Superdávka bude se současným nastavením životního minima odrazovat lidi od práce, říká sociolog
Poslanecká sněmovna se bude věnovat sloučení čtyř sociálních dávek do jedné „superdávky“. Pro některé lidi to bude znamenat více peněz, jiným příjmy naopak klesnou. Společnost PAQ Research v analýze upozorňuje, že na superdávku bude mít vliv i počet lidí v insolvenci a výše životního minima. „Současné nastavení motivuje nepracovat,“ říká sociolog a šéf PAQ Research Daniel Prokop v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení.
Jaká je vazba životního minima na novou dávku? Jak důležitou roli hraje ve výpočtech?
Je obrovsky důležitá. Životní minimum je částka, která by měla ukazovat, za kolik se dá minimálně vyžít a je velmi nízká. V nové dávce je životní minimum využíváno pro spoustu věcí, je podle něj nastaveno například, do kdy má člověk nárok na podporu živobytí pro nejchudší lidi.
Je podle toho také nastaveno, od jak vysokých příjmů začne klesat podpora v bydlení nebo přídavek na děti. Je podle toho nastaveno, do kdy trvá bonifikace za práci.
Toto všechno je určeno násobky životního minima, a proto je důležité, aby bylo dobře udělané. Jeho hlavní problém je, že je hrozně nízké. Zejména pro domácnosti samoživitelů by dávka nefungovala, protože by v podstatě říkala: „Jako samostatně žijící člověk vyděláváte deset tisíc korun a v podstatě jste už bohatý, protože berete dvojnásobek životního minima.“ Je to tedy špatně nastavené z hlediska velikosti domácností.
Jak by se podle vás mělo změnit životní minimum, aby to celé fungovalo správně?
Momentálně tam jsou dva nebo tři pozměňovací návrhy, které zvyšují podporu nebo životní minimum menším domácnostem, jako jsou samoživitelé s jedním nebo dvěma dětmi a podobně.
Vnímání integrace Ukrajinců se dlouhodobě zlepšuje. Navzdory tomu, co tvrdí politici, říká sociolog
Číst článek
Podívejme se na příklad samostatně žijícího člověka. Nyní má životní minimum asi 4 800 podle zákona a vše v té dávce se řídí podle toho. Tedy podporu na živobytí má pouze do příjmů 6 500 korun a začne mu rychle klesat podpora na bydlení a nevyčerpá ani pracovní bonus. Čili ta dávka motivuje nepracovat, protože má strašně nízko limity.
A nejlepší z návrhů zvyšuje životní minimum u jednotlivce na 6 200 korun a díky tomu otevírá všechny funkce dávky a umožňuje, aby neklesla podpora na bydlení, když člověk vydělává deset nebo dvanáct tisíc.
‚Kompromis, který se vyplatí‘
Vaše doporučení tedy je, aby Sněmovna tento návrh schválila?
Naše doporučení je ta maximální verze. Je dobré říct, že náklady na ni jsou asi pět miliard korun. Nicméně vláda má v programovém prohlášení, že bude valorizovat životní minimum a to se naposledy stalo 1. ledna 2023.
Kdyby ho tedy valorizovala o inflaci, bude to stát asi deset miliard. Ten pozměňovací návrh je tedy levnější než naplnění programového prohlášení vlády. Jde tedy podle nás o kompromis, který se stále vyplatí udělat.
Danit práci víc než spotřebu nižší střední třídě nepomáhá, říká Prokop. Jak Česko vstřebalo inflaci?
Číst článek
Upozorňujete také na situaci lidí v insolvenci v souvislosti s připravovanou změnou dávek. Co je řešením v tomto případě?
Tam je problém to, jestli se člověku bude chtít pracovat a navyšovat si příjem. Protože, když si navýší mzdu například o deset tisíc, dostane o 1 500 míň čistého, takže s navýšením příjmů mu vlastně čistý příjem klesne.
To je efekt insolvencí, že se srazí v oddlužení a zároveň lidem klesnou dávky, takže je to extrémně demotivující a většina lidí, kteří tomuto budou čelit, zvolí práci načerno a přizná pouze minimum, které je nutné pro vstup do oddlužení.
Momentálně jsou ve Sněmovně pozměňovací návrhy Patrika Nachera (ANO) a Kláry Kocmanové (Piráti), které upravují a zvyšují motivaci pracovat. Navrhují totiž, aby z vydělaných peněz šlo něco nejen státu a věřitelům, ale i tomu dlužníkovi. Když z toho dlužník nebude nic mít, nebude z toho nic mít ani stát, protože není možné dohlídat, aby všichni přiznali všechny příjmy.
Poslechněte si celý Život k nezaplacení v audiozáznamu nahoře v článku.