Část firem bude lidi tlačit do živnostenských listů, říká ke změně pravidel dohod zástupce podnikatelů
V platnost vstupuje novela o investičních společnostech, podle níž musí zaměstnavatelé evidovat všechny pracovníky s dohodou o provedení práce a povinně je registrovat. „Od ledna se budou firmy přetahovat – kdo dřív přijde, ten dřív mele – aby svého dohodáře přihlásily jako první a mohly stále využívat limit 10 000 korun,“ říká předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš v rozhovoru pro Radiožurnál.
Jak velkou administrativní zátěž nové opatření pro zaměstnavatele znamená?
Samozřejmě je to nárůst administrativní zátěže. Dlouhé roky říkáme, že do podnikání nechceme další administrativu. Už tak je dost vysoká a přesto přichází zase další, z čehož nikdo radost nemá, ale budeme se s tím muset nějak poprat.
Poslechněte si rozhovor s předsedou Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josefem Jarošem
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL by dohody měly být využívány jen k získání příležitostného příjmu. Podle právníka Hospodářské komory Ladislava Minčiče využívá dohody 93 procent podniků. Není tato možnost opravdu nadužívána a možná i zneužívána?
Nedomnívám se, že by byla zneužívána.
Nadužívána možná je, ale hledejme kořeny, proč to tak je. Neničme si poslední relativně flexibilní nástroj v pracovněprávním vztahu a podívejme se na pracovní právo jako celek. Je-li dohod nadužíváno, pak rozhodně proto, že máme neuvěřitelně zkostnatělé a rigidní pracovní právo.
Řekové mohou pracovat šest dní. ‚Barbarské,‘ kritizuje zavedení 48hodinového pracovního týdne opozice
Číst článek
Není ale situace na trhu práce, pokud jde o zaměstnávání tzv. dohodáře, opravdu nedostatečně podchycena? Neměl by mít stát větší přehled a zajistit příslušné odvody, jak se o to teď snaží?
Nemyslíme si, že by dosavadní situace byla ze strany státu podhodnocena.
Chápu snahu státu získat další prostředky. Firmy tím nepochybně zatíží, minimálně byrokracií, zneatraktivní tuto formu spolupráce, ale nedojde k žádnému totálnímu kolapsu.
Nemyslím si, že by všechny firmy od této praxe upustily, ale některé skupiny pracovníků – studenti, senioři, rodiče na rodičovských dovolených – mohou mít teď menší výběr možností si přivydělat, jelikož firmy na opatření budou reagovat.
Červencové změny: zvyšují se příspěvky na péči, na penzijní připojištění je třeba posílat víc
Číst článek
Reakce firem může být různá. Zatím máme signály, že část firem bude tlačit pracovníky do živnostenských listů, to znamená zase něčeho, co nebylo zamýšleno.
Dokázal byste odhadnout, jak nová byrokracie omezí nabídku na trhu práce?
To si odhadnout netroufám a myslím, že si netroufá nikdo.
Uvidíme zejména, až od ledna vstoupí v platnost tzv. oznámené dohody, ale v předběžných odhadech počítáme s dvacetiprocentním poklesem. Ale to opravdu zatím nevíme.
Ve kterých oblastech se to zejména projeví?
Jednoznačně ve stavebnictví. Budou to sezónní práce. Čeká nás to už teď, byť ještě ne v plné síle.
Dále to bude gastronomie, ale vzhledem k tomu, že formy práce na dohodu se využívají i v administrativních činnostech, zasáhne to de facto všechny firmy, ale nejpodstatněji právě stavebnictví, zemědělství atd., kde jsou sezónní brigády nejčastější.
Návrh růstu platů je přiměřený, říká odborář. Navýšení může oživit inflační rizika, míní Wojnar
Číst článek
Jak velkou úlevou pro firmy je, že povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení práce se posouvá až na první leden?
Je to drobný ústupek od původního návrhu. Jsme rádi, ale zásadní změnu nepřinese.
Od ledna se budou firmy přetahovat – kdo dřív přijde, ten dřív mele – aby svého dohodáře přihlásily jako první a mohly stále využívat limit 10 000 korun, což bude poměrně zajímavá situace. Uvidíme, jak bude v praxi vypadat.
Proč budou firmy chtít přihlásit své dohodáře jako první?
Od prvního ledna nastupuje tzv. režim oznámené dohody. Při něm je možné využít vyšší limit pro účast na pojištění a placení pojistného. Všechny ostatní dohody stejného zaměstnance, má-li jich víc, budou podléhat odvodům, stejně jako kdyby byl zaměstnaný.
Pouze podnikatel nebo firma, která tohoto zaměstnance přihlásí jako první, režim do 10 000 korun může dál využívat. Ostatní už nikoliv.
Nepotvrzujete teď svými slovy obavu státu, že budou pracovníci, a nebude jich málo, kteří dohody o provedení práce hromadí a snaží se omezovat odvody?
My se opravdu nedomníváme, že toto konkrétně je zásadní problém naší ekonomiky. Tento systém je tu celá desetiletí a funguje.
1,3 milionu Čechů má problém platit účty za energie. Nejvíce ohrožené jsou samoživitelky a seniorky
Číst článek
Že by na dohodách o provedení práce krachoval státní rozpočet, si opravdu nemyslím. Naopak tak zůstává zachována flexibilita na trhu práce.
Dvě miliardy korun, které by se díky tomu měly vybrat, alespoň podle odhadů, nejsou málo, nebo ano?
To je za prvé jen odhad a za druhé si myslím, že vzhledem k deficitu státního rozpočtu tato částka opravdu nic neřeší.
Resort práce argumentuje, že kromě lepšího výběru daní novela přináší také větší ochranu zaměstnanců. To připouštíte?
Pochopitelně, vzhledem k tomu, že český zákoník práce stojí jednoznačně na straně zaměstnanců a režim dohod se de facto přesouvá do této polohy.
Ale opět zdůrazňuji, že na akci přijde reakce a my se spíše obáváme, abychom zase nesklouzli do šedé ekonomiky a švarcsystému, v tom lepším případě.
Jak by se mohl nebo měl změnit český pracovní trh, pokud je, jak jste zmiňoval, málo flexibilní?
Otázkou je, nakolik je taková změna reálná. Ale byli bychom rádi, aby se zjednodušilo a zlevnilo zejména ukončování pracovního poměru. To myslím samozřejmě v obecné rovině.
Rozhovor si můžete poslechnout také v audiu v úvodu článku.
