Ukradená identita nebo obtěžování přes sociální sítě. Kyberšikana může být zákeřnější než klasická šikana
Kyberšikana mezi školáky je v mnoha ohledech zákeřnější než klasická šikana. Není tolik vidět, agresor může skrývat svou identitu a oběti ubližovat dlouho i mimo zdi školy. Počet dětí, které se obracely na Linku bezpečí kvůli kyberšikaně, vzrostl především během covidu. Bylo to v době, kdy děti trávily na internetu většinu času.
Svoji zkušenost s kyberšikanou mezi žáky popisuje učitel z jedné pražské základní školy: „Slečna posílala svému příteli lechtivé fotky. Ve chvíli, kdy se rozešli, je zveřejnil mezi spolužáky a letělo to po škole. Nebo se děti na tajňačku fotily, dělaly z toho různé koláže. Teď je aktuální, že děti vezmou stories na instagramu, přesdílejí to a doplní o něco, co to zesměšní.“
Redakce identitu učitele zná. Kvůli ochraně dětských obětí, ale i agresorů, jméno nezveřejňuje.
3:16
Kde je hranice mezi hraním online her a závislostí? ‚Důležité je vědět, proč děti hrají,‘ říká odbornice
Číst článek
Učitelé se ale nezřídka o problému vůbec nedozvědí. „Pokud budují s žáky vztah, tak se jim třeba přijdou svěřit. To byla věc, která se mi stala. Tak jsem zjistil, že se to děje ve třídě kolegyně. Navzájem si vykrádali obsah na profilech a zesměšňovali se,“ vysvětluje pedagog.
Podle něj tím děti většinou ani nechtějí druhým vyloženě ublížit. Často se snaží jen pobavit okolí a nedomyslí, že můžou spolužáka ranit. Pak by měl zasáhnout dospělý a pokusit se dítěti vysvětlit, že to, co dělá, není v pořádku. Vždy se to ale nepovede.
„Setkal jsem se i s tím, že se to prostě nepodařilo. Že se ani během dvou let nepodařilo dítěti vysvětlit, že to sranda nebyla. I po těch letech to to dítě stále pořád shazovalo a nepřijalo. Někdy taky zjistíme, že ten agresor je někdo, kdo potřebuje spíš pomoct než klepnout přes prsty.“
Podle průzkumu Člověka v tísni z podzimu roku 2020 byla kyberšikana nejčastějším problémem, se kterým se setkávali metodici školní prevence. V některých ohledech je zákeřnější než klasická šikana, jak upozorňuje odbornice na vzdělávání z Národního kybernetického a informačního úřadu Nina Adamcová.
Chování agresora
„U kyberšikany může útočník zůstávat v anonymitě, může případně i online identitu v podstatě měnit. Velká část obětí se ani nedozví, kdo je šikanoval. Takže může právě šikanovat i ten, který by si to v reálu třeba v uvozovkách nemohl dovolit. Co je tam také důležitým faktorem, je možná přítomnost publika, kdy ten dosah může být nespočetně širší,“ vysvětluje Adamcová.
3:00
Rodiče, kteří sdílí fotky dětí, nedomýšlejí následky. Obrázky se můžou stát pornografií i ovlivnit vztahy
Číst článek
Při kyberšikaně agresor oběť trápí kdykoli a kdekoli i mimo školu. Způsoby jsou podle odbornice různé.
„Pomlouvání, ponižování, ukradení identity obětí, falšování identity obětí. Může tam docházet i k publikací nějakých záznamů, které jsou citlivé, případně zveřejňování nějakých věcí právě s cílem poškodit oběť. Vyloučení oběti z virtuální komunity, případně nějaké obtěžování.“
Kyberšikana se na oběti nemusí dlouho projevit. Rodiče a učitelé by si proto měli všímat i menších náznaků, zhoršení prospěchu ve škole nebo změny chování. Dětem může pomoct také Linka bezpečí. Podrobnosti jsou na jejích webových stránkách i v informačním videu.
„Řešíme, jak nějak nastavit bezpečnost profilu, jestli to někomu nahlásit, jestli to třeba chce řešit přes policii. Dost často ho vedeme k tomu, aby na to nezůstávalo samo a svěřilo se vlastně někomu dospělému ve svém okolí,“ doplňuje sociální pracovnice z Linky bezpečí Lucie Zelenková. Pomoc nabízí taky online poradna e-bezpečí nebo speciální kurzy kyberúřadu.
Předchozí díly seriálu Radiožurnálu o kyberbezpečnosti najdete na serveru iROZHLAS.cz nebo v aplikaci můjRozhlas.
