Návrh růstu platů je přiměřený, říká odborář. Navýšení může oživit inflační rizika, míní Wojnar
Vláda, odbory a zaměstnavatelé se zatím nedokážou shodnout na růstu platů zaměstnanců ve veřejné sféře. Odbory říkají, že inflace natolik zdevastovala příjmy, že nyní by zaměstnanci měli dostat aspoň o deset procent navíc. Naopak zaměstnavatelé v soukromé sféře nechtějí, aby platy příliš odskočily od mezd v jejich firmách. Stejně tak se zdá navrhované zvýšení příliš velké i vládě.
Podle odborů není požadavek na navýšení přehnaný, původně navrhovaly dokonce nárůst o 15 procent.
Měly by růst platy a mzdy? A o kolik? Debatují místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar
„Poslední dva roky se ve veřejné sféře nepřidávalo, platy nerostly a tím, jak byla vysoká inflace, zaměstnancům ve veřejném sektoru plat reálně poklesl o více než 20 procent,“ vysvětluje místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek.
Jednání bude pokračovat za tři týdny, kdy bude vláda disponovat vyhodnocením ekonomiky za první pololetí. Navýšení platů by mělo platit od září.
Rozevírání nůžek
„Nedá se očekávat, že se ztráty na reálných výdělcích dají dohnat v jednom období,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar. „Podpořili jsme navýšení v platové sféře u tzv. první skupiny, to jsou nepedagogičtí a nezdravotničtí zaměstnanci. Ale varoval bych před plošným navýšením.“
Tím, že budu někoho vyhazovat bez udání důvodu, ekonomiku nezmodernizuju, míní ekonomka
Číst článek
Vyjednávání o výši platů bude ještě ovlivněno i schvalováním státního rozpočtu na příští rok. Dá se nicméně předpokládat, že ovlivní i požadavky na mzdy v soukromé sféře.
„Platy se zpravidla vyjednávají s návrhem státního rozpočtu a mzdová sféra mívá o nějaký ten měsíc zpoždění. Ale i tam předpokládáme růst někde okolo deseti procent,“ avizuje Vaňásek. „Nechceme, aby se otvíraly nůžky mezi mzdovým a platovým sektorem. Na druhou stranu dva roky klesaly reálné platy i mzdy a je potřeba lidem pomoct.“
Zvyšování v privátní sféře ale není tak jednoduché jako u státních zaměstnanců, protože neprobíhá plošně, ale v jednotlivých podnicích. Wojnar nicméně upozorňuje, že by se částky v obou sektorech neměly razantně lišit.
„A nemělo by se stát, že by při součtu prvního navýšení z 1. září a pak dalšího navýšení k 1. lednu 2025 došlo k neodůvodněným odskokům a zároveň by se znovu oživila proinflační mzdová rizika,“ říká Wojnar a dodává, že situaci sleduje i Česká národní banka. „Zatím sice nedochází k tzv. materializaci mzdových proinflačních tlaků, ale zároveň je to vztyčený prst a varování.“
Novelizace zákoníku práce
Odboráři se ale návratu inflace po navýšení platů neobávají. Své požadavky považují za přiměřené.
Situace nahrává víc lidem než firmám, pracovníci budou agresivněji jednat o mzdách, tvrdí ekonomka
Číst článek
„V posledních dvou letech se v podstatě nezvyšovaly platy ve veřejném, takže to nebyl důvod inflace, která tady byla. Ta byla spíše dovezená,“ nesouhlasí Vaňásek. Naopak pod heslem „Konec levné práce“ požadují takové navýšení, aby došlo k vyrovnání s platy západní Evropy. To ale podle Wojnara nepůjde tak rychle.
„V minulých deseti letech jsme promrhali šanci činit zásadní reformy a to nás dohnalo,“ konstatuje. „V některých zákonech, například v zákoníku práce, máme části, které pocházejí z poloviny 60. let. Je třeba brát téma po tématu a přizpůsobovat ho době, abychom v soutěži, která tady panuje, nezaostávali.“
Zákoník práce nyní prochází novelizací. V rámci ní byl nastaven nový výpočet minimální mzdy nebo zrušena zaručená mzda. V reakci vzniká tzv. akční plán na podporu kolektivního vyjednávání, který má zaměstnavatelům poskytnout řadu nástrojů k uzavírání kolektivních smluv i podpoře sociálního dialogu.
Více podrobností o novinkách zaváděných novelizací zákoníku práce i zvyšování platů a mezd si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse výše.
