Německé problémy jsou migrace a hospodářství. Část veřejnosti proto AfD nevylučuje, hodnotí Lizcová
Lídr německých křesťanských demokratů Friedrich Merz porušil zásadu neopírat se při hlasování o hlasy krajní pravice a s pomocí AfD se pokusil prosadit protiimigrační zákon. V Berlíně i v dalších německých městech se následně konaly mohutné demonstrace. „Situace v Německu je velmi zjitřená. Friedrich Merz se především pokusil převzít v dosud velmi klidném předvolebním boji iniciativu,“ shrnuje v Interview Plus germanistka Zuzana Lizcová.
„Friedrich Merz zjevně pociťoval potřebu ukázat, že jeho strana by změnila imigrační politiku, a chtěl vyslat jasný signál, že to chce udělat za každou cenu,“ domnívá se Lizcová. „Sám řekl, že se nebude ohlížet, že zkrátka chce udělat správnou věc, což je zpřísnění imigrační politiky.“
Měly by tradiční německé strany spolupracovat s protiimigrační Alternativou pro Německo? Odpovídá germanistka Zuzana Lizcová.
Zpětně jeho krok působí nepřipraveně a impulzivně. Rozhodnutí i následným demonstracím se navíc dostává bohaté mediální pozornosti.
O návrzích na omezení migrace přitom CDU/CSU mluví nejméně od léta loňského roku. Mezi jejich požadavky patří například trvalé kontroly na německých hranicích, omezení přistěhovalectví rodin lidí, kteří se už v Německu nacházejí, nebo přísnější deportace pro migranty odsouzené za spáchání trestného činu.
„Některá navrhovaná opatření nejsou v souladu s platným evropským právem, některá nejsou proveditelná v praxi,“ upozorňuje Lizcová. „Druhá stránka, o které se v posledních dnech mluví mnohem více, je způsob přijetí návrhu minulou středu hlasy AfD.“
Alternativa pro Německo (AfD) je totiž německými úřady uznána za pravicově extremistickou, někteří její členové zlehčují zločiny holokaustu nebo dokonce používají nacistická hesla a symboly.
Hlasování je kontroverzní nejen pro špatné načasování, když proběhlo v době, kdy se připomínaly oběti šoa, ale i proto, že AfD patří mezi strany, s nimiž má CDU/CSU zapovězenou spolupráci.
„Sám Friedrich Merz řekl v listopadu minulého roku, že navrhuje, aby se všechny strany demokratického středu shodly na tom, aby nebyl přijat vůbec žádný návrh, na kterém by se podílela AfD,“ zdůrazňuje Lizcová. „On sám tuto formu společného hlasování odmítl.“
V Berlíně demonstrovalo 160 tisíc lidí. Nelíbí se jim spolupráce Merze s Alternativou pro Německo
Číst článek
Stejně tak tuto spolupráci odmítá i značná část německé veřejnosti, která na hlasování odpověděla demonstracemi. Otázkou ale zůstává, jak velkou část společnosti demonstranti reprezentují.
„Část veřejnosti to vidí tak, že není nutné mít postavenou takzvanou protipožární zeď vůči AfD, kterou stále ještě CDU/CSU tvrdí, že má,“ doplňuje. „I v samotné CDU se nachází část politiků, která by byla spolupráci s AfD spíše nakloněna.“
Dva problémy německé společnosti
Problematická je zároveň i osobnost Friedricha Merze, který je svou politickou konkurencí, v čele se sociálními demokraty označován za nevypočitatelného, impulzivního a nespolehlivého politika.
Naopak od CDU/CSU se očekává, že se za svého předsedu na pondělním partajním sjezdu postaví. „Pokud se spolupráce s AfD zásadním způsobem neprojeví do preferencí, tak je stále ještě velmi pravděpodobné, že Merz bude příštím německým kancléřem,“ předpokládá Lizcová.
Naopak naději na významnější roli po volbách stále má Alternativa pro Německo, která těží hlavně z neschopnosti středových stran domluvit se na společném postupu a nespokojenosti německé společnosti.
„Průzkumy veřejného mínění jsou znepokojivé, protože ukazují že, přes 80 procent Němců je momentálně znepokojeno vývojem ve své zemi,“ rekapituluje Lizcová. „Důvody, které pro to uvádějí, jsou hlavně dva: migrace a hospodářství.“
Němečtí poslanci přijali návrh na zpřísnění migrační politiky. Plán konzervativní unie zřejmě podpořila AfD
Číst článek
Křesťanským demokratům voliči přisuzují nejvyšší kompetenci v otázkách ekonomiky, naopak migrace je dlouhodobým tématem AfD, která požaduje radikální řešení. Ostatní strany prosazují spíše humanitární hledisko přijímání uprchlíků a pozitiva migrace pro německou společnost.
Do voleb nyní zůstává dvacet dní a jejich výsledky je stále obtížné odhadnout.
„Máme před sebou celou sérii předvolebních debat, které můžou ovlivnit nerozhodnuté voliče. V Německu mizí tradiční pevné vazby na politické strany a voliči se rozhodují mnohem impulzivněji, takže výsledek ještě zůstává otevřený,“ uzavírá Lizcová.
Reprezentují protesty přání německé společnosti? Je spolupráce s AfD riziková? A jaká řešení migrace nabízejí strany demokratického středu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru výše.
