě. Podle Hrbáčkové je proto logické, že se Češi snaží najít cesty, jak snížit mzdové náklady.