Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 829,3 miliardy korun. V růstu vyplacených dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postižených povodněmi.
„Chceme, aby lidé byli aktivizovaní, aby pracovali, když mohou, a aby se řádně starali o výchovu svých dětí,“ říká Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro Radiožurnál.
Úřady podle rozhodnutí Ústavního soudu už nebudou dále strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Taková sankce podle soudců může dopadat i na další lidi ve společné domácnosti.
Stát za první tři roky vyplatil na náhradním výživném dětem neplatičů 549,5 milionu korun. Meziročně výdaje vzrostly o čtvrtinu, přesto zůstávají daleko za původními očekáváními.
„Od dubna nikdo nevyřídil moje podklady, které jsem poslala, tudíž mi od dubna nepřichází podpora v řádech tisíců, tedy asi třetina mých měsíčních příjmů,“ popisuje pětatřicetiletá Anna Doupovcová.
Od začátku války na Ukrajině Marija a Maksim Vojtovičovi v Česku bydlí, pracují, platí nájem i daně a starají se o dvě dcery. Starší z nich je vážně zdravotně postižená a potřebuje celodenní péči.
V červenci 2025 má začít platit nová revize sociálních dávek, kterou vypracoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Plán se však příliš soustředí na marginální problémy.
Většina příspěvků na péči se od pondělí zvyšuje. Zvyšuje se také minimální odkládaná částka na penzijní připojištění pro získání státního příspěvku. A firmy musí evidovat pracovníky na DPP.
„Nebudeme radit lidem, jak mají vyplnit žádosti. Ale to, co oni nezvládnou online, jim budeme schopní pomoci překlopit online na základě dokumentů, které si s sebou donesou,“ říká mluvčí pošty Vitík.
Změny se mají týkat i výpočtu nově vyměřených důchodů, a to od roku 2026. Vláda také schválila, že minimální důchod bude mít hodnotu pětiny průměrné mzdy. Všechny změny projedná Parlament.
„Dnes dávky může čerpat i domácnost, která má miliony na účtu,“ upozorňuje Daniel Prokop s tím, že paradoxně stát odebírá dávky v hmotné nouzi těm nejchudším, když si pár tisíc korun odloží stranou.
Sociální dávky už by neměly být čtyři, ale jen jedna. Začalo se jí přezdívat superdávka. „Chceme dětem pomáhat i tak, že budeme rodiny motivovat, aby je posílaly do školy,“ tvrdí Šárka Jelínková.
Praha||Tomáš Pancíř, tkz|Zprávy z domova|Život k nezaplacení
„Buď by se měly odvody vymazat úplně, anebo se sníží odvody a zároveň bude růst důchod. Potřebujeme motivovat lidi, aby zůstali v práci,“ říká sociolog Prokop k nové důchodové reformě.
Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února. Podle ministerstva vnitra v Česku k začátku tohoto týdne pobývalo zhruba 383 000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k dočasné ochraně.
Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl kromě příjmu žadatelů posuzovat také jejich majetek. Podle ekonoma Petra Janského to může vést ke snahám systém obcházet. „Proto s tím musíme pracovat,“ říká.
Ivana začala žít s partnerem v patnácti, když otěhotněla. Má proto dokončenou jen základní školu. Když porodila podruhé těžce nemocného a otec zmizel za mřížemi, byla na všechno sama.
„Když je většina žádostí vyřízena až za půl roku, tak to neplní základní účel,“ komentuje pomalé zpracovávání žádostí o pomoc advokátka Bílého kruhu bezpečí Pavlína Komedová.
Dávka státní sociální pomoci by vedle příjmu domácnosti zohledňovala čtyři kritéria: kolik člověk platí za bydlení, kolik má dětí, jestli pracuje a jestli má na základní životní potřeby.
„Žadatelé o dávku musí už teď doložit bankovní účty, ale nově se úřady práce budou ptát rovnou bank,“ kritizuje změnu šéf neziskové organizace Iuridicum Remedium.
„Nechci démonizovat, že dávku extrémně čerpají středněpříjmové rodiny. To je výjimka. V našich datech to jsou asi dvě procenta. Ale je to něco, kam by výdaje státu šly zbytečně,“ upozorňuje Prokop.
„Rád bych zlepšil vnímání úřadu práce, aby to nebyl pracák a sociálka, a aby se občané nebáli říct o pomoc,“ říká generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.
Minimální výživné by se podle Ondřeje Stravy mohlo odvíjet právě od částek životního minima. Nižší alimenty by mohli platit třeba rodiče, kteří mají více dětí.