Odkud a kdy se lidé na internet připojují, už v tuto chvíli musí podle zákona o elektronických komunikacích sbírat poskytovatelé připojení k internetu. Povinnost se týká jak mobilních telefonů, tak domácích pevných linek.

Mezi sbíranými daty je podle aktuálně platné vyhlášky i takzvaná IP adresa, jednoznačný identifikátor zařízení připojeného k internetu. Poskytovatelé internetu informace o těchto adresách sbírají vždy jen u svých uživatelů. Zaznamenávají tedy, odkud se k internetu připojovali, nikoli ale to, na kterou stránku se dívali.

Právě to má ale novela z dílny ministerstev vnitra a průmyslu a obchodu změnit. Plánuje totiž od poloviny letošního roku zavést sběr i takzvaných cílových IP adres. Zjednodušeně: sběr informací o tom, jaké webové stránky uživatel navštívil.

Jelikož se už nyní sbírají informace o čase připojení, bude i zřejmé, kdy k návštěvě došlo a kolik času na webu uživatel strávil.

O takové rozšíření sběru informací vnitro usilovalo už v roce 2015, ale neúspěšně, v připomínkovém řízení tehdy dopady na soukromí kritizoval jak Český telekomunikační úřad, tak Úřad pro ochranu osobních údajů. Úmysl resort deklaroval také v roce 2022 v dopisu Evropské komisi.

‚Lepší ochrana soukromí‘

Materiál ve stručnosti tvrdí, že uchováváním cílové IP adresy „se zajistí možnost předávat údaje ze strany operátorů pouze o relevantní komunikaci a minimalizovat tak předávání údajů o dalších účastnících, čímž se zvýší ochrana osobních údajů, zlepší a zrychlí se přesnost reakce na právní požadavky.“

Stejně připravovaný návrh hájí také policie. Podle jejího mluvčího Ondřeje Moravčíka museli operátoři dosud předávat při vyšetřování údaje o stovkách, někdy i tisících adres, protože nejsou schopní na základě současného stavu identifikovat přesné zařízení, ze kterého podezřelá komunikace probíhá.

Moravčík navíc ujišťuje, že policie bude mít přístup k podobným údajům „jen při vyšetřování vymezených trestných činů“. Podle něj bude policejní žádost schvalovat soud.

Někteří poskytovatelé připojení k internetu už navíc podle mluvčího cílové IP adresy sbírají a policii je poskytují. Situace po nové vyhlášce tak má být předvídatelnější. „Je to obdobný stav, jako se uchovávají údaje o hlasové komunikaci, kde je také zřejmé, z jakého telefonního čísla proběhla komunikace, na jaké telefonní číslo,“ doplňuje.

A obdobné argumenty uvedla také mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá, podle které bude také zásah do soukromí nižší, protože „odpovědi operátorů budou moci být jednoznačně určující konkrétní místo připojení v jejich síti, a protože i návazné úkony orgánů činných v trestní řízení budou cílenější“.

V minulosti se sběru provozních údajů věnoval i Ústavní soud, který současnou právní úpravu posvětil. Proti se tehdy vymezila pouze soudkyně Kateřina Šimáčková s tím, že skrze shromažďovaná data je možné zjistit „osobní vazby, prostředí, společenské postavení, politickou orientaci, zdravotní stav nebo sexuální orientaci“.

Aktuálně o uchovávání provozních informací probíhá soudní spor, který s ministerstvem průmyslu vede novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Ve věci už rozhodoval Nejvyšší soud, podle kterého je stát odpovědný za možné porušení práva EU, nyní se jí zabývá Městský soud v Praze.

Přečtěte si celé znění důvodové zprávy k připravované vyhlášce: