Červencové změny: zvyšují se příspěvky na péči, na penzijní připojištění je třeba posílat víc
Většina příspěvků na péči se od pondělí zvyšuje. Děti a dospělí, kteří pobírají druhý, třetí a čtvrtý stupeň dávky, si dle závislosti na pomoci přilepší zhruba o 11 až 40 procent. Nejvíc se částka upravuje postiženým či seniorům ve vážném stavu v domácím prostředí. Zvyšuje se také minimální odkládaná částka na penzijní připojištění pro získání státního příspěvku ze 300 korun na 500 korun měsíčně. A firmy musí nově evidovat pracovníky na DPP.
Příspěvek stát poskytuje od roku 2007 postiženým a seniorům na zajištění péče v zařízeních či doma. Dospělí dosud měsíčně dostávali podle své závislosti na pomoci 880, 4400, 12 800 a 19 200 korun a děti a mladí do 18 let 3300, 6600, 13 900 a 19 200 korun.
Od pondělí se kromě nejnižšího příspěvku navyšují všechny částky. Dospělí tedy budou teď pobírat 880, 4900, 14 800 a 23 000 korun, lidé s nejvyšší dávkou v domácím prostředí pak 27 000 korun. Dětem bude stát vyplácet měsíčně 3300, 7400, 16 100 a 23 000 korun, při péči doma pak také 27 000 korun.
Elektronický doklad nově akceptují další úřady a soudy. Zbylé instituce se připojí na začátku roku 2025
Číst článek
Navýšení se tak pohybuje zhruba od 11 do téměř 41 procent. Potřeba je na ně asi sedm miliard korun ročně navíc. Loni úřady práce na příspěvcích vyplatily 37,17 miliardy korun. Náklady postupně rostou. Potřebných přibývá.
Změna se u dětí a dospělých, kteří pobírají druhý, třetí a čtvrtý stupeň dávky, týká podle dřívějších údajů ministerstva práce víc než čtvrt milionu lidí.
Druhý stupeň příspěvku mělo loni v červnu 104 800 dospělých a 9800 dětí. Třetí stupeň dávky vyplácely úřady práce 89 500 dospělých a 6800 dětem. Nejvyšší částku pak dostává 50 500 dospělých a 5200 dětí.
Nejnižší příspěvek pobíralo asi 88 200 dospělých a 12 600 dětí, kterým se podpora teď neupravuje.
Zdražení sociálních služeb
Potřební ale mohou od nynějška za pečovatelskou službu, asistenci, odlehčovací služby, denní stacionář, dovážku jídla a další pomoc začít případně platit o něco víc. Ministerstvo práce zvedlo ve vyhlášce o desetikorunu stropy u úhrad.
Zjednodušení, zrychlení, úleva. Stavební řízení je nově digitální, úřady si ale stěžují na přípravy
Číst článek
Za hodinu pečovatelské či odlehčovací služby, osobní asistence, sociální rehabilitace, průvodcování a předčítání, podpory samostatného bydlení či v chráněném bydlení, v centru denních služeb a v denním stacionáři mohou hradit až 165 korun, pokud potřebují méně než 80 hodin pomoci za měsíc. Dosud to bylo 155 korun, tedy o 6,5 procenta méně.
Při pomoci přes 80 hodin měsíčně se maximální úhrada zvedá ze 135 na 145 korun, tedy o 7,4 procenta. Místo dosavadních 50 korun za donášku či dovoz jídla, 90 korun za vyprání a vyžehlení kilogramu prádla a 160 korun za pořízení velkého nákupu to může teď být také o desetikorunu víc.
Ministerstvo v podkladech k vyhlášce píše, že ke zvýšení stropů u úhrad přistupuje v souvislosti s červencovou úpravou příspěvku na péči. Naposledy se předpis měnil od ledna, kdy se zvedly nejvyšší možné ceny za pobyt v domovech, týdenních stacionářích či azylových domech a také za stravu. Resort tehdy uvedl, že náklady na provoz rostou a do financování je nutné víc zapojit rodiny potřebných.
Změny v penzijním připojištění
Od července se také zvyšuje minimální odkládaná částka na penzijní připojištění pro získání státního příspěvku ze 300 korun na 500 korun měsíčně.
Stát začne od července k měsíčně uloženým částkám mezi 500 a 1700 korunami přidávat jednotných 20 procent. Na nejvyšší státní příspěvek 340 korun dosáhne ten, kdo si bude odkládat 1700 korun a více.
Senioři pobírající důchod nebudou mít nárok na příspěvky od státu při spoření ve třetím pilíři
Číst článek
Skončila ale státní podpora pro starobní důchodce, což se týká zhruba milionu lidí. Asociace penzijních společností penzistům, kterých se dotkne ukončení státní podpory a kteří zároveň nebudou mít splněnou podmínku minimálně pěti let spoření, doporučila, aby si těch pět let dospořili.
Mohou tak činit i po stokoruně, což je minimální úložka. Budou si pak moci vybrat všechny své peníze včetně státních příspěvků získaných do 30. června 2024. Některé penzijní společnosti garantují státní příspěvky penzistům do konce roku 2025, a to formou takzvané věrnostní odměny.
V prvním čtvrtletí letošního roku ve třetím pilíři penzijního připojištění spořilo a investovalo 4,168 milionu účastníků, o 55 tisíc méně než na konci roku 2023. V doplňkovém penzijním spoření investovalo na konci března podle asociace 1,864 milionu účastníků, o 53 tisíc více než loni. Ve starém penzijním připojištění, do kterého se 11 let nedá vstoupit, zůstalo 2,304 milionu lidí.
Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabízejí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.
Evidence pracovníků na DPP
Zaměstnavatelé musí začít evidovat všechny své pracovníky na dohodu o provedení práce (DPP) a jejich příjmy hlásit kvůli odvodům sociální správě. Ukládá jim to novela o investičních společnostech, která v pondělí začíná platit.
Zaměstnavatelé dosud hlásili sociální správě jen ty dohodáře s výdělkem přes 10 tisíc korun za měsíc, kteří musí platit sociální pojištění. Novela o investičních společnostech firmám a institucím od pondělí ukládá evidovat všechny pracovníky s DPP a povinně je registrovat. Ty, kteří nastoupili před 1. červencem a nejsou dosud v registru pojištěnců, musí přihlásit nejpozději do 20. srpna.
Zaměstnavatelé, kteří měli zatím jen dohodáře s nižším příjmem, se musí do konce července pak také sami zapsat do registru zaměstnavatelů. Podniky budou nově každý měsíc hlásit elektronicky seznam všech dohodářů a výši jejich příjmu. Za červenec to budou dělat v srpnu. Elektronický formulář bude k dispozici od začátku srpna na portálu České správy sociálního zabezpečení.
„Kompletní změnu v pojištění takzvaných dohodářů včetně změny v oblasti odvodů na sociální pojištění přinese úprava, jejíž účinnost se připravuje k 1. lednu 2025,“ upřesnila sociální správa. Dodala, že o novinkách zaměstnavatele informuje dopisem, který zasílá do datových schránek.
Bez pracovního povolení
Cizinci z devíti států mimo Evropskou unii pak nepotřebují od pondělí v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty. Volný přístup na trh práce mají podle nového vládního nařízení lidé z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Velké Británie, USA, Izraele a Singapuru.
Řidičský průkaz netřeba. Při policejní kontrole nově postačí identifikační údaj, třeba rodné číslo
Číst článek
Opatření má usnadnit situaci expertům a manažerům z vybraných zemí. Jejich seznam může kabinet upravovat podle aktuálního stavu na trhu práce po projednání v tripartitě. Ta o nynějším výčtu debatovala začátkem května.
Na konci března úřady práce evidovaly v Česku z devíti států zhruba 9800 zaměstnanců. Lidé ze zemí mimo EU a Evropský hospodářský prostor potřebují teď k práci v Česku povolení či karty.
Někteří zaměstnavatelé a investoři poukazovali na zdlouhavý postup, který komplikuje situaci při přivážení expertů. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvádí, že státy na seznamu patří ve světě mezi ekonomicky nejsilnější a Česko dlouhodobě stojí o intenzivní spolupráci.
Autoři předpisu podotýkají, že v těchto státech ale „nelze vyžadovat reciproční přístup“ k českým pracovníkům.
