Mladí se bojí o své soukromí online. Mají strach ze šikany i zveřejnění citlivých fotek
Teenageři mají strach z kyberšikany i zveřejnění citlivých informací, úniky informací ze sociálních sítí, škol a dalších institucí jim dávají za pravdu.
Ani viry, ani podvody a krádeže peněz nejsou to hlavní, čeho se mladí obávají online. Oproti svým rodičům se liší tím, že se víc obávají o své soukromí. Plyne to ze studie antivirové společnosti Malwarebytes, ve které odpovídala tisícovka uživatelek a uživatelů internetu v USA.
Mladí lidé z generace Z častěji než jiné věkové skupiny zmiňovali obavy ze ztráty soukromí. Bojí se toho, že někdo získá jejich intimní informace či například soukromé fotografie a videa, které později použije k šikaně a k rozbití vztahů s rodinou oběti či jejími přáteli. V krajním případě se pak teenageři obávají, že podobný útok přeroste i ve fyzické násilí.
Univerzitu obrany napadli hackeři. Unikla data pracovníků a vyučujících včetně finančních výkazů
Číst článek
Že jsou to obavy opodstatněné, dokládají dnes již běžné zprávy o únicích informací ze všech sfér života, od sociálních sítí, přes zdravotnictví až po školy.
Lidé si ale nevybírají školu nebo třeba nemocnici podle toho, jak zabezpečené má své IT systémy.
Rodiče by měli mít pochopení
Na Linku bezpečí se podle její ředitelky Kateřiny Liškové děti a mladí lidé nejčastěji obracejí kvůli obtěžování na internetu nebo kyberšikaně, ročně je takových hovorů až půldruhého tisíce. Nejčastěji volají dívky ve věku 14 až 17 let.
Podle Liškové pak neplatí ani mezi veřejností rozšířený obraz internetového predátora jako cizího člověka, který náhodně oslovuje děti na síti. Velmi často je pachatelem někdo, koho oběť zná: třeba bývalý partner, který vyhrožuje zveřejněním intimních fotek, které mu oběť během vztahu poslala.
Tiktokerka Drdošová o šikaně a sebepoškozování: Mám jizvy na rukou, přemýšlela jsem o sebevraždě
Číst článek
V takové situaci se mladý člověk bojí požádat o pomoc, protože má pocit viny a stydí se. Z pocitu bezvýchodnosti pak podle Liškové mohou pramenit i myšlenky na sebevraždu.
Operátorky a operátoři na Lince bezpečí mládeži v takové situaci radí přerušit kontakt s pachatelem, svěřit se rodičům, a případně spolu s nimi celé jednání zdokumentovat a obrátit se na policii.
Rodiče by pak měli mít pochopení. Podle Liškové nikam nevedou zákazy počítače nebo telefonu, důležité je, aby děti věděly, že se mohou kdykoli na rodiče obrátit a ti jim pomohou. A to i v situacích, že se dítě dostalo do problémů i vlastním přičiněním. V takové chvíli je totiž nejtěžší překonat stud a svěřit se dospělým.
