Přelomový týden pro válku na Ukrajině. Západ dodal nové zbraně, Rusko zvýšilo jadernou hrozbu
V týdnu, kdy uplynulo více než tisíc dnů od vpádu ruské armády na Ukrajinu, učinili jednotliví aktéři kroky, které by mohly mít v budoucnu zásadní dopad. Západní spojenci významně posílili ukrajinský arzenál, obavy však vyvolal Kreml se zatím nejvýraznějším varováním před jadernou hrozbou, shrnuje server BBC.
V neděli v noci překvapil Washington výraznou změnou své politiky. Zatímco několik měsíců Spojené státy vehementně odmítaly žádosti Ukrajiny o použití amerických raket mimo ukrajinské hranice, odcházející prezident Joe Biden postoj obrátil.
ONLINE: Záporoží a jeho okolí čelí 15 náletům denně. Poslední zabil muže a zranil jedenáctileté dítě
Číst článek
Ukrajina totiž dostala svolení k použití raket dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle na ruském území. Krátce poté ukrajinská armáda odpálila salvu těchto raket na ruskou Brjanskou oblast. Šlo o zásadní moment: americké rakety vůbec poprvé během války dopadly na ruskou půdu.
Jen den poté Ukrajina poprvé zaútočila na Rusko britsko-francouzskými raketami s plochou dráhou letu Storm Shadow. Úlomky střel byly nalezeny v Kurské oblasti, další dvě byly sestřeleny nad jihoruským přístavním městem Jejsk u Azovského moře, uvedl na telegramu ruský vojenský bloger Rybar.
Ke konci týdne pak Biden rozhodl o tom, že Spojené státy navíc Ukrajině dodají také protipěchotní miny v očekávání, že zpomalí ruský postup.
Třemi rychlými rozhodnutími během několika bouřlivých dnů tak Západ jasně potvrdil pokračující podporu Ukrajiny, píše server.
Ruská jaderná doktrína
Kreml neváhal a na dění na ukrajinské straně konfliktu okamžitě zareagoval. V úterý, přesně v den, kdy trvání války dosáhlo tisícího dne, prosadil ruský prezident Vladimir Putin změny v ruské jaderné doktríně, která rozšířila výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně.
Ta nyní prakticky Ukrajině upírá veškeré bezpečnostní garance a zakazuje jí vstoupit do jakékoli bezpečnostní aliance. Rusko tak může vyhrožovat jadernou odvetou i v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou na ruském území.
Rusko následně oznámilo nasazení nového typu rakety Orešnik k útoku na ukrajinské město Dnipro. Putin tvrdí, že raketa letěla desetinásobkem rychlosti zvuku a že „neexistuje žádný způsob, jak tuto zbraň zneškodnit“ – a informoval o zahájení sériové výroby.
Podle analytiků tím Putin vysílá varování, že by Rusko mohlo novou raketu použít právě k vyslání jaderné zbraně.
To by v minulosti způsobilo na Západě vážné obavy. Nyní je situace jiná. Kreml od začátku konfliktu opakovaně vytyčoval „červené linie“, které Západ téměř vždy překročil. Západ jako by byl na takové zastrašování už zvyklý.
Rusko spustí sériovou výrobu raket Orešnik, prohlásil Putin. Ukrajina už připravuje obranu
Číst článek
Podle BBC za klidem v západních zemích stojí role Číny. Peking se stal pro Moskvu životně důležitým partnerem ve snaze zmírnit dopad západních sankcí. Západ věří, že Čína by byla razantně proti použití jaderných zbraní, čímž by Putina od realizace hrozeb odradila.
Globální konflikt?
Ruský prezident ve čtvrtečním televizním projevu varoval, že válka „nabyla globálních rozměrů“. Podobná slova prohlásil i polský premiér Donald Tusk, podle kterého „je hrozba globálního konfliktu vážná a reálná“.
USA a Velká Británie jsou nyní zapojeny do konfliktu víc než kdy dřív. Severokorejští vojáci bojující po boku Ruska znamenají, že do války vstoupila další jaderná mocnost.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve čtvrtek řekl, že „hrozba jaderné války nikdy nebyla větší“ a obvinil USA z agresivní a nepřátelské politiky vůči Pchjongjangu.
Pravděpodobným důvodem pro tak razantní vývoj je podle BBC blížící se nástup Donalda Trumpa do Bílého domu, kam nastoupí 20. ledna.
Trump a jeho postoje k obraně: NATO má za debatní klub, Evropa se podle něj má spolehnout víc na sebe
Číst článek
Během své kampaně Trump slíbil, že válku ukončí „do 24 hodin“. Jeho zvolený viceprezident J.D. Vance naznačil, že to bude znamenat kompromisy pro Ukrajinu, pravděpodobně v podobě vzdání se části území.
To je přímo v rozporu se zjevnou politikou Bidenovy administrativy. Její rozhodnutí z uplynulého týdne poukazují na snahu dostat co nejvíce pomoci, než Trump vstoupí do úřadu.
Někteří jsou však ohledně ukrajinských vyhlídek s Trumpem u moci optimističtější. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sám řekl, že Kyjev by rád ukončil válku „diplomatickou cestou“ v roce 2025.
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tento týden řekl BBC, že Trump bude chtít ukázat, že je schopen řešit problémy, které jeho předchůdce nedokázal vyřešit.
„Pád Afghánistánu způsobil vážnou ránu zahraniční politické reputaci Bidenově administrativě. Pokud bude zvažován podobný scénář prezidentem Trumpem, Ukrajina se stane jeho Afghánistánem se stejnými důsledky. A nemyslím si, že to je to, co hledá,“ uvedl Kuleba.
Podle serveru tak vývoj posledního týdne nemusí být začátkem eskalace války mimo kontrolu, ale začátkem boje o nejsilnější vyjednávací pozici v případných budoucích jednáních o jejím ukončení.
