Budoucí německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se stal terčem kritiky konzervativních médií kvůli programovým ústupkům SPD a Zeleným. Jejich hlasy ale potřeboval, aby zvýšil obranyschopnost Německa.
Němečtí Zelení získají 100 miliard eur na boj s klimatickou změnou. Jejich cílem je uhlíková neutralita do roku 2045. Merz přichází s většími investicemi a uvolňuje dluhovou brzdu
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz má v parlamentu zajištěnou dostatečnou podporu pro svůj záměr rozproudit ekonomiku a zvýšit výdaje na obranu prostřednictvím obří půjčky.
Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo 50 až 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč).
Klíčová německá armádní zakázka nově čelí kritice. Řeč je o chystaném nákupu amerických stíhaček F-35, které si chce pořídit i Česko. Nová vláda teď čelí výzvám, aby je od Američanů nekupovala.
Oba potenciální koaliční partneři chtějí například snížit daň z elektřiny, a ulevit tak firmám a domácnostem. Vyplývá to ze společného dokumentu, který byl zveřejněn po skončení sondážních rozhovorů.
Dohoda německých stran jednajících o nové vládě na finančním balíčku představuje i novou šanci pro další pomoc Ukrajině, řekl ve středu mluvčí vlády kancléře Scholze Steffen Hebestreit.
Německé parlamentní volby skončily výsledkem, který při vynechání pravicově extrémistické AfD umožňuje jen jednu variantu seskládání vlády: koalici křesťanských demokratů a sociálních demokratů.
Kancléř Scholz ze svého dlouholetého soupeře teď nejspíš udělá člověka, který bude zasvěcený do podrobností, aby Německo mohlo jednat už teď, i když ještě nemá řádnou vládu s většinou v parlamentu.
„Uvidíme, jak se téma migrace vyvine. Já ho vnímám spíš jako vnitroněmecké,“ říká Niedermayer. „Já jsem přesvědčený, že není vyloučeno, že migrační pakt bude muset být revidován,“ oponuje Dostál.
Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz chce vládu představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.
„Merz říkal, že Trump je předvídatelný ve své nepředvídatelnosti. Teď se ale potvrdilo, že tato nepředvídatelnost má dimenze, které si ani Merz neuměl představit,“ říká expert Vladimír Handl.
„S velkou pravděpodobností vznikne velká koalice a rozdíl mezi oběma stranami bude daleko větší, než býval za té předchozí, kterou vedla Angela Merkelová,“ říká novinář Tomáš Lindner.
Podle kanceláře izraelského premiéra měli Merz a Netanjahu během povolební noci „vřelý rozhovor“ po telefonu. Merz Netanjahuovi slíbil pozvání do Berlína v případě, že se stane kancléřem.
„Není to automatické, ale demokratický střed se samozřejmě musí v těchto dobách pokusit o spolupráci,“ řekl k možnému jednání o koaliční vládě Miersch.
Dosavadní kancléř Olaf Scholz dovedl SPD k nejhoršímu výsledku od roku 1887, donedávna ministr financí Christian Lindner pak pravicově liberální FDP vyvedl mimo parlament.
Jedno očekávané vítězství. Jeden historický triumf. A jeden velmi hořký pád. Německo po volbách. Proč naši sousedé tak významně podpořili krajní pravici?
„Myslím si, že budou (v CDU/CSU) spokojeni ve chvíli, kdy by jim to numericky vyšlo na koalici jenom s jedním partnerem, a to SPD,“ říká Eberle z Institutu mezinárodních studií.
Podle průzkumů zvítězí v dnešních předčasných parlamentních volbách v Německu opoziční konzervativní unie CDU/CSU, druhou příčku by měla mít AfD, třetí dosud vládní sociální demokraté.
Volby se konaly o několik měsíců dříve, než se původně předpokládalo. V listopadu se ale rozpadla současná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP).
„Už dal jasně najevo, že chce změnit jisté věci, například co se týká migrační politiky. A myslím, že to bude dost kontroverzní," říká novinář z Süddeutsche Zeitung.
Bezradnost, jak k AfD přistupovat, přetrvává. Ani Merz ji nechtěl v prvé řadě legitimizovat či posílit, spíš doufal, že jí svým krokem alespoň část voličů odláká, píše v komentáři Kateřina Smejkalová.
Scholz podle hodnocení agentury DPA v debatě vystupoval agresivněji, často Merzovy výroky označoval za směšné. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merz reagoval na Scholzovy útoky klidně.
Křesťanští demokraté, kteří v předvolebních průzkumech dlouhodobě obsazují první místo, zdůvodňují návrat k atomové energii především ekonomickými motivy.
„V tuhle chvíli je velice narušená důvěra mezi představiteli politických stran, kteří spolu nakonec budou muset vládnout. To se bude překonávat velmi těžko,“ říká před volbami v Německu analytik.
