Děti budou ve školách bez mobilu do 18 let. Snažíme se být průkopníky ve vzdělávání, tvrdí finský ministr
Finsko si už několik desetiletí drží reputaci státu s vynikajícím školstvím, učitelé mají velký společenský respekt. „Ve školském systému je klíčovým bodem autonomie. Nemáme centralizovaný systém, učitel na začátku dostane vzdělání a potom už mu důvěřujeme,“ říká pro Český rozhlas Plus finský ministr školství Anders Adlercreutz.
I přes vyhlášenost finského školství se v posledních letech tamní studenti zhoršují, což potvrzuje i mezinárodní srovnání PISA.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru s finským ministrem školství Andersem Adlecreutzem
„Z výsledků je možné odhadnout, že se zhoršuje úroveň čtení. Děti čtou méně a také hůř, než četly dřív. Klesají také dovednosti v matematice, takže jako první reakci na výsledky zvedneme od příštího podzimu počet hodin jazyka a matematiky,“ avizuje finský ministr v pořadu Interview Plus.
Kromě časové dotace navyšuje Finsko i systém podpory a financování školského systému tak, aby mohla každá škola poskytnout dostatečnou pomoc a zázemí i žákům, jejichž rodiny si to samy dovolit nemohou. Vzdělání je tak podle Adlercreutze jediným odvětvím, kterému se vyhnuly rozpočtové škrty.
„S reformou přichází také peníze. I v situaci, kdy je finský rozpočet docela napnutý, řešíme finanční výzvy a snižujeme náklady téměř ve všech oblastech, se nám podařilo školství ochránit,“ konstatuje. „Ve skutečnosti do základního školství v příštím roce zamíří o 200 milionů eur víc než v tom letošním.“
Prostor bez mobilů
Příčiny zhoršení výsledků v mezinárodním srovnání finská vláda stále hledá. Jedním z významných faktorů, které je ovlivnily, byla nejspíše migrace.
Finsko chce zamezit migrační vlně z Ruska. Zavádí nový zákon, který umožní odmítnout žádost o azyl
Číst článek
„Děti, které jsou narozené mimo Finsko, nebo které mají mimo Finsko narozené rodiče, na tom byly hůř než děti s finskými předky,“ uvádí ministr školství. „Výsledky přistěhovalců se ale nepropadly tolik jako u jiných skupin. Rozdíl tam ale pořád je a je důvodem ke znepokojení.“
Dalším důvodem může být vliv sociálních sítí a moderních technologií. Podle švédské studie severské děti stráví na mobilním telefonu šest hodin denně. V důsledku toho mají problémy nejen se čtením delších textů, ale i se soustředěním obecně.
„Plánujeme schválit zákon, který bude definovat hodinu školní výuky jako prostor bez mobilních telefonů. Ty budou v hodinách v podstatě zakázané, pokud je ovšem učitel explicitně nepovolí,“ nastiňuje plány do budoucna. „Škola je pak zodpovědná za regulaci používání telefonů mezi hodinami. Některé mohou mobily zakázat úplně, jiné je mohou povolit třeba o obědové pauze.“
Podobná praxe už na některých finských školách funguje nyní a podle ohlasů je vítaná jak mezi učiteli, tak i mezi rodiči a studenty.
‚Učitelům věříme‘
Kromě toho ve Finsku zavedli i řadu dalších reforem a změn. Jednou z nich je prodloužení povinné školní docházky do dovršení 18 let, další je přechod na projektovou výuku. Za klíčovou dovednost Adlercreutz označuje i mediální gramotnost.
„Nejlepší zbraní proti hybridním hrozbám je mít vzdělané občany. Finská populace se zatím zdá být odolná a klíčová je v tom mediální gramotnost,“ deklaruje.
1:43
Škola ve Vrchlabí si pochvaluje zákaz mobilů. Výuka je klidnější a žáci víc komunikují
Číst článek
„Finské děti se učí analyzovat texty, které čtou, aby se zastavily a zamyslely se nad tím, co se skrývá za článkem jako takovým, z jakých informací vychází, jaké mohl mít autor úmysly. To vše ve Finsku funguje v kombinaci s vyrovnaným a neutrálním mediální prostředí,“ pochvaluje si ministr.
Důraz na rozvoj dovedností a vzdělání je přitom kladen nejen na žáky, ale i na učitele.
„V samotném školském systému je klíčovým bodem autonomie a učitelé jsou pro úspěch celého systému zásadní,“ zdůrazňuje. „Učitel na začátku dostane vzdělání a potom už mu důvěřujeme. S nabytými znalostmi míří do školy, kde má volnost využít své dovednosti a dál se rozvíjet, zatímco už vyučuje.“
Kvalitu i systém finského školství se proto vyplatí sledovat, protože se stále vyvíjí. „Finsko se snaží být průkopníkem všeho, co se vzdělávání týká. Pevně doufáme, že naše současné snahy povedou k dobrým výsledkům,“ uzavírá Anders Adlercreutz.
Jaké je platové ohodnocení finských učitelů? A jak ve školách pracují s rozmachem umělé inteligence? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru nahoře v článku.
