Chatovací aplikace jako WhastApp, Signal, Messenger nebo Telegram by měly kontrolovat, zda posílané zprávy neobsahují dětskou pornografii, a případně poslat hlášení úřadům.

Aspoň takový je záměr upravené legislativy, kterou se nyní snaží prosadit belgické předsednictví Rady EU. Kontroverzní nařízení o prevenci a boji proti sexuálnímu zneužívání dětí (CSAR) představila v květnu 2022 eurokomisařka Ylva Johanssonová.

V praxi mají být kontrolovaná všechna videa, fotografie a odkazy, které si lidé posílají mezi sebou. V případě, že by autoři mobilních aplikací kontrolu nezavedli, následoval by jejich zákaz v Evropské unii, společnosti Apple a Google by je pak musely smazat z obchodů s aplikacemi.

Lidé sice budou mít možnost kontrolu odmítnout, v takovém případě ale přijdou o možnost obrázky, videa a odkazy posílat.

Návrh na kontrolu elektronické komunikace doposud blokoval odmítavý postoj Francie, která je ale ochotna ho přehodnotit.

Nyní by se k projednání měli vrátit zástupci unijní sedmadvacítky na zasedání COREPER. Původně to bylo v harmonogramu na čtvrtek, nakonec ale tento bod stáhli a odložili na neurčito. Podle informací webu iROZHLAS.cz je důvodem nedostatečná kvalifikovaná většina, kterou je pro tento typ nařízení potřeba získat.

Až se ale na legislativě shodnou, budou se jí zabývat už nově zvolení europoslanci. Ti budou moci proti legislativě vznést další námitky. Následně se rozjede schvalovací proces, do kterého při trialozích promluví jak zástupci členských států (Rady EU), tak Evropského parlamentu a také Evropské komise.

Česko lavíruje

Proti návrhu se od počátku staví čeští Piráti, končící europoslanec Marcel Kolaja v příspěvku na Mastodonu označil návrh za „plošné šmírování“, proti je znovuzvolená europoslankyně Markéta Gregorová.

Podle předsedy strany Ivana Bartoše je dětská pornografie problém, proti kterému je třeba bojovat. „Ale účel nesmí světit prostředky – tento boj nesmí probíhat skrze plošné sledování všech uživatelů a skrze porušování jejich práv,“ napsal Bartoš serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod kterého tato agenda spadá, říká, že šifrovaná komunikace je podstatná pro soukromí lidí online. „Možnost prolomení šifrování je nicméně důležitá zejména pro policii v konkrétním trestním řízení, což již dnes umožňují platné procesní postupy,“ okomentoval Rakušan s tím, že chystané nařízení by mělo především zajistit ochranu dětí na internetu.

Jak vyplývá z informací serveru iROZHLAS.cz, otázce se věnovala i vláda na středečním výjezdním zasedání, kde se Piráti snažili prosadit odmítavé stanovisko. Ale neúspěšně. Na čtvrteční jednání na půdě Rady EU tedy Česko zaujme neutrální stanovisko a připojí odůvodnění, proč nemůže současný návrh napřímo podpořit.

Končící německý europoslanec za Piráty Patrick Breyer ale upozorňuje, že neutrální stanovisko může být vykládané jako souhlas. Tomu se však česká vláda chce vyhnout. Jejím cílem bude, aby neutrální postoj nebyl vykládán jako souhlas.

Podle organizace EDRi, která se věnuje ochraně soukromí, představuje aktuální návrh belgického předsednictví nebezpečný zásah do důvěrnosti zpráv, které si lidé posílají.

Europol chce kontrolovat vše

Jak totiž ukázal dřívější neúspěšný pokus společnosti Apple, není možné zaručit, že kontrolu zpráv budou využívat pouze oprávněné státy a jen k vyhledávání dětské pornografie. V důsledku by takový nástroj ohrozil opoziční aktivisty v nedemokratických zemích a vystavil veřejnost riziku, že se k jejím zprávám dostanou zločinci.

Proti tomu se teď brání chatovací aplikace tím, že používají takzvané koncové šifrování. Každá zpráva je už na mobilním telefonu či počítače zašifrovaná tak, že ji může přečíst pouze její oprávněný příjemce, a ne kdokoli další. To nicméně znemožňuje, aby bezpečnostní složky obsah takových zpráv kontrolovaly.

Pro možnost kontroly zpráv se opakovaně vyslovuje mimo jiné evropská policejní organizace Europol. Naposledy vydala v tomto smyslu prohlášení policejních náčelníků, schválené na dubnovém setkání. Server iROHLAS.cz zjišťoval, kdo se jednání účastnil za Česko, podle tiskového mluvčí Policejního prezidia Davida Schöna ale „setkání policejních náčelníků bylo bez české účasti.“

Bezpečnostní složky se snaží šifrování omezovat dlouhodobě. Americká FBI se v minulosti snažila přesvědčit společnost Apple, aby nezaváděla koncové šifrování záloh z mobilních telefonů iPhone. Když k nasazení funkce nakonec došlo, američtí vyšetřovatelé za to firmu veřejně kritizovali.

Kritice Europolu pak čelila společnost Meta, když zavedla koncové šifrování do aplikace Messenger, kterou dle tvrzení společnosti využívá více jak miliarda lidí na celém světě.

Odhalení drogových kartelů

V minulosti se bezpečnostní složky zaměřovaly hlavně na šifrované aplikace, jejichž tvůrci cílili hlavně na uživatele mezi zločinci, převážně pašeráky drog.

Na začátku roku 2020 britská, francouzská a nizozemská policie prolomily zabezpečení serverů společnosti EncroChat, výsledkem byla více než stovka zatčených a zabavení grog, zbraní a peněz. V roce 2021 belgická policie pozatýkala necelou padesátku lidí v rámci operace proti aplikaci Sky.

Šifrovanou aplikaci určenou pro zločince pak pod jménem Anom provozovala mezi lety 2018 a 2021 i samotná FBI, výsledkem byla více než tisícovka zatčených a desítky tun zabavených drog. Celý případ popsal ve své knize novinář Joseph Cox, podle kterého policisté usilovali i o to, aby zločinci přestali šifrovaným aplikací věřit a vrátili se k jiným formám komunikace, které mohou bezpečnostní složky lépe sledovat.

Část zločinců se tak nepochybně přesunula na aplikace s koncovým šifrováním, jako jsou Signal nebo WhatsApp. Druhá ze jmenovaných společností proto vychází bezpečnostním složkám vstříc alespoň tím, že umožňuje na žádost sbírat informace, kdo s kým komunikuje, a případně poskytnout telefonní seznam vybraného uživatele.

Meredith Whittaker, která vede neziskovou organizaci vyvíjejí aplikaci Signal, ale jakékoli sledování uživatelů odmítá. Pokud by ho Evropská unie zavedla, Signal zde přestane své služby poskytovat.

Nicméně zločinu se daří i v nešifrovaných skupinách v aplikaci Telegram či na sociálních sítích jako Facebook či Instagram.

Kritici snah o plošnou kontrolu zpráv proto namítají, že by se státy měly zaměřit spíše na vzdělávání, pomoc obětem a opravdu důsledné prošetření případů, kdy někdo zneužívání dětí nahlásí.