CDU s AfD vládu nesloží, je si jistý analytik. Bojí se ale, co Německo čeká ve 30. letech

Berlín 5. února 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Spolkový sněm si odhlasoval rezoluci zpřísňující migrační politiku v Německu a vyvolal tím obrovskou vlnu reakcí, protesty. Konzervativní opozici totiž podržely hlasy krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). To se v Německu dlouho nestalo, že?
To je pravda, je to obrovská změna oproti tradici, konsenzu, který byl zavedený v posledních letech a jehož cílem bylo tlumit vliv AfD na německou politiku. Na druhou stranu bych byl opatrný ohledně hodnocení, která mluví o historickém průlomu a o tom, že se zhroutil demokratický konsenzus, který v Německu platil málem od druhé světové války. 

Od Adolfa Hitlera, že se zhroutila Brandmauer, protipožární stěna. 
Nepochybně se v ní vyskytla nějaká trhlina, ale je možné, že se zacelí. V Německu se říká „Einmal ist keinmal“, jednou se to nepočítá. Bylo to, pravda, v úplně jiném kontextu, toto rčení se rozmohlo v souvislosti se sexuální revolucí. Ale není vyloučené, že to bude jednorázová záležitost, u které zůstane. Koneckonců, sám Friedrich Merz to slibuje po tom, co se minulý týden stalo, po tom politickém karambolu, ošklivé politické modřině, kterou si sám přivodil. Stalo se jednou, do budoucna už se to nestane, říká.

Ve jménu změn migrační politiky

Friedrich Merz, předseda CDU, je kandidát na německého kancléře v nadcházejících volbách.

Jak k tomu došlo, že AfD podržela CDU, respektive že rezoluce prošla s hlasy AfD? Zpravodajský server Politico píše o proboření poválečného tabu, tedy přesně o tom, o čem tady mluvíme. V AfD to oslavují, jako kdyby to byl zlom, mlusí o historickém dnu pro Německo. Bývalá kancléřka z CDU Angela Merkelová to odsoudila. Proč to Merz udělal?
Nestalo se to ze dne na den, nespadlo to z čistého nebe. Rozhodně to není tak, a před touto interpretací bych varoval, že Merz je někdo, kdo chová sympatie vůči krajní pravici, nebo nedejbože kuje pikle na budoucí vládní koalici s AfD. Jako analytik bych se neměl dopouštět žádných určitých předpovědí, ale v tomto případě tu odvahu mám a říkám, že na 100 % se něco takového nestane. Celé to začalo v okamžiku, kdy se v bavorském Aschaffenburgu stal mimořádně otřesný čin. Žadatel o azyl z Afghánistánu, který zjevně trpí psychickou chorobou, je to jednoduše schizofrenik, tam ubodal v kočárku dvouleté dítě a muže, který se ho snažil bránit. Že člověk, který trpí vážnou psychickou chorobou, způsobí tak otřesný čin, to se může stát. Může se to stát Němci stejně tak jako žadateli o azyl. Virvál na německé politické scéně ale způsobil fakt, že ten člověk měl být dávno z Německa pryč. Nedostal azyl, měl být odsunut už asi před rokem. Nestalo se tak. A opět, nebyl by to takový skandál, kdyby přesně podle tohoto mustru Němci nezažívali takové příběhy znovu a znovu.

Můžeme si vzpomenout na loňské léto, na okamžik, kdy v Solingenu muž ubodal tři lidi. Opět to byl člověk, který měl být z Německa dávno odsunut. Pro dokreslení absurdity té situace dodám, že odsunut nebyl, protože si pro něj policie přišla na ubytovnu pro uprchlíky, tam ho nenašla a už se pro něj zpátky nevrátila. Vedení ubytovny se tomu muži snažilo rozkázat, aby v noci neopouštěl svůj pokoj, protože podle tehdejších zákonů, teď už jsou změněné, po něm policie nesměla pátrat nikde jinde než v jeho pokoji v ubytovně. Je to další podobný případ, který působí absurdně na německé voliče, a mohli bychom vypočítat celou řadu podobných, které skončily tragicky. 

To znamená, že Merze naštvala impotentní bezpečnostní politika v Německu?
Po tom, co vyšlo najevo, co se stalo v Aschaffenburgu, Merz a CDU zprudka mění kurz. Tématem politické kampaně CDU do té doby byla ekonomika a strana se vědomě vyhýbala migraci s tím, že to je výsostné pole AfD. Ta úvaha zněla tak, že pokud by CDU zdůrazňovala migraci jako téma, tak by nechtěně nahrávala extremistům. Po Aschaffenburgu Merz mění kurz o 180 stupňů. Najednou je migrace jeho hlavním tématem a přichází s podněty, které staví dosavadní migrační politiku v Německu na hlavu. Pro nás je možná ještě důležitější, že staví na hlavu dosavadní migrační praxi v Evropě. 

Takže se odvrací i od odkazu Angely Merkelové? 
Naprosto, což není u Merze překvapení. Není tajemstvím, že zatímco Merkelová nemá Merze v oblibě, tak on ji vysloveně nesnáší. Jsou to letití političtí rivalové, ale ještě důležitější než jejich osobní vztahy je, že Merz byl zvolen do čela CDU vyloženě s agendou ve stylu končíme éru Angely Merkelové, která jeho optikou představovala vychýlení běžného kurzu CDU. Merz chce stranu vrátit jejím tradičním voličům. To byl jeho slib, takže to, že teď dělá tlustou čáru za politikou Merkelové v migrační oblasti, není překvapení. Připomenu, co je obsahem toho usnesení.

Pojďme se k tomu dostat, protože se bavíme o protiimigrační rezoluci, která v sobě obsahuje několik bodů.
Je to takzvaný pětibodový Merzův plán. Nemusíme se zaobírat všemi body. Do popředí vystupuje do popředí coby naprosto nejdůležitější takový dvojbod, dvě spojená opatření. První z nich vyžaduje trvalé kontroly na německých hranicích s důrazem na slovo trvalé. Druhé opatření, které je pro nás důležité, je, že Německo bude odmítat vstup do země komukoli, kdo přijde po pozemní hranici, přestože by chtěl v Německu žádat o azyl. To je přesný opak dosavadního, řekněme merkelovského migračního konsenzu.

Jak to fungovalo na německé hranici, jsem zažil v praxi v průběhu velké migrační vlny v roce 2015. Přijde skupina uprchlíků, tehdy to byla skupinka Syřanů, na německou hranici. Německý policejní důstojník s nimi hovoří, oni mu říkají, že chtějí do Německa, protože se jim těžko žije v jejich zemi, mají tam těžké ekonomické zázemí. Policista řekne, že to není důvod pro vstup do Německa. Oni opáčí, že paní kancléřka přece řekla, že mohou do Německa přijít. Policista odpovídá, že tak to neslyšel, že to není pravda, a dál je odmítá vpustit do země. Načež uprchlíci řeknou azyl. Stačí použít slovo azyl, načež je policista zve, aby odešli na německé území, kde se už účastní azylového řízení. 

Prokazatelně za celá ta léta, kdykoliv někdo vstoupí na německé území, ať už nakonec splní podmínky toho azylu, nebo ne, má obrovskou šanci, že v zemi zůstane. Odsouvat lidi, kteří azylový nárok nesplňují, je krajně obtížné v mnoha ohledech, ne-li nemožné.

Ale důslednější deportace jsou třetí bod.
To ale němečtí kancléři a ministři vnitra říkají celá léta. Musím říct, že už jsem z toho trochu unavený. Kolikrát už jsme to slyšeli? Říká se tomu deportační ofenzíva. Olaf Scholz to oznámil dva roky zpátky, nestalo se vůbec nic, stejně jako když to říkali jeho předchůdci. Já bych chtěl vidět deportační ofenzívu za stávajících podmínek. Problém je v tom, že lidé, kteří se chtějí vyhnout deportaci, k tomu mají celou řadu způsobů, důvodů a tak dále. Můžou se obrátit na soud, ale soudní líčení se vlečou někdy celá léta, protože soudy jsou naprosto přetížené. Mezitím ti lidé začnou chodit do práce, jejich děti začnou chodit do školy, vzniknou takzvané humanitární důvody, proč je neodsouvat. Pokud už dojde k deportačnímu příkazu, tak se na pár dní zdejchnou, když to řeknu lidově. Policie je nenajde, letadlo odletí bez nich a už to běží celé nanovo. 

Musím zdůraznit ještě jednu naprosto zásadní věc. Jestliže Friedrich Merz v tuto chvíli říká, že migrační politika, kterou jsem teď popsal, v Německu zkrachovala a nefunguje, tak k tomu ještě dodává další větu: Migrační politika Evropy zkrachovala a nefunguje. Obávám se, že jakkoliv můžeme Merze za leccos kritizovat, tak v tomto ohledu nám říká do očí nepříjemnou pravdu, kterou bychom měli přijmout. Jde o to, že v Evropě by měla platit takzvaná Dublinská smlouva, to jest, země, ve které se migrant poprvé nohou dotkne unijního území, je za něj zodpovědná. V ní má migrant žádat o azyl a tam se to má vyřídit. V praxi se to děje tak, že migrant přijde do Řecka, Itálie, Španělska, tamní úřady naprosto přetížené migrací velmi rády přivřou oči, když tito lidé pokračují směrem na sever, tam, kde na dálnici svítí ukazatel na Německo. V některých případech v minulosti jim úřady i zaplatily jízdenku na vlak. Pak ti lidé přijdou do Německa, zjistí se, že poprvé byli registrováni v Itálii, Španělsku nebo Řecku, takže Německo by mělo mít právo odsunout je do těchto zemí, aby tam běželo azylové řízení. Za minulý rok Německo žádalo tyto země o zpětné převzetí migrantů v 75 tisících případech. Klaplo to v pěti tisících případech. Mimochodem do Německa na základě stejného principu ostatní státy přemístily 4 300 migrantů, takže výsledek je minus 700 žadatelů o azyl. 

Co je čtvrtý a pátý bod pětibodového plánu Friedricha Merze? 
To jsou věci, které podle mě nejsou až tak podstatné. Je to zvýšení pravomocí pro policii. Jsou tam věci, které asi budou těžko prosaditelné, jako to, že lidé, kteří mají být odsunuti, by měli do té doby být ve vazbě. Nedokážu si představit, kde by Německo vzalo tolik kapacit ve svých věznicích. To je, myslím, spíše deklaratorní. Merz zatím protlačil parlamentem jenom usnesení, které není právně závazné, nepřetaví se v zákon, protože to vláda nestihne, ani to nechce stihnout. 

Navíc to ani v hlasování ve spolkovém sněmu jako zákon na první dobrou neprošlo…
Mělo by nás ale zajímat, že Merz říká, že bude postupovat v podstatě po trumpovsku. Neříká to doslova, ale jaksi v tónu té věci: První den, kdy se stanu kancléřem, uvedu v činnost trvalé kontroly na hranicích a odmítání žadatelů o azyl na základě toho, čemu se říká v německé ústavě Richtlinienkompetenz. Můžeme si to volně přeložit, právníci si budou rvát vlasy, pokud budou puristé, ale je to něco podobného jako executive order, tedy to, čím nás teď hojně zásobuje americký prezident Donald Trump. Mimochodem tato pravomoc kancléře zatím byla v historii spolkové republiky využita přesně dvakrát. Toto by byl třetí případ.

Udělá to bez ohledu na to, s kým bude vládnout? 
Tvrdí, že ano. Uvidíme, jestli Merz nakonec zacouvá, jestli rozpálené hlavy vychladnou na obou stranách a jestli se toho dočkáme v první den, kdy se stane kancléřem, což stále je zdaleka nejpravděpodobnější varianta. Jenže jakmile se to stane, tak bychom měli být připraveni na pořádné zemětřesení, protože to je opatření, které uvede celou Evropu do pohybu. Nedokážu si představit, že by na to ostatní státy nereagovaly, možná včetně České republiky. Možná že Evropou proběhne vlna uzavírání hranic a možná se naprosto rozpadne veškerá spolupráce v Evropě, která se týká migrace.

Merz by mohl mít tak silný vliv? A nebyla by některá ta opatření protievropská, respektive neodporovala by tomu, co platí v Evropské unii za zákony?
Máte naprostou pravdu. Pokud někdo řekne, že trvale uzavírá hranice v rámci Schengenské dohody, tak zároveň říká, že se chystá tuto smlouvu porušit. Všichni přece víme, že v Schengenském prostoru není možné natrvalo kontrolovat hranice. To lze jenom po určitou dobu na základě nějakého výjimečného stavu, může to napadnout Evropská komise a tak dále. Merz v tuto chvíli řekl, že vědomě jde proti evropskému právu, protože chce probudit Evropu ze spánku nějakým rázným činem a protože takhle to nejde dál. Myslím, že ve druhé části té věty má pravdu. V Evropě celá léta předstíráme, že funguje nějaký systém, který absolutně nefunguje, a velkou část tíhy té nefunkčnosti nese Německo. V tomto ohledu má Merz pravdu. Je velkým otazníkem, jestli je správné řešit to tím, že pravděpodobný budoucí kancléř nejsilnější unijní země řekne natvrdo, že nebude respektovat unijní pravidla, unijní právo. Jestli Německo nebude v rámci Schengenu fungovat, tak se Schengen rozpadne. Schengen bez Německa asi nedává úplně smysl.

Přiklánějí se Němci k extrému?

Dokáže si to Merz obhájit před vlastními voliči? Díval jsem se totiž na jeden z posledních průzkumů agentury Forsa, podle kterého preference CDU spadly o 2 % od toho, co se událo v posledních týdnech. Zároveň nejen v Berlíně v posledních dnech demonstrovaly desítky tisíc lidí. V Berlíně to bylo 160 tisíc lidí, podle odhadů organizátorů dokonce až čtvrt milionů lidí, kteří nesouhlasí s tím, že Merz tímto krokem de facto legitimizoval AfD, která je, připomeňme, v průzkumech druhá na pásce u předčasných voleb, které se budou konat na konci února. 
Než se dostaneme k těm procentům a možným dopadům Merzova jednání z posledních dnů, musím vyjádřit určité pobavení nad vlnou nevole, kterou Merz sklízí v posledních dnech od vládních socialistů a Zelených. Říkají, že Merz živí legitimitu AfD, což do určité míry může být pravda, ale daleko víc mě pohoršuje, že tyto strany neudělaly za poslední tři roky v otázce migrační politiky vůbec nic, přitom stejně dobře jako Merz vědí, že je nefunkční. Socialisté se dokonce snažili o zpřísnění tím směrem, které požaduje Merz, ale zablokovali jim to kolegové z vlády ze strany Zelených. Teď socialisté používají tento virtue signalling a jsou strašlivě pobouření a skandalizují CDU a Friedricha Merze. 

Tam je i zajímavé, že vládli v semaforové koalici se stranou jejímiž hlasy teď rezoluce prošla taky, že? 
Pravda, už nevládnou, protože FDP z vlády Scholz vyhodil. 

Ale FDP teď hlasovala taky pro tuto rezoluci. 
Ne všichni, ne jednomyslně, ale je to tak. Ze strany Merze nebylo šťastné, co udělal za poslední dny. Podle toho, jak se vyjadřuje, jak schlíple teď najednou vystupuje na veřejnosti, to asi tak i sám vnímá. Ale daleko víc než toto, doufejme, jednorázové prolomení Brandmauer mě pohoršuje to, že AfD za posledních osm let svoji podporu mezi německými voliči takřka zdvojnásobila. A aby toho nebylo málo, vedle ní vyrostla ještě další z mého hlediska extrémní formace, BSW, která je podobně protimigračně naladěná, jenom to dělá z levicových pozic. 

Tu vede Sahra Wagenknechtová, která odešla z Levice. 
Ve výsledku se v některých průzkumech dostáváme do situace, kdy zhruba třetina německých voličů by volila z mého hlediska strany, které minimálně koketují s extrémem. Pro české posluchače bych dodal, že kdo má pocit, že AfD je jenom něco jako lepenovci ve Francii nebo Giorgia Meloniová a její strana v Itálii, tak ho musím vyvést z omylu. Tak to absolutně není. Byl bych první, kdo by jásal, kdyby se AfD vydala směrem k politickému středu, jenže je to právě naopak. AfD stupňuje svoji rétoriku. Slovo melonizace, to je posun směrem ke středu, je teď v rámci AfD sprosté slovo. Pro lehkou ilustraci je to strana, jejíž současná předsedkyně Alice Weidelová, když vystupuje na stranickém sjezdu, se nechá vítat výkřiky „Alice für Deutschland“. To je parafráze na výrok „Alles für Deutschland“, který je v Německu ze zákona zakázaný, protože to byl slogan jednotek SA. Vrazi z těchto jednotek si ho nechávali vyrýt na dýku. Takže to je teď mentalita AfD. 

Znovu opakuji, že AfD zaznamenala za posledních osm let dvojnásobný nárůst preferencí. Předstírat, že když teď budeme strašlivě úzkostlivě morální a budeme dbát hlavně na to, abychom si nezadali... Nikoli s vedením AfD, to budiž izolováno, dehonestováno každým dnem. Koneckonců v samotném návrhu usnesení, které si Merz údajně tak skandálně nechal odhlasovat i pomocí AfD, je vyslovená dehonestace a urážky na adresu AfD, které tam Merz nechal vepsat, ve smyslu, že je to extremistická strana, jež zneužívá atmosféry strachu v Německu. Tak to tam doslova stojí. AfD řekla, že jí to za to stojí, nechá se urazit, přesto bude hlasovat pro. Ale myšlenka, že status quo bude pokračovat, že zejména migrační politika bude zjevně porouchaná a ostatní strany tomu budou přihlížet, nebudou nadále dělat nic a budou si myslet, že problém AfD jakoby vymizí, mi přijde jako strašně riskantní přístup. Podívejme se, co se stalo za poslední roky. Nevím, jestli AfD má někde strop, přes který neprojde. Jistý si tím fakt nejsem.

Máme tu scénář z Rakouska, kdy se taky jedna ze stran, která je teď v koaličních jednáních, dušovala, že nepůjde s krajní pravicí do koaličních jednáních, ale stalo se. Můžete vyloučit, že toto bude jednorázový krok? Říkal jste, že doufáte, ale taky že jste si na 100 % jistý, že to tak bude.
Jsem si stoprocentně jistý, že po těchto volbách CDU/CSU nesloží koaliční vládu s AFD. 

Na to se ptám.
To se prostě nestane. Srovnání s Rakouskem ukazuje ty rozdíly. Rakouská lidová strana už se v minulosti s FPÖ zapletla.

Se Svobodnými taky vládne v některých regionech.
Přesně tak. Ta distanc je úplně někde jinde. Na druhou stranu co se bude dít v Německu při příštích volbách, je velký otazník. Pokud současné trendy vytrvají, tak coby občan země, která s Německem sousedí a je na něm do značné míry závisí, bych na to nepohlížel úplně s klidem. 

Takže byste se bál třicátých let v Německu? 
Bál bych se třicátých let v Německu, i když vydrží ty slavné Brandmauer. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN Prima News, Tagesschau, web Deutscher Bundestag, YTB AFP Deutschland, Ytb Friedrich Merz; YTB ZDFheute Nachrichten a uživatelský účet Martin Michel na sociální síti X.