Nárůst případů souvisejících s velmi náročnými tématy jako sebevraždy a sebepoškozování se pohyboval kolem 20 procent. Stoupají i případy spojené s poruchou příjmu potravy.
Problémy v rodině, špatné výsledky ve škole či psychické problémy. To jsou některá z témat, se kterými se mohou děti obracet na Linku bezpečí. Už dávno není jen telefonická, pomáhá i online.
„Dětem se uleví, když zvládnou rodičům o známkách říct co nejdřív a na rovinu. Neměly by kvůli tomu zažívat výčitky nebo trest,“ říká pro Český rozhlas Plus psycholožka Tereza Tetourová.
„Senioři mají duševní zdraví a mají emoce, které potřebují prožívat. A potřebují o nich mluvit,“ říká Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.
Teenageři mají strach z kyberšikany i zveřejnění citlivých informací, úniky informací ze sociálních sítí, škol a dalších institucí jim dávají za pravdu.
Tým mobilních psychologů působí na dvou základních školách v Kutné Hoře a ve Zruči nad Sázavou. Z těchto měst poté dojíždějí do menších obcí. Projekt funguje již dva roky a zájem prý stále narůstá.
Duševní zdraví se nejvíc zhoršuje mezi lidmi z domácností pod hranicí chudoby a z rodin, na které výrazně dopadá zdražování bydlení. Projevuje se například spánkovými potížemi, nervozitou či apatií.
Podle průzkumu Člověka v tísni z podzimu roku 2020 byla kyberšikana nejčastějším problémem, se kterým se setkávali metodici školní prevence. V některých ohledech je zákeřnější než klasická šikana.
Na Linku bezpečí se děti obracejí i kvůli vztahům, a to v rodině, s vrstevníky nebo může jít o vztahy partnerské. Děti řeší také somatické potíže, nemoci a ekonomické problémy v rodině.
Úleva od vnitřního tlaku, útěk od problémů, znechucení sebou samým nebo říkání si o pozornost, které se jim nedostává. To jsou důvody, kvůli kterým se stále více dětí a dospívajících poškozuje.
Nárůstu psychických potíží u dětí si všímají i pracovníci Linky bezpečí. I když to pozorují několik posledních let, lockdown situaci podle nich ještě zhoršuje.
Každý pátý Čech hlásí kvůli pandemii koronaviru snížení příjmů, píše Mf Dnes. Kvůli strachu z koronaviru se na Linku bezpečí obrací podle Práva stále více dětí. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
O několik procent se zvýšil počet vloupání. Více bylo také případů šíření poplašné zprávy. Nárůst zaznamenali policisté taky u trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci.
V pátečním výběru z tisku se dočtete, že lázně zůstávají v nejistotě, píší Hospodářské noviny. Linka bezpečí podle deníku Právo volá častěji dětem záchranku kvůli pokusům o sebevraždu.
Lidové noviny přináší rady, jak upravit stravování v době karantény, oslovený lékař doporučuje například kysané zelí. Linku důvěry v poslední době používá až o čtvrtinu dětí více píše Mf Dnes.
Děti, které kvůli šikaně volají na Linku bezpečí, jsou nejčastěji ve věku od deseti do 16 let. Podle ministerstva školství se zhruba dvě třetiny případů agresivního chování týkají základní škol.
„Byla by dívka stále naživu, kdyby ji uživatelé instagramu nepodporovali v tom, aby si vzala život? Kdyby jí někdo nabídl pomoc a poradil, aby vyhledala odbornou péči?“ uvedl poslanec Ramkarpal Singh.
Urážení, ponižování, ztrapňování nebo sexuální návrhy na internetu zažilo v Ústeckém kraji 47 procent mladých lidí v posledním roce. Je to více než jinde v Česku.
Linka důvěry přijala za dobu svého fungování na 50 tisíc volání. Obracejí se na ni děti, ale i dospělí, kteří se setkali s nějakou formou týrání dítěte. Druhý nejzávažnějším důvodem je zneužívání. Loni přijala linka přes 4 tisíce kontaktů, to je o 18 procent více než v roce 2014.
Deset milionů hovorů přijala za dobu své existence krizová Linka bezpečí. Volají na ni děti, které mají problémy v rodině, ve škole nebo v osobním životě a potřebují pomoc. V pondělí to bude přesně 20 let, kdy linka vznikla.
Linka bezpečí není v bezpečí, varují provozovatelé krizového telefonického spojení pro děti v nouzi. Ubývá jí totiž peněz, a tak se můžou školení operátoři věnovat jen čtyřem klientům najednou. Až do loňska jich přitom bylo sedm.
Ztracenému dítěti v pražských ulicích pomůže 90 procent lidí. Ukázal to experiment sdružení Linka bezpečí. Bezradnou malou holčičku, která žádá kolemjdoucí o pomoc, natáčeli skrytou kamerou.
Na Linku bezpečí loni volalo skoro čtvrt milionu dětí. To je o 14 procent víc než rok předtím. Nárůst sdružení zaznamenavá především na téma sebevražedných tendencí. Roste i počet hodin, které odborníci věnují práci s dětmi. Ty jsou totiž v Česku vystavené – co se školních a dalších aktivit týče – stále větší zátěži.
Ve všední den zvoní telefon za skleněnými dveřmi Linky bezpečí, kde sedí několik vyškolených odborníků, takřka neustále. O Vánocích ale mají konzultanti nejméně práce. Přesto zůstávají v dosahu a jsou připraveni dětem naslouchat.
